Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Setkání APO

Setkání APO

Amatérská prohlídka oblohy,
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně

si Vás dovolují pozvat na

Setkání Amatérské prohlídky oblohy,
které se uskuteční 29. listopadu až 1. prosince na Hvězdárně a planetáriu
Mikuláše Koperníka v Brně.

Pátek:
19:30 - 20:15 Prezence účastníků
20:30 - 22:30 Cesta tam a zase zpátky (To jste ještě neviděli!), Jiří Dušek
Poté za dobrého počasí "Noc bez CCD kamer" (Filip Hroch a Ruda Novák) - vizuální pozorování 60-ti centimetrovým dalekohledem.

Sobota:
9:30 - 10:30 Odkaz Charlese Messiera, Jan Skalický
10:45 - 11:45 Smrt Tychona Braheho, Mariána Zárubová, Alice Štědrá

12:00 - 14:15 Přestávka na oběd

14:30 - 15:30 Sám doma s CCD, Tomáš Hynek
15:45 - 16:15 www.astronomie.cz, Petr Šťastný, Marek Kolasa
16:30 - 17:00 Měsíc na stříbrném podnosu od Aldebaranu, Pavel Gabzdyl
17:00 - 17:55 Surfařův průvodce po Slunci, Michal Švanda
18:00 - 19:00 Pořad v planetáriu

19:00 - 20:45 Přestávka na večeři

21:00 - 22:00 Valná hromada - zhodnocení uplynulého období, volba předsedy a členů revizní komise, výhledy do budoucna, diskuse
22:00 Orientální dýchánek s překvapením, Zdenka Lamelová
Poté za dobrého počasí "Noc bez CCD kamer" (Filip Hroch a Ruda Novák) nebo pozorování přístroji hvězdárny.

Neděle:
10:00 - 11:00 Země v hrsti (projekce pořadu v planetáriu), Jiří Dušek
11:15 - 11:45 Jak rozlišit nerozlišitelné, Lukáš Král
11:45 - 12:15 Kuloárové diskuse
13:00 Ukončení semináře

Kromě uvedeného programu samozřejmě můžete vystoupit i vy - ať už formou ústního příspěvku anebo prostřednictvím nějaké nástěnky. Setkání se mohou zúčastnit i nečlenové APO. Ubytování je zdarma, musíte si však s sebou přivést spacák a karimatku. Pokud se rozhodnete přijet, dejte nám vědět na email marek@ready.cz do 26. listopadu (jméno, vaše bydliště a případné potvrzení ubytování). Změna programu vyhrazena.

Zdroj: APO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »