Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Eratosthenův experiment 2022

Eratosthenův experiment 2022

Eratosthénovo měření stínu v Alexandrii a v Syeně vedlo k výpočtu obvodu Země
Autor: Wikimedia Commons

Ten příběh jste již někde možná slyšeli. Eratosthenés byl řecký učenec, který žil převážně ve třetím století před naším letopočtem a už v té době se mu podařilo poměrně dobře nejen dokázat, že Země je kulatá, ale ještě změřit její obvod. Cílem akce Eratosthenes Experiment 2022 je propojit co nejvíce škol od Evropy po jižní Afriku tak, aby společně ve stejný okamžik změřily velikost naší Země.

Jak by měl experiment probíhat?

21. března 2022 od 10.30 do 12.30 hodin středoevropského času spojí své síly studenti z Řecka a Jihoafrické republiky, aby oživili Eratosthenův experiment, 2250 let starou badatelskou aktivitu, která propojuje moudrost minulosti se školou zítřka. V rámci této akce nás studenti krok za krokem dovedou k Eratosthenovu měření s využitím jednoduchých pomůcek i informačních a komunikačních nástrojů a budou spolupracovat na určení obvodu Země pomocí jednoduchých geometrických výpočtů. Akce bude doprovázena pozorováním Slunce pomocí slunečních dalekohledů z obou polokoulí.

Pro vyšší přesnost výpočtu je tedy žádoucí propojit se s nějakou školou v zahraničí, nejlépe ve Středomoří nebo v Africe. A od toho právě slouží registrace na webu eratosthenes.ea.gr, kde vám pak nabídnou kontakt na školu na podobném poledníku.

Méně přesné, ale zajímavé by mohlo být, pokud své měření budou sdílet i školy u nás, například školy v Liberci a Jindřichově Hradci leží prakticky na 15. poledníku a podobně jsou na stejném poledníku školy v Praze a Českých Budějovicích. Ovšem rozdíl v délce stínu bude zanedbatelný ve srovnání s chybou měření. Proto doporučujeme využít nabídky pořadatelů akce, kteří nabídnou seznam škol (a jejich kontaktních osob), které se nacházejí na zeměpisné délce velmi blízké zeměpisné délce vaší školy. Registrujte svoji školu, aby o vás věděli ostatní.

Očekávaný postup

Zjistěte čas místního poledne ve vaší lokalitě. Použijte internetovou kalkulačku poloh Slunce NOAA nebo software Stellarium (návod na použití v ENG).

Vezměte metrovou tyč (H = 1 metr, viz obrázek níže) a postavte ji kolmo k zemi. Požádejte studenty, aby změřili délku tyče a ujistili se, že je dlouhá jeden metr. V přesně stanovený čas místního poledne požádejte studenty, aby změřili délku stínu tyče (délka S na obrázku níže). Měření zopakujte pětkrát a jejich hodnoty zapište do formuláře na webových stránkách akce.

Měření délky stínu metrové tyče Autor: Eratosthenes Experiment
Měření délky stínu metrové tyče
Autor: Eratosthenes Experiment

Poskytněte studentům hodnotu délky (L) třetí strany trojúhelníku na obrázku níže nebo je požádejte, aby ji sami vypočítali pomocí Pythagorovy věty (L2 = S2 + H2). Hodnotu si zapište.

Pomocí Map Google zjistěte vzdálenost mezi vaší školou a školou, kterou jste si vybrali. (Krátký návod, jak provést měření pomocí Google Earth). Poskytněte studentům hodnotu této vzdálenosti mezi oběma školami. Hodnotu si zapište do sešitu.

V případě zataženého počasí postupujte podle návodu zde.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Eratosthenes Experiment 2022
[2] Eratosthenés z Kyrény



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měření obvodu Země, Eratosthenés


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »