Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Eratosthenův experiment 2022

Eratosthenův experiment 2022

Eratosthénovo měření stínu v Alexandrii a v Syeně vedlo k výpočtu obvodu Země
Autor: Wikimedia Commons

Ten příběh jste již někde možná slyšeli. Eratosthenés byl řecký učenec, který žil převážně ve třetím století před naším letopočtem a už v té době se mu podařilo poměrně dobře nejen dokázat, že Země je kulatá, ale ještě změřit její obvod. Cílem akce Eratosthenes Experiment 2022 je propojit co nejvíce škol od Evropy po jižní Afriku tak, aby společně ve stejný okamžik změřily velikost naší Země.

Jak by měl experiment probíhat?

21. března 2022 od 10.30 do 12.30 hodin středoevropského času spojí své síly studenti z Řecka a Jihoafrické republiky, aby oživili Eratosthenův experiment, 2250 let starou badatelskou aktivitu, která propojuje moudrost minulosti se školou zítřka. V rámci této akce nás studenti krok za krokem dovedou k Eratosthenovu měření s využitím jednoduchých pomůcek i informačních a komunikačních nástrojů a budou spolupracovat na určení obvodu Země pomocí jednoduchých geometrických výpočtů. Akce bude doprovázena pozorováním Slunce pomocí slunečních dalekohledů z obou polokoulí.

Pro vyšší přesnost výpočtu je tedy žádoucí propojit se s nějakou školou v zahraničí, nejlépe ve Středomoří nebo v Africe. A od toho právě slouží registrace na webu eratosthenes.ea.gr, kde vám pak nabídnou kontakt na školu na podobném poledníku.

Méně přesné, ale zajímavé by mohlo být, pokud své měření budou sdílet i školy u nás, například školy v Liberci a Jindřichově Hradci leží prakticky na 15. poledníku a podobně jsou na stejném poledníku školy v Praze a Českých Budějovicích. Ovšem rozdíl v délce stínu bude zanedbatelný ve srovnání s chybou měření. Proto doporučujeme využít nabídky pořadatelů akce, kteří nabídnou seznam škol (a jejich kontaktních osob), které se nacházejí na zeměpisné délce velmi blízké zeměpisné délce vaší školy. Registrujte svoji školu, aby o vás věděli ostatní.

Očekávaný postup

Zjistěte čas místního poledne ve vaší lokalitě. Použijte internetovou kalkulačku poloh Slunce NOAA nebo software Stellarium (návod na použití v ENG).

Vezměte metrovou tyč (H = 1 metr, viz obrázek níže) a postavte ji kolmo k zemi. Požádejte studenty, aby změřili délku tyče a ujistili se, že je dlouhá jeden metr. V přesně stanovený čas místního poledne požádejte studenty, aby změřili délku stínu tyče (délka S na obrázku níže). Měření zopakujte pětkrát a jejich hodnoty zapište do formuláře na webových stránkách akce.

Měření délky stínu metrové tyče Autor: Eratosthenes Experiment
Měření délky stínu metrové tyče
Autor: Eratosthenes Experiment

Poskytněte studentům hodnotu délky (L) třetí strany trojúhelníku na obrázku níže nebo je požádejte, aby ji sami vypočítali pomocí Pythagorovy věty (L2 = S2 + H2). Hodnotu si zapište.

Pomocí Map Google zjistěte vzdálenost mezi vaší školou a školou, kterou jste si vybrali. (Krátký návod, jak provést měření pomocí Google Earth). Poskytněte studentům hodnotu této vzdálenosti mezi oběma školami. Hodnotu si zapište do sešitu.

V případě zataženého počasí postupujte podle návodu zde.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Eratosthenes Experiment 2022
[2] Eratosthenés z Kyrény



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měření obvodu Země, Eratosthenés


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »