Hvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března 2022 třicet let své existence. Před třiceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže ALFA, odloučené pracoviště DELTA. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. V roce 1917 se pak podílel na založení České astronomické společnosti. Letošní rok je tedy kulatým jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.
Ve dnech 23. až 25. března 2022 proběhlo po tříleté přestávce, způsobené pandemií nemoci C-19, opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 15. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v gruzínském městě Kutaisi.
Zapojte se do 8. ročníku mezinárodní výtvarné a fotografické soutěže pro děti, mládež a dospělé výtvarníky a fotografy, s vesmírnou tématikou. Téma vesmíru je velmi oblíbené, kreativní, podněcující fantazii i zájem o jeho vědecké zkoumání. Obsahem je v několika kategoriích ztvárnit vesmír výtvarně (jakoukoliv technikou – malba, kresba, koláž…) nebo zachytit zajímavé jevy fotograficky – objevovat náhodně či úmyslně vyhledávat různé nebeské úkazy a jevy. Tématem letošního ročníku je rovněž palčivý problém světelného znečištění.
Ten příběh jste již někde možná slyšeli. Eratosthenés byl řecký učenec, který žil převážně ve třetím století před naším letopočtem a už v té době se mu podařilo poměrně dobře nejen dokázat, že Země je kulatá, ale ještě změřit její obvod. Cílem akce Eratosthenes Experiment 2022 je propojit co nejvíce škol od Evropy po jižní Afriku tak, aby společně ve stejný okamžik změřily velikost naší Země.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2022 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Je to již čtvrtý rok, co Asociace hvězdárena planetárií vyhlašuje „Denhvězdárena planetárií“. Zdá se, že ten letošní, na rozdíl od let 2020 a 2021, bude moci být již opět skutečným, tedy spojen přímo s návštěvou vaší oblíbené hvězdárny. Letos se bude konat v pátek 11. března2021. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti.
Soutěž Česká astrofotografie měsíce (ČAM), z jejíchž účastníků se rekrutují nositelé této prestižní ceny České astronomické společnosti, je s námi již 17 let. A po celou tuto dobu každý rok porota volí ty nejlepší z nich. Významná pro nás je skutečnost, že jde o projekt vskutku unikátní, neboť je česko-slovenský. A to nejen složením poroty, ale zejména složením astrofotografů, kteří každý měsíc ve velkém množství a zejména kvalitě zasílají své snímky. V roce 2021 porota hodnotila celkem 226 soutěžních snímků.
Od roku 2017 se kromě Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii udílí i Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii junior pro astrofotografy do 18 let.
Jako obvykle v našem časopise naleznete články rozmanitých témat a pravidelné rubriky. Číslo otevírá poslední díl shrnutí novinek a událostí v astronomii za rok 2020 od tandemu Jiří Grygar a David Ondřich. Jan Kondziolka popisuje jeden z palčivých problémů, který trápí skoro všechny pozorovatele nejen u nás – světelné znečištění. Do zajímavého tématu (zatím pouze teoretické) detekce dopadů těles na exoplanety a jejich významu nás zasvětí Martin Ferus. Jak se vyvíjela aktivita Slunce v první polovině roku 2021, která již patřila do 25. slunečního cyklu, prezentuje Martina Pavelková. Rozhodně nesmíme zapomenout na populární téma historie astronomie – Pavel Pecháček přináší článek o Étiennu Léopoldovi Trouvelotovi, autorovi úchvatných astronomických kreseb, ale také nešťastném původci ekologické katastrofy.
Na 14. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové tři stříbrné a sedm bronzových medailí. Stříbro vybojovali Marco Souza de Joode, David Bálek a Tomáš Patsch. Bronzové medaile získali David Kamenský, Jakub Hadač, Daniel Čtvrtečka, Šimon Bláha, Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a Lukáš Linhart. Jedná se o naprosto výjimečný výsledek v historii České republiky, kdy každý reprezentant získal medailové umístění.
Hromnicové palačinky přivítají Slunce. Nejen o tomto astronomicko-gastronomickém jevu bude v následujících měsících vyprávět nový videoseriál ASTROgastro. Pořad pod taktovkou Hvězdárny a planetária Brno se pokusí spojit zajímavosti ze světa hvězd, planet i planetek s dobrým jídlem a pitím.
Více než 14 dní strávených pod noční oblohou, kurz základů astronomie, pozorování noční oblohy astronomickými dalekohledy, mnoho fyzikálních a chemických experimentů, přednášky renomovaných vědců z oblasti astrofyziky, fyziky, chemie a mnoho dalšího, to je Astronomická expedice. Je vám 15–26 let a nadchla vás hned první věta? Pak je tato akce pro vás!
Svítá a ze smrkových lesů stoupá mlha. Na okolních šťavnatých pastvinách se v dálce neslyšně pasou krávy. Všudypřítomné ticho náhle naruší pád obří třpytivé kapky, které se podařilo při včerejším dešti ulpět na černém igelitovém pytli. Pod pytlem se schovává dalekohled. A není tu sám. Spících dalekohledů jsou kolem spousty. Na trojnožkách vypadají jako mimozemšťané, kteří při obléhání naší planety náhle usnuli. U jednoho z mála stavení v okolí zaštěká pes. Přítomnost lidí potvrdí až pronikavé hlasité zvolání: „Jdeme spát, hoši!“ Teď je teprve zřejmé, že se nacházíme na Astronomické expedici.
Akademie věd ČR prostřednictvím výzkumného programu Vesmír pro lidstvo a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy) opět uspořádali soutěž pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, jedinečný kosmický nanošátek či další věcné ceny. Oceněná díla budou zároveň vystavena ve foyer pražského planetária.
Sobota 25. prosince přinesla slavnostní okamžik v podobě úspěšného startu vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Nejvýznamnější evropský vklad v podobě rakety Ariane 5 vyšel na jedničku. Náklad se oddělil, vyklopil se panel fotovoltaických článků a komunikační anténa. Dalekohled si už od této chvíle musí poradit sám. V následujících dvou týdnech proběhnou předem plánované manévry a rozkládání teleskopu. Na Tři krále už budeme tedy o hodně moudřejší, pokud jde o to, zda se vše podařilo a zda nás čeká průlom v historii astronomie, jaký nepochybně přinesl už jeho předchůdce, HST. Na koho vlastně navazuje? A je to jen pokračovatel HST? Jaké jsou jeho hlavní úkoly a čím je technicky nejzajímavější?
Soutež Česká astrofotografie měsíce se již 16 let pravidelně každý měsíc rozehrává nejen na pozadí České astronomické společnosti, nejen na pozadí České i Slovenské republiky, ale, trochu vzletně řečeno, i na pozadí celého vesmíru. Za tu dobu jí prošly stovky snímků, samozřejmě spolu s jejich autory. Tyto obrázky tu zabrousily za humna naší Země, tu do hlubin Sluneční soustavy. Jindy nás přenesly ke vzdáleným galaxiím a mnohdy i dále. Každý rok je pak z nejlepších snímků měsíce porotou vybrán nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii v kategoriích dospělých i mládeže.
Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V Astronomickém ústavu AV ČR však pracuje skupina odborníků na dráhovou dynamiku umělých družic Země a gravitační pole Země, která tento mýtus bortí. Zcela mimo obor astronomie a astrofyziky nyní vyšla v recenzovaném a impaktovaném časopisu vědecká práce kolektivu vedeného profesorem Jaroslavem Klokočníkem z Astronomického ústavu AV ČR. Do kolektivu patří též jeden vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR a další je z Vysoké školy báňské v Ostravě.
Blíží se rok 2022 a s ním další možnost vyzdobit si stěnu kanceláře či bytu fotografiemi vesmíru - polární záře, mlhoviny, blesky, noční svítící oblaka či zatmění Slunce. Dechberoucí pohledy do krajiny a vesmíru z dílny úspěšných českých a slovenských astrofotografů.
Období Adventu a vánočních svátků, pro mnohé jedno z nejkrásnějších období v roce, neodmyslitelně provází symboly, které se staly součástí naší tradice. Tím nejstarším je lidový betlém, nad kterým jasně září kometa zvěstující naději a spásu. Byla ale betlémská hvězda, která se na noční obloze objevila jako předzvěst příchodu spasitele, opravdu kometou? A skutečně existovala přímá souvislost mezi Kristovým narozením a tímto nebeským úkazem?
Odpovědi na tyto a další otázky se pokouší najít nový celooblohový film z produkce Planetum, který vznikl technikou kombinující živé záběry a projekci oblohy s 2D a 3D animacemi. Filmem o délce 40 minut vás provede Lukáš Hlavica, součástí programu je i 15minutová moderovaná část zaměřená na ukázku aktuální noční oblohy.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 284 ze dne 20. 12. 2021
V roce 2022 bude Českou astronomickou společností opět – po dvou letech – udělena CenaZdeňkaKvíze. Tato cena bývá udělována za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2021.
6. listopadu večer se jeden z velkých sálů Kongresového centra Aldis v Hradci Králové naplnil více než 200 příznivců astronomie, cestování i autora křtěné knihy „Bačkorový astronom na cestách za tmou“ amatérského astronoma a člena České astronomické společnosti Zdenka Bardona. V šeru ztemnělého sálu bychom tak našli chirurga, ředitele cukrovaru, technologa lihovaru, elektrikáře i okresního hygienika, stejně jako programátora a hudební virtuosku, autorovu sousedku a souseda i … ovšem, ano, … i profesionální a amatérské astronomy. Za ty profesionální jmenujme předsedu České astronomické společnosti prof. Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR a RNDr. Pavla Ambrože z téže instituce.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
