Kolem brněnské hvězdárny se budou opět rojit planety!
Od 4. do 11. srpna přijďte na brněnskou Kraví horu na výstavu obřích modelů těles Sluneční soustavy. Těšit se můžete na Lunalón, Terralónu, Marsmeloun a Heliosféru. Jedinečná přehlídka připravená Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná pouze jednou ročně!
„Každý rok se snažíme obyvatelům Brna, ale také zrovna pobývajícím turistům přinést něco nového,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky.
„Tentokrát to bude čtveřice našich desetimetrových modelů těles Sluneční soustavy. Jakkoli to vypadá jednoduše, bude se jednat o jednu z nejsložitějších akcí, do které jsme se pustili. Vždyť se o ně v jeden okamžik bude starat na dvě desítky lidí! Je tudíž nad slunce jasné, že v podobném rozsahu náš rej těles Sluneční soustavy jen tak nezopakujeme. Takže neváhejte a přijďte se na něj podívat. Bude to stát zcela jistě za to.“
Od čtvrtka 4. srpna do čtvrtka 11. srpna Hvězdárna a planetárium Brno vystaví čtyři velké modely: Lunalón, Terralónu, Marsmeloun a Heliosféru. Kromě toho bude přístupná výstava o různých podobách Slunce, nafukovací galerie, řečená nanostruktura nebo letní kino s vesmírnou duší. Vše zdarma, pouze na představení uvnitř digitária bude třeba vstupenka/letenka, kterou jednoduše získáte na www.hvezdarna.cz/program.
Avšak pozor! Instalaci modelů může ohrozit silný nárazový vítr nebo hustý déšť, proto si před cestou na Hvězdárnu a planetárium Brno zkontrolujte aktuální situaci na facebook.hvezdarna.cz nebo www.hvezdarna.cz Na stejných místech najdete i kompletní program celého rojení.
Seznamte se vesmírnými modely
Podklady pro model Lunalónu vytvořila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 mapuje našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy s rozlišením 100 metrů, včetně záběrů vybraných oblastí s detaily o velikosti pouhých 50 cm. Potisk Lunalónu je tak dokonalý, že z větší vzdálenosti připomíná reálný satelit. Ostatně, kdybyste Lunalón chtěli vidět stejně malý, jako Měsíc na pozemské obloze, museli byste se od něj vzdálit na více než 1 kilometr.
Stačí si stoupnout zhruba jeden metr od Terralóny, abyste si udělali představu, jak naši planetu vidí kosmonauti. Portrét vznikl poskládáním záběrů pořízených sondami Terra a Aqua tak, aby byla v rozlišení 1 kilometr na jeden obrazový bod pokryta celá planeta. Skutečná planeta Země má průměr necelých 13 tisíc kilometrů, Terralóna pouhých 10 metrů. V takovém měřítku by Mount Everest sahal do výšky 7 milimetrů nad hladinu moře, respektive povrch Terralóny
Potisk Marsmelounu představuje nejlepší mapu Marsu, kterou máme k dispozici. Základem bylo 73 tisíc záběrů s rozlišením až osm metrů a téměř 40 tisíc měření výškových profilů. Na modelu jsou patrné polární čepičky, sopky a samozřejmě krátery. Nepřehlédnutelné je zejména Údolí Marineru – neboli Valles Marineris. Jeho délka dosahuje 4000 km, široké je místy až 600 km, hluboké 6 km. Vzniklo v místech zeslabení kůry Marsu.
Heliosféra je modelem Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy: Třeba celá řada mimořádně silných erupcí, tedy výtrysků žhavého plazmatu, tmavých filamentů (výrony chladnější sluneční hmoty vláknitého tvaru) či velkých koronálních děr, což jsou oblasti, z nichž sluneční vítr „vyfoukává“ materiál do okolního kosmického prostoru.
Letní kino s vesmírnou duší
Srpnové letní kino s vesmírnou duší nabídne pokaždé jiné sci-fi nebo fantasy, vždy v původním anglickém znění s českými titulky. Vstup do kina je zdarma, občerstvení vlastní. Sedí se na zemi, proto si s sebou vezměte stoličku nebo deku, abyste zbytečně nepředávali kinetickou energii atomů vašeho těla atomům našich betonových chodníků a zavlažovaných trávníků. Promítáme za každého počasí, začátek ve 21.00.
4. srpna: Krotitelé duchů (1984)
5. srpna: Star Wars: Síla se probouzí (2015)
6. srpna: Duna (2021)
7. srpna: Blade Runner 2049 (2017)
8. srpna: Spaceballs (1987)
9. srpna: Železný obr (1999)
10. srpna: Godzilla (2014)
11. srpna: Tiché místo: Část II (2020)
12. srpna: Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)
Na přípravě všech modelů a také realizaci jejich výstavy spolupracují pracovníci Hvězdárny a planetária Brno s uskupením VISUALOVE. Všechny modely vznikly v brněnských dílnách Kubíček Factory. Dále nám pomáhá Sportovně-rekreační areál Kraví hora, SNIP&Co., Dopravní podnik města Brna, Městská policie Brno, městská část Brno-střed, magistrát města Brna, Hitradio City Brno a Deník. Akce je součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě.
O autorovi
Jiří Dušek
Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.
