Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den otevřených kopulí

Den otevřených kopulí

Po roční rekonstrukci se otevírají dvě astronomické kopule Hvězdárny a planetária Brno z roku 1954. Přijďte se 21. června od 14 do 19 hodin podívat na – do roku 1967 – největší dalekohled v tehdejším Československu. Vstup zdarma.

Tady to všechno začalo. Na mysli máme dvě stavby nevšedního vzezření: Válcová podezdívka z ručně skládaných kamenů a na ní otáčivé kopule o průměru osm metrů osazené rozevíratelnými štěrbinami. Co ukrývají? Dalekohledy na pozorování vesmíru. Zkrátka, dvojice observatoří na brněnské Kraví hoře, jež se po roční rekonstrukci otevírají jak laické, tak odborné veřejnosti.

„Otcem obou kopulí je František Šotola,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Právě on totiž připravil jejich architektonický návrh, nezbytnou stavební dokumentaci a vlastnoručně se podílel na jejich konstrukci.“

Dílo začalo na podzim roku 1948. Po organizační stránce vše zaštítil Otto Obůrka, budoucí dlouholetý ředitel hvězdárny, po odborné Josef Mikuláš Mohr, zakladatel československé stelární astronomie. Obě kopule, které představovaly nejkomplikovanější a také nejdražší části celého projektu, vyrobili v První brněnské strojírně.

136928.jpg

Zatímco jedna byla osazena velkým refraktorem s čočkovým objektivem o průměru 21 cm, do druhé putoval refl ektor o průměru 62 cm s ohniskovou vzdáleností 278 cm – tehdy největší dalekohled v Československu (dodejme, že na slovenském Skalnatém plese byl v provozu přístroj podobné velikosti). O jeho návrh se postaral Luboš Perek, zrcadlo vybrousil vynikající optik Vilém Gajdušek z Ostravy, tubus vznikl na Přírodovědecké fakultě na Kotlářské, odkud jej vykutáleli až na Kraví horu.

První pozorovatelé se k dalekohledu dostali již v roce 1953 a když se 16. října 1954 oficiálně otevírala Oblastní lidová hvězdárna, mohli se s ním návštěvníci podívat na planetární mlhoviny (třeba tzv. Prstencovou v souhvězdí Lyry nebo Činku v souhvězdí Lištičky). Zrcadlový reflektor si své prvenství – co do velikosti – udržel až do roku 1967, kdy byl zprovozněn dalekohled Astronomického ústavu v Ondřejově s objektivem o průměru dva metry.

Od té doby se mnohé změnilo... a mnohé zůstalo. Zrcadlový reflektor prošel výraznou modernizací a jeho „okem“ je nyní špičková digitální CCD kamera, která zachytí až 50 tisíckrát slabší objekty než nejslabší hvězdy viditelné pouhýma očima na brněnské obloze. Díky tomu jej lze používat pro odborné účely, navíc je možné jej ovládat dálku. Výrazného omlazení se v minulém roce konečně dočkaly i obě budovy. Počínaje novou fasádou, vstupními dveřmi, ale i renovovaným interiérem.

Doufejme, že je na svém místě a v dobré kondici najdeme i za dalších sedmdesát let.

136929.jpg

 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »