Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Třebíči otevřeli u hvězdárny nové planetárium

V Třebíči otevřeli u hvězdárny nové planetárium

Interiér planetária v Třebíči
Autor: Jakub Mertl

V pondělí 20. listopadu se veřejnost mohla poprvé podívat do nového planetária v Třebíči, které je přístavbou ke stávající hvězdárně. Má svoji vlastní umělou oblohu – projekční kopuli o průměru 6 metrů. Srdcem celého planetária je nejnovější verze astronomického softwaru SpaceCrafter, který je plně integrován do řídicího systému.

Ve zděné části vybudovalo v letošním roce město Třebíč novou učebnu, sociální zařízení a malé planetárium s průměrem kopule šest metrů. Stavební práce vyšly na téměř 10 milionů korun (včetně DPH), vybavení přes 4 miliony korun. Provozovatelem je Dům dětí a mládeže. Slavnostního otevření se zúčastnil astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar, starosta Třebíče Pavel Pacal a ředitelka Domu dětí a mládeže Jarmila Pavlíčková. „Podařilo se nám rozšířit nabídku vzdělávacích a volnočasových aktivit v Třebíči. Amatérská astronomie má u nás dlouhou historii a díky Domu dětí a mládeže se těší stále větší oblibě. Věřím, že nové programy v planetáriu využijí nejen třebíčské školy, ale i ostatní z celé Vysočiny,“ shrnul starosta Třebíče Pavel Pacal. 

Výukové programy pro školy

Slavnostního otevření planetária v Třebíči se zúčastnil i čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik Jiří Grygar Autor: Jakub Mertl
Slavnostního otevření planetária v Třebíči se zúčastnil i čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik Jiří Grygar
Autor: Jakub Mertl
„Aktuálně vzniká také nový web, kde bude zveřejněn přehled výukových programů pro mateřské, základní i střední školy,“ informovala ředitelka Domu dětí a mládeže Jarmila Pavlíčková a dodává, že web bude nabízet i rezervační systém pro jednoduché objednání. V rámci dopoledních a odpoledních programů je možné také pozorování Slunce (za dobrého počasí) nebo prohlídku dalekohledů. K večerním programům lze přidat pozorování hvězdné oblohy. Kromě astronomických kroužků běží na hvězdárně také matematicko-logický kroužek se zaměřením na deskové, stolní a logické hry pod taktovkou DDM Třebíč. Oblíbené jsou příměstské tábory a také další aktivity, které pracovníci DDM připravují pro děti a veřejnost po celý rok.

Čtyři programy týdně pro veřejnost

V plánu jsou 4 programy týdně pro veřejnost (dva odpolední pro mladší děti, dva večerní pro starší děti a dospělé publikum). Promítací dny jsou pátek a sobota.

První programy pro veřejnost ve zkušebním provozu: sobota 16. 12. 2023, čtvrtek 28. 12., pátek 29. 12. 2023, sobota 30. 12. 2023. Plný provoz od ledna 2024.

Vybavení třebíčského planetária

Projekce v planetáriu Třebíč Autor: Jakub Mertl
Projekce v planetáriu Třebíč
Autor: Jakub Mertl
Každé planetárium musí mít svou vlastní umělou oblohu, takzvanou projekční kopuli. Planetárium v Třebíči ji má o průměru 6 metrů. Kopule je zavěšená ze stropu na konstrukci z lehkých slitin a je na textilní bázi s technologií podtlaku, včetně extra tiché odtahové turbíny, která z meziprostoru mezi projekční plochou a venkovní obálkou odsává vzduch, čímž dochází k vypnutí textilie do požadovaného tvaru.

Projekční systém planetária se skládá z profesionálního projektoru s rozlišením 4K. Srdcem celého planetária je nejnovější verze astronomického softwaru SpaceCrafter, který je plně integrován do řídicího systému. Mimo základní funkce simulátoru hvězdné oblohy umožňuje tento software zobrazení denní i noční oblohy z pozice pozorovatele na Zemi, jemnou navigaci okolo povrchu planety, vícenásobné přiblížení pole s objekty hlubokého vesmíru, videa s astronomickou tématikou a mnoho dalších užitečných funkcí.

Součástí je i audio systém a reproduktory, které jsou instalovány po obvodu projekční plochy v sále planetária. Technologie je ovládána z režijního pultu. Křesla jsou odstupňována do dvou řad míst k sezení a pojmou 26 osob.

Počátky amatérské astronomie v Třebíči

Začátky amatérské astronomie v Třebíči sahají až do doby po druhé světové válce, kdy vznikla skupina pozorovatelů meteorů. Jedním z nich byl i Zdeněk Kvíz, který se později stal profesionálním astronomem. V roce 1957 byla otevřena malá zděná pozorovatelna (dnešní horní pozorovatelna) s odklápěcí střechou.  V 60. letech vzniká astronomický kroužek pro děti. Generální opravou prošla hvězdárna v roce 1980. Pořádaly se tu přednášky, kroužky, pozorování pro veřejnost. Třebíčští amatérští astronomové se podíleli na dvou celostátních odborných výzkumných programech – pozorování proměnných hvězd a zákryty hvězd Měsícem (nebo tělesy Sluneční soustavy). Později začala činnost upadat.

Nové nadechnutí hvězdárny přišlo s Domem dětí a mládeže

Od září 2011 je hvězdárna provozována Domem dětí a mládeže v Třebíči. Novému provozovateli se podařilo dokončit opravy horní pozorovatelny, zpřístupnit ji opět veřejnosti a po dlouhých letech a generální opravě zprovoznit v roce 2014 velký dalekohled Newton se zrcadlem 30 cm. Dolní pozorovatelna, která již byla na hranici své životnosti, byla přestavěna a nyní je z pozinkovaného plechu. Průběžně probíhají drobné opravy provozní budovy, sál byl zvětšen, byla v něm vybetonována podlaha a je vybaven novým nábytkem, zakoupilo se nové vybavení ICT. V roce 2023 Město Třebíč přistavělo ke hvězdárně planetárium.

Projekt „Rozvoj veřejné infrastruktury cestovního ruchu – hvězdárna Třebíč“ identifikační číslo 117D721003028 byl realizován za přispění prostředků státní rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.

Zdroj: Tisková zpráva města Třebíč
Irini Martakidisová, Andrea Jelínková, Marie Anna Průžová
Telefon: pevná linka: 568 896 255, E-mail: mluvci@trebic.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Planetárium Třebíč


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »