Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Třebíči otevřeli u hvězdárny nové planetárium

V Třebíči otevřeli u hvězdárny nové planetárium

Interiér planetária v Třebíči
Autor: Jakub Mertl

V pondělí 20. listopadu se veřejnost mohla poprvé podívat do nového planetária v Třebíči, které je přístavbou ke stávající hvězdárně. Má svoji vlastní umělou oblohu – projekční kopuli o průměru 6 metrů. Srdcem celého planetária je nejnovější verze astronomického softwaru SpaceCrafter, který je plně integrován do řídicího systému.

Ve zděné části vybudovalo v letošním roce město Třebíč novou učebnu, sociální zařízení a malé planetárium s průměrem kopule šest metrů. Stavební práce vyšly na téměř 10 milionů korun (včetně DPH), vybavení přes 4 miliony korun. Provozovatelem je Dům dětí a mládeže. Slavnostního otevření se zúčastnil astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar, starosta Třebíče Pavel Pacal a ředitelka Domu dětí a mládeže Jarmila Pavlíčková. „Podařilo se nám rozšířit nabídku vzdělávacích a volnočasových aktivit v Třebíči. Amatérská astronomie má u nás dlouhou historii a díky Domu dětí a mládeže se těší stále větší oblibě. Věřím, že nové programy v planetáriu využijí nejen třebíčské školy, ale i ostatní z celé Vysočiny,“ shrnul starosta Třebíče Pavel Pacal. 

Výukové programy pro školy

Slavnostního otevření planetária v Třebíči se zúčastnil i čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik Jiří Grygar Autor: Jakub Mertl
Slavnostního otevření planetária v Třebíči se zúčastnil i čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik Jiří Grygar
Autor: Jakub Mertl
„Aktuálně vzniká také nový web, kde bude zveřejněn přehled výukových programů pro mateřské, základní i střední školy,“ informovala ředitelka Domu dětí a mládeže Jarmila Pavlíčková a dodává, že web bude nabízet i rezervační systém pro jednoduché objednání. V rámci dopoledních a odpoledních programů je možné také pozorování Slunce (za dobrého počasí) nebo prohlídku dalekohledů. K večerním programům lze přidat pozorování hvězdné oblohy. Kromě astronomických kroužků běží na hvězdárně také matematicko-logický kroužek se zaměřením na deskové, stolní a logické hry pod taktovkou DDM Třebíč. Oblíbené jsou příměstské tábory a také další aktivity, které pracovníci DDM připravují pro děti a veřejnost po celý rok.

Čtyři programy týdně pro veřejnost

V plánu jsou 4 programy týdně pro veřejnost (dva odpolední pro mladší děti, dva večerní pro starší děti a dospělé publikum). Promítací dny jsou pátek a sobota.

První programy pro veřejnost ve zkušebním provozu: sobota 16. 12. 2023, čtvrtek 28. 12., pátek 29. 12. 2023, sobota 30. 12. 2023. Plný provoz od ledna 2024.

Vybavení třebíčského planetária

Projekce v planetáriu Třebíč Autor: Jakub Mertl
Projekce v planetáriu Třebíč
Autor: Jakub Mertl
Každé planetárium musí mít svou vlastní umělou oblohu, takzvanou projekční kopuli. Planetárium v Třebíči ji má o průměru 6 metrů. Kopule je zavěšená ze stropu na konstrukci z lehkých slitin a je na textilní bázi s technologií podtlaku, včetně extra tiché odtahové turbíny, která z meziprostoru mezi projekční plochou a venkovní obálkou odsává vzduch, čímž dochází k vypnutí textilie do požadovaného tvaru.

Projekční systém planetária se skládá z profesionálního projektoru s rozlišením 4K. Srdcem celého planetária je nejnovější verze astronomického softwaru SpaceCrafter, který je plně integrován do řídicího systému. Mimo základní funkce simulátoru hvězdné oblohy umožňuje tento software zobrazení denní i noční oblohy z pozice pozorovatele na Zemi, jemnou navigaci okolo povrchu planety, vícenásobné přiblížení pole s objekty hlubokého vesmíru, videa s astronomickou tématikou a mnoho dalších užitečných funkcí.

Součástí je i audio systém a reproduktory, které jsou instalovány po obvodu projekční plochy v sále planetária. Technologie je ovládána z režijního pultu. Křesla jsou odstupňována do dvou řad míst k sezení a pojmou 26 osob.

Počátky amatérské astronomie v Třebíči

Začátky amatérské astronomie v Třebíči sahají až do doby po druhé světové válce, kdy vznikla skupina pozorovatelů meteorů. Jedním z nich byl i Zdeněk Kvíz, který se později stal profesionálním astronomem. V roce 1957 byla otevřena malá zděná pozorovatelna (dnešní horní pozorovatelna) s odklápěcí střechou.  V 60. letech vzniká astronomický kroužek pro děti. Generální opravou prošla hvězdárna v roce 1980. Pořádaly se tu přednášky, kroužky, pozorování pro veřejnost. Třebíčští amatérští astronomové se podíleli na dvou celostátních odborných výzkumných programech – pozorování proměnných hvězd a zákryty hvězd Měsícem (nebo tělesy Sluneční soustavy). Později začala činnost upadat.

Nové nadechnutí hvězdárny přišlo s Domem dětí a mládeže

Od září 2011 je hvězdárna provozována Domem dětí a mládeže v Třebíči. Novému provozovateli se podařilo dokončit opravy horní pozorovatelny, zpřístupnit ji opět veřejnosti a po dlouhých letech a generální opravě zprovoznit v roce 2014 velký dalekohled Newton se zrcadlem 30 cm. Dolní pozorovatelna, která již byla na hranici své životnosti, byla přestavěna a nyní je z pozinkovaného plechu. Průběžně probíhají drobné opravy provozní budovy, sál byl zvětšen, byla v něm vybetonována podlaha a je vybaven novým nábytkem, zakoupilo se nové vybavení ICT. V roce 2023 Město Třebíč přistavělo ke hvězdárně planetárium.

Projekt „Rozvoj veřejné infrastruktury cestovního ruchu – hvězdárna Třebíč“ identifikační číslo 117D721003028 byl realizován za přispění prostředků státní rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.

Zdroj: Tisková zpráva města Třebíč
Irini Martakidisová, Andrea Jelínková, Marie Anna Průžová
Telefon: pevná linka: 568 896 255, E-mail: mluvci@trebic.cz




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Planetárium Třebíč


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »