Mojí milenkou je vesmír – třetí a prý poslední kniha astrofotografa Zdeňka Bardona
Mojí milenkou je vesmír - obal knihy Autor: Zdeněk Bardon
Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a také fotoambasador ESO, nám připravil třetí a dle jeho slov poslední knihu o svých astronomických a cestovatelských zážitcích, spojených převážně s dalekohledy Evropské jižní observatoře. 240 stran textu nás zavede až do nitra velkých teleskopů světa, nechybí však ani obrázky převážně noční oblohy z míst, kde je ještě tma. A to vše doplněno někdy až neuvěřitelnými příběhy noční astronomie.
Zdenek Bardon - autor knihy s manželkou Ivanou Autor: Zdeněk BardonKniha Mojí milenkou je vesmír je astronomickým cestopisem či spíše příběhem vesnického kluka z Josefova u Jaroměře, kterého nadšení dovedlo od teleskopu z rozebraných babiččiných brýlí, přes hvězdárnu v Jaroměři a letní tábory na Hvězdárně v Úpici, až na nejprestižnější observatoře světa. Zdeněk Bardon, neboť on je autorem knihy, je velkým nadšencem a amatérským astronomem, ovšem s více než jemnou fúzí do profesionální oblasti rekonstrukce a realizace nových řídících systémů velkých teleskopů po celém světě. Knihu vydal vlastním nákladem, není tedy v běžné distribuci. Ovšem v případě zájmu či dalších informací je možno autora přímo zkontaktovat na emailu zdenek.bardon@gmail.com.
Předmluva a uvodni slovo Autor: Zdeněk BardonÚvodní slovo ke knize laskavě poskytl RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda České astronomické společnosti. Předmluvu ke knize napsal emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, prof. RNDr. Petra Heinzel, DrSc. Své nezastupitelné místo zde zaujímá i slovo „lovce exoplanet“, profesionálního astronoma dr. Petra Kabátha z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, který léta pracoval na observatoři Paranal v Chile (Evropská jižní observatoř). Tato poslední kniha z „trilogie“ bačkorového astronoma začíná na legendární hvězdárně na hoře Mount Wilson v USA, kde působila astronomická legenda Edwin Hubble. V dalších kapitolách se pak přesouváme na nejprestižnější observatoře v Chile.
Stránka knihy Autor: Zdeněk BardonKniha na velkém množství fotografií prezentuje místa, která jsou dostupná jen velmi, velmi obtížně. Ostatně, jistou návnadou mohou být i předchozí knihy Zdeňka Bardona, vlastně první dva díly této astronomicko–cestovatelské trilogie (první díl, druhý díl). V kapitole Pohledy do nebe se pak podíváme na zajímavé objekty nočního nebe z fotografické dílny autora. Snímky doprovází texty z pera ředitele Hvězdárny v Úpici Marcela Bělíka, který je také autorem doprovodných textů soutěže – Česká astrofotografie měsíce.
Zároveň si můžete prohlédnou trailer, představující popisovanou knihu.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine.
Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
2.1. až 16.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
