Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vychází Astropis 136 – pravidelné číslo

Vychází Astropis 136 – pravidelné číslo

Obálka Astropisu 136 - První výroční snímek Webbova kosmického dalekohledu (JSWT) ukazuje vznik hvězd tak detailně, jak jsme jej dosud nikdy vidět nemohli. Obrázek zachycuje hvězdnou porodnici ρ Ophiuchi, která je ze všech oblastí tvorby hvězd k nám nejblíž.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI, Klaus Pontoppidan (STScI)

Standarní číslo časopisu Astropis obsahuje mapu letní oblohy, novinky i trochu historie. Na 44 stranách časopisu najdete článek Petra Kulhánka o kvantovém vesmíru, vysvětlení slunečních period z pera Michala Švandy a Martiny Pavelkové, historický článek věnovaný Tháletově hře stínů od Jana Švábenického a ohlédnutí za Nušlovou cenou v roce 2022 od Jany Žďárské a Petra Heinzela, který je předsedou České astronomické společnosti. Nechybí pravidelný článek věnovaný Měsíci od Pavla Gabzdyla, dění na obloze v letních měsících a tipy a návody pro pozorování a další pravidelné rubriky.

Doufáme, že vám nové číslo časopisu Astropis zpříjemní letní dny.

Vaše redakce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přehled z obsahu časopisu
[2] Web časopisu Astropis
[3] Facebook Astropisu




O autorovi

Kateřina Hofbauerová

Kateřina Hofbauerová

RNDr. Kateřina Hofbauerová, Ph.D. se narodila v roce 1974 v Broumově. Vystudovala fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde obhájila i doktorát. V současnosti pracuje na Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy a v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. Dvanáct let pracovala jako demonstrátorka Štefánikovy hvězdárny. Je členem redakce časopisu Astropis, kde se stará o účetní záležitosti a také o technickou stránku věci. Stránky autorky.

Štítky: Astropis


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »