Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Nenechte si ujít den s Astropisem - bude s Mikulášem!

Nenechte si ujít den s Astropisem - bude s Mikulášem!

Obálka Astropisu z roku 2005
Autor: Astropis.

Tradiční přednáškový astronomický den pořádá sdružení Astropis v budově Akademie věd v Praze na Národní 3. Tentokráte vychází na 5. prosince 2015 a můžete tak očekávat "Mikulášskou nadílku" nějen poutavých přednášek. Těšit se můžete rovněž na udělení ceny ČAS - Kopalovy přednášky. Jaký tedy bude Milulášský den s Astropisem? Více v článku a také na stránkách Astropisu www.astropis.cz.

V sobotu 5. prosince 2015 se v budově Akademie věd na Národní třídě 3 v Praze, v sále č. 206 uskuteční další, v pořadí již jedenáctý, Den s Astropisem. Tedy setkání čtenářů Astropisu a příznivců astronomie s předními českými odborníky v průběhu přednáškového celodenního maratonu. Akci spolupořádá Odbor popularizace vědy a marketingu Střediska společných činností AV ČR a tradičně též Česká astronomická společnost. Velké poděkování patří firmě Ariga, bez jejíhož sponzoringu bychom se při pořádání neobešli.

Vstup pro předplatitele Astropisu a členy České astronomické společnosti je zdarma, ovšem vzhledem k omezené kapacitě sálu je třeba se předem zaregistrovat na adrese http://www.astropis.cz/DsA/dsa.php, neboť jen tak můžeme zaručit, že na Vás zbude místo. Každý předplatitel Astropisu nebo člen ČAS má nárok právě na jedno vstupné zdarma. Cena přednáškového dne pro ostatní účastníky je 150 Kč při předchozí registraci, 200 Kč na místě (pouze budou-li volná místa). Vstupné se vybírá na místě při konání akce. Chcete-li mít zajištěnu účast, v každém případě se co nejdříve zaregistruje.

Program celého dne je následující:

  • 09.30 – 09.45: registrace účastníků DsA
  • 09.45 – 10.00: oficální zahájení DsA
  • 10.00 – 11.15: RNDr. Vladimír Kopecký Jr., Ph.D. (MFF UK): Vzkazy v láhvi
  • 11.30 – 12.45: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL ČVUT, HaP Praha): SI v novém kabátě
  • 12.45 – 13.15: občerstvení
  • 13.15 – 14.30: Předání Kopalovy přednášky a přednáška laureáta
  • 14.30 – 15.00: občerstvení
  • 15.00 – 16.15: Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (AsÚ AV ČR): Pluto a další trpasličí planety
  • 16.30 – 17.45: Mgr. Michal Vraštil (FzÚ AV ČR): Temná energie vesmíru a její možné alternativy

Účastníkům bude zdarma podáváno (mikulášské) občerstvení. Změna programu vyhrazena.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Registrační formulář na Den s Astropisem
[2] Časopis Astropis



O autorovi

Kateřina Hofbauerová

Kateřina Hofbauerová

RNDr. Kateřina Hofbauerová, Ph.D. se narodila v roce 1974 v Broumově. Vystudovala fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde obhájila i doktorát. V současnosti pracuje na Fyzikálním ústavu Univerzity Karlovy a v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR. Dvanáct let pracovala jako demonstrátorka Štefánikovy hvězdárny. Je členem redakce časopisu Astropis, kde se stará o účetní záležitosti a také o technickou stránku věci. Stránky autorky.

Štítky: Astropis


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »