Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava: Od diáku po diodu

Výstava: Od diáku po diodu

Výstava ve Stromovce Od diáku po diodu
Autor: Planetum

Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř naší zavřené kopule, se dozvíte na šesti výstavních panelech před budovou planetária ve Stromovce.

V říjnu tohoto roku uplyne přesně sto let, co lidé poprvé spatřili umělou projekci hvězdné oblohy. Za tu dobu se planetária vyvinula v podstatě „od diáku po diodu“.

Od opticko-mechanických projekčních přístrojů přes digitální projektory se blížíme do okamžiku, kdy se ze samotné projekční kopule stane obrovský displej. Ten v Planetáriu Praha bude první a největší svého druhu.

Od diáku po diodu, výstava ve Stromovce Autor: Planetum
Od diáku po diodu, výstava ve Stromovce
Autor: Planetum

Grafické zpracování a texty: Lenka Vaňousová, Jakub Toman, Natálka Ivancová a kolektiv

Kresba budovy Planetárium Praha: Petr Jašek

Poděkování za poskytnutí materiálů: Planetárium Tromsø, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, Benjamin Fragner, Marcela Vaňhová, Petr Sojka, Glenn Smith, Volkmar Schorcht, Sky-Skan, Sony

Panel výstavy Od diáku po diodu pojednávající o budově pražského planetária. Autor: Planetum
Panel výstavy Od diáku po diodu pojednávající o budově pražského planetária.
Autor: Planetum

Panel výstavy Od diáku po diodu popisující historické Zeissovo projekční planetárium Autor: Planetum
Panel výstavy Od diáku po diodu popisující historické Zeissovo projekční planetárium
Autor: Planetum

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Planetum.cz



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Planetárium , Výstava


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »