Při západu Slunce 11. července se pro některé po obloze táhly jemné pásy světla a stínu. Pásy známé jako antikrepuskulární paprsky se vytvořily, když velká oblačnost u západního obzoru při západu Slunce vrhala skrz atmosféru dlouhé stíny. Vzhledem k perspektivě kamery se zdá, že se pásy světla a...
Když se díváme na záběry naší Země pořízené kosmickými sondami nebo astronauty na Mezinárodní kosmické stanici, obdivujeme nádherně modré oceány, okrové odstíny pouští, sněhově bílé ledovce či zelené tóny pralesů. Přednáška v Planetáriu Ostrava. ...
Před 100 lety se zrodila jedinečná technologie pro zobrazování hvězd a vesmíru. 21. října 1923 bylo světu představeno první planetárium, které divákům promítalo noční oblohu kopuli připomínající nebeskou klenbu.
Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř...
Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S...
Poslouchejte po 22. minutě v ČRo SEVER: Planetárium - o knize Tajemná zatmění, zážitcích během pozorování slunečních zatmění, kdy se můžeme těšit na úkazy na našem území ale i práci prof. Druckmüllera. Audio: https://prehravac.rozhlas.cz/audio/4020612 ...
O tom, jak se fotografuje noční obloha, a také o tom, kde se na Zemi nachází skutečný „hvězdnatý ráj“ bude vyprávět fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek. Stránky, Zvukový archiv ...
Tělesa bez atmosféry jsou v kosmickém prostoru vystavena procesu, kterému vědci říkají kosmické zvětrávání. O jeho podstatě a výzkumu pohovoří geofyzik Günther Kletetschka. Stránky, Zvukový archiv ...
Jaké zprávy posíláme mimozemšťanům, a poslali už oni nějakou zprávu nám? O našich trosečnických „vzkazech v láhvi“ bude v letní repríze povídat fyzik Vladimír Kopecký. Stránky, Zvukový archiv ...
Z cesty členů Astronomické společnosti v Hradci Králové – pracovní skupiny sluneční hodiny – bychom Vám představili velmi pěknou observatoř s planetáriem v Chorzowě (česky Chořově). Tu jsme navštívili při cestě za poznáváním slunečních hodin v Polsku 10. – 11. 6. 2016....
V sobotu 11. června 2016 se členové Astronomické společnosti v Hradci Králové vypravili na zajímavá astronomická místa v Polsku. Středem zájmu byly především sluneční hodiny a osvětová centra. Jako inspiraci i pro vás, kteří přemýšlíte o cestě k našim severovýchodním sousedům pro...
S planetologem Petrem Brožem navštívíme velký Jupiterův měsíc Io. Vypadá jako uhnětený z plastelíny a na jeho povrchu soptí na sto padesát aktivních vulkánů. Stránky, Zvukový archiv ...
Splynutí dvou černých děr miliardu světelných roků od nás zhouplo Zemi na gravitační vlně – první, kterou se kdy podařilo zaznamenat. Pohovoří o tom astrofyzik Petr Kulhánek. Stránky, Zvukový archiv ...
Dozvíte se kdo nakreslil první mapy Měsíce a kdo dal měsíčním kráterům a mořím jejich dnešní jména. Hovořit o tom bude astronom Pavel Najser. Stránky, Zvukový archiv ...
V roce 2018 poletí poprvé v historii česká vědecká aparatura na Mars. Jak budou probíhat práce na přípravě přístroje prozradí kosmický fyzik Ondřej Santolík. Stránky, Zvukový archiv ...
Astronom Jakub Rozehnal připomene objevy americké sondy Dawn, jejímž hlavním cílem byla trpasličí planeta Ceres. Stránky, Zvukový archiv ...
Hvězdárna a planetárium Brno bude od 15. do 17. června 2016 hostit největší festival pořadů pro digitální planetária na světě. IPS Fulldome Festival Brno 2016 do střední Evropy přivede ty nejlepší světové producenty, kteří s sebou přivezou ta nejlepší představení.
O ledových světech za dráhou Neptunu, zejména o Plutu, rodině jeho měsíců a sondě New Horizons, která je letí zkoumat, pohovoří už podruhé astronom Jakub Rozehnal. Stránky, Zvukový archiv ...
Svět Jupitera a jeho měsíců nám na dálku ukázaly přístroje sond Pioneer, Voyager a Galileo. Co jsme se díky nim mimo jiné dozvěděli, prozradí Ivan Havlíček. Stránky, Zvukový archiv ...
Nedávno uplynulo 50 let od prvního výstupu člověka do volného vesmíru. Dramatický let Voschodu 2 a odvahu kosmonauta Alexeje Leonova připomene publicista Tomáš Přibyl. Stránky, Zvukový archiv ...
Astrofyzik Petr Kulhánek vysvětlí, proč odvolání loňského objevu reliktních gravitačních vln neotřáslo teorií o velkém třesku, i když to tak podle ohlasů v médiích vypadá. Stránky, Zvukový archiv ...
Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní...
Silvie Švarcová z laboratoře ALMA popíše metody, které vědcům umožňují nahlížet pod povrch obrazů a odhalovat fascinující detaily spjaté s jejich vznikem. Stránky, Zvukový archiv ...
V druhé části rozhovoru s nestorem české astronomie Josipem Kleczkem si budeme povídat o jeho knihách a dozvíte se také, jaké je podle něj místo člověka ve vesmíru... Zvukový archiv ...
Astronomové Jiří Borovička a Pavel Spurný nám prozradí, že únorová událost z ruského Čeljabinsku byla největší srážkou Země s planetkou od časů Tunguského meteoritu. Zvukový archiv ...
Čerstvě publikovaná data z evropské sondy Planck víceméně potvrzují dosavadní odhady stáří vesmíru. O komentář jsme požádali astrofyzika Petra Kulhánka. Zvukový archiv ...
S odborníkem na kosmonautiku Jiřím Kroulíkem budeme vzpomínat na Lunochody, vozítka, která před čtyřiceti lety brázdila povrch Měsíce... Zvukový archiv ...
S odborníkem na kosmonautiku Marcelem Grünem budeme podruhé a naposledy probírat plány kosmických agentur na výzkum Sluneční soustavy v roce 2013... Zvukový archiv ...
Astronom Michal Varady se vydal za úplným zatměním Slunce až do Austrálie. Kromě toho se zmíní i o sluneční aktivitě, která se zřejmě blíží ke svému maximu. Zvukový archiv
Jak obtížné je přistát na Měsíci, Marsu nebo Venuši, na asteroidu nebo třeba na kometě? Právě o tom bude povídání Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. Zvukový archiv
Evropská kosmická agentura a její plány na výzkum planety Marsu budou tématem rozhovoru s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře. ExoMars, Mars Sample Return a další... Zvukový archiv
Většina látky, která tvoří vesmír, je pro nás neviditelná. Jak se i přesto dá zkoumat třeba temná hmota nebo černé díry nám prozradí astrofyzik Petr Kulhánek... Zvukový archiv
Fyzik Jan Hladký ještě jednou zavzpomíná na dobrodružný život československých výzkumníků v podmínkách vysokohorské observatoře na Lomnickém štítě před šedesáti lety. Zvukový archiv
Proč má Pluto ze všech transneptunických těles nejvíc měsíců? Své odpovědi nabídnou archeolog Jiří Waldhauser a astronom Miroslav Brož. S astrofyzikem Petrem Kulhánkem se vydáme za polární kruh, kde se nejsnáz pozoruje zajímavý jev, označovaný jako polární záře. Zvukový archiv ...
Současná výpočetní technika ve spojení s internetem přináší úžasné možnosti, jak si „přenést“ celý vesmír přímo k vám domů, na obrazovku vašeho počítače! V třídílném seriálu Petra Komárka si nejdříve promítneme naší známou hvězdnou oblohu, dále si tak trochu zahrajeme na...
Při západu Slunce 11. července se pro některé po obloze táhly jemné pásy světla a stínu. Pásy známé jako antikrepuskulární paprsky se vytvořily, když velká oblačnost u západního obzoru při západu Slunce vrhala skrz atmosféru dlouhé stíny. Vzhledem k perspektivě kamery se zdá, že se pásy světla a...
Když se díváme na záběry naší Země pořízené kosmickými sondami nebo astronauty na Mezinárodní kosmické stanici, obdivujeme nádherně modré oceány, okrové odstíny pouští, sněhově bílé ledovce či zelené tóny pralesů. Přednáška v Planetáriu Ostrava. ...
Před 100 lety se zrodila jedinečná technologie pro zobrazování hvězd a vesmíru. 21. října 1923 bylo světu představeno první planetárium, které divákům promítalo noční oblohu kopuli připomínající nebeskou klenbu.
Světem planetárií od historie až po blízkou budoucnost vás provede naše speciální výstava. Kdo jako první na světě planetárium postavil, na jakých neobvyklých místech na něj můžete narazit, proč nestojí pražské planetárium na Malé Straně, z jakých přístrojů se promítalo a co se právě chystá uvnitř...
Jak Mikuláš Koperník vypadal, víme z kopií jeho autoportrétu. Je známý hlavně díky své práci, která výrazně změnila náš pohled na Sluneční soustavu a s ní i na celý tehdy známý Vesmír. Koperníka můžeme směle pokládat za jednu z největších postav polské historie a světové vědy. S...
Poslouchejte po 22. minutě v ČRo SEVER: Planetárium - o knize Tajemná zatmění, zážitcích během pozorování slunečních zatmění, kdy se můžeme těšit na úkazy na našem území ale i práci prof. Druckmüllera. Audio: https://prehravac.rozhlas.cz/audio/4020612 ...
O tom, jak se fotografuje noční obloha, a také o tom, kde se na Zemi nachází skutečný „hvězdnatý ráj“ bude vyprávět fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek. Stránky, Zvukový archiv ...
Tělesa bez atmosféry jsou v kosmickém prostoru vystavena procesu, kterému vědci říkají kosmické zvětrávání. O jeho podstatě a výzkumu pohovoří geofyzik Günther Kletetschka. Stránky, Zvukový archiv ...
Jaké zprávy posíláme mimozemšťanům, a poslali už oni nějakou zprávu nám? O našich trosečnických „vzkazech v láhvi“ bude v letní repríze povídat fyzik Vladimír Kopecký. Stránky, Zvukový archiv ...
Z cesty členů Astronomické společnosti v Hradci Králové – pracovní skupiny sluneční hodiny – bychom Vám představili velmi pěknou observatoř s planetáriem v Chorzowě (česky Chořově). Tu jsme navštívili při cestě za poznáváním slunečních hodin v Polsku 10. – 11. 6. 2016....
V sobotu 11. června 2016 se členové Astronomické společnosti v Hradci Králové vypravili na zajímavá astronomická místa v Polsku. Středem zájmu byly především sluneční hodiny a osvětová centra. Jako inspiraci i pro vás, kteří přemýšlíte o cestě k našim severovýchodním sousedům pro...
S planetologem Petrem Brožem navštívíme velký Jupiterův měsíc Io. Vypadá jako uhnětený z plastelíny a na jeho povrchu soptí na sto padesát aktivních vulkánů. Stránky, Zvukový archiv ...
Splynutí dvou černých děr miliardu světelných roků od nás zhouplo Zemi na gravitační vlně – první, kterou se kdy podařilo zaznamenat. Pohovoří o tom astrofyzik Petr Kulhánek. Stránky, Zvukový archiv ...
Dozvíte se kdo nakreslil první mapy Měsíce a kdo dal měsíčním kráterům a mořím jejich dnešní jména. Hovořit o tom bude astronom Pavel Najser. Stránky, Zvukový archiv ...
V roce 2018 poletí poprvé v historii česká vědecká aparatura na Mars. Jak budou probíhat práce na přípravě přístroje prozradí kosmický fyzik Ondřej Santolík. Stránky, Zvukový archiv ...
Astronom Jakub Rozehnal připomene objevy americké sondy Dawn, jejímž hlavním cílem byla trpasličí planeta Ceres. Stránky, Zvukový archiv ...
Hvězdárna a planetárium Brno bude od 15. do 17. června 2016 hostit největší festival pořadů pro digitální planetária na světě. IPS Fulldome Festival Brno 2016 do střední Evropy přivede ty nejlepší světové producenty, kteří s sebou přivezou ta nejlepší představení.
O ledových světech za dráhou Neptunu, zejména o Plutu, rodině jeho měsíců a sondě New Horizons, která je letí zkoumat, pohovoří už podruhé astronom Jakub Rozehnal. Stránky, Zvukový archiv ...
Svět Jupitera a jeho měsíců nám na dálku ukázaly přístroje sond Pioneer, Voyager a Galileo. Co jsme se díky nim mimo jiné dozvěděli, prozradí Ivan Havlíček. Stránky, Zvukový archiv ...
Nedávno uplynulo 50 let od prvního výstupu člověka do volného vesmíru. Dramatický let Voschodu 2 a odvahu kosmonauta Alexeje Leonova připomene publicista Tomáš Přibyl. Stránky, Zvukový archiv ...
Astrofyzik Petr Kulhánek vysvětlí, proč odvolání loňského objevu reliktních gravitačních vln neotřáslo teorií o velkém třesku, i když to tak podle ohlasů v médiích vypadá. Stránky, Zvukový archiv ...
Planety, hvězdy, všechno, co kolem sebe vidíme, představuje méně než 5 procent vesmíru. Co je zbývajících 95 procent? Hvězdárna a planetárium Brno uvádí jedno z nejlepších představení pro digitální planetária na světě. Představení Temný vesmír se věnuje tajemství, které nemůžeme spatřit na vlastní...
Silvie Švarcová z laboratoře ALMA popíše metody, které vědcům umožňují nahlížet pod povrch obrazů a odhalovat fascinující detaily spjaté s jejich vznikem. Stránky, Zvukový archiv ...
V druhé části rozhovoru s nestorem české astronomie Josipem Kleczkem si budeme povídat o jeho knihách a dozvíte se také, jaké je podle něj místo člověka ve vesmíru... Zvukový archiv ...
Astronomové Jiří Borovička a Pavel Spurný nám prozradí, že únorová událost z ruského Čeljabinsku byla největší srážkou Země s planetkou od časů Tunguského meteoritu. Zvukový archiv ...
Čerstvě publikovaná data z evropské sondy Planck víceméně potvrzují dosavadní odhady stáří vesmíru. O komentář jsme požádali astrofyzika Petra Kulhánka. Zvukový archiv ...
S odborníkem na kosmonautiku Jiřím Kroulíkem budeme vzpomínat na Lunochody, vozítka, která před čtyřiceti lety brázdila povrch Měsíce... Zvukový archiv ...
S odborníkem na kosmonautiku Marcelem Grünem budeme podruhé a naposledy probírat plány kosmických agentur na výzkum Sluneční soustavy v roce 2013... Zvukový archiv ...
Astronom Michal Varady se vydal za úplným zatměním Slunce až do Austrálie. Kromě toho se zmíní i o sluneční aktivitě, která se zřejmě blíží ke svému maximu. Zvukový archiv
Jak obtížné je přistát na Měsíci, Marsu nebo Venuši, na asteroidu nebo třeba na kometě? Právě o tom bude povídání Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. Zvukový archiv
Evropská kosmická agentura a její plány na výzkum planety Marsu budou tématem rozhovoru s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře. ExoMars, Mars Sample Return a další... Zvukový archiv
Většina látky, která tvoří vesmír, je pro nás neviditelná. Jak se i přesto dá zkoumat třeba temná hmota nebo černé díry nám prozradí astrofyzik Petr Kulhánek... Zvukový archiv
Fyzik Jan Hladký ještě jednou zavzpomíná na dobrodružný život československých výzkumníků v podmínkách vysokohorské observatoře na Lomnickém štítě před šedesáti lety. Zvukový archiv
Proč má Pluto ze všech transneptunických těles nejvíc měsíců? Své odpovědi nabídnou archeolog Jiří Waldhauser a astronom Miroslav Brož. S astrofyzikem Petrem Kulhánkem se vydáme za polární kruh, kde se nejsnáz pozoruje zajímavý jev, označovaný jako polární záře. Zvukový archiv ...
Současná výpočetní technika ve spojení s internetem přináší úžasné možnosti, jak si „přenést“ celý vesmír přímo k vám domů, na obrazovku vašeho počítače! V třídílném seriálu Petra Komárka si nejdříve promítneme naší známou hvězdnou oblohu, dále si tak trochu zahrajeme na...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
