Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červenec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červenec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Antikrepuskulární paprsky na festivalu planet

Uznání a copyright: Pavel Gabzdyl

Při západu Slunce 11. července se pro některé po obloze táhly jemné pásy světla a stínu. Pásy známé jako antikrepuskulární paprsky se vytvořily, když velká oblačnost u západního obzoru při západu Slunce vrhala skrz atmosféru dlouhé stíny. Vzhledem k perspektivě kamery se zdá, že se pásy světla a stínu sbíhají u východního (opačného) obzoru v místě, které je vidět těsně nad hradem ze 14. století nedaleko Brna v Česku. Obyvatelé planety Země v popředí se těší z každoročního regionálního Festivalu planet v parku pod Hvězdárnou a planetáriem Brno. A zatímco krepuskulární a antikrepuskulární paprsky jsou poměrně běžným atmosférickým jevem, nafukovací koule o průměru 10 metrů, které na tomto festivalu představují tělesa Sluneční soustavy, jsou na planetě Zemi k vidění méně často.

Seznam odkazů v popisu

  1. Instagram.com: Pavel Gabzdyl @neuveritelne.brno: Brno v tom nejlepším světle
  2. APOD: 2020-03-18 Antikrepuskulární paprsky nad Floridou
  3. APOD: 2022-09-24 Stíny zářijového východu Slunce
  4. APOD: 2016-09-16 Úplněk nad Brnem
  5. Wikipedia: File:A_Sunday_on_La_Grande_Jatte,_Georges_Seurat,_1884.jpg
  6. FestivalPlanetBrno.cz: FESTIVAL PLANET BRNO
  7. NASA: About the Planets
  8. APOD: 2024-07-11Pavel_models1024p.jpg

Štítky: Anticrepuscular rays, Západ slunce, Planetárium 


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »