Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomická expedice 2023

Astronomická expedice 2023

Astronomická expedice 2021
Autor: Lukáš Havlák

Lidé řvoucí „stóóóp“, půlnoční svačinka, bez které se neobejde žádný pozorovatel, „bastlení“ všeho druhu, hledání řešení problémů, o kterých člověk ani neví, že je potřeba je řešit, bučení nedaleko se pasoucích krav, chodící duše doufající ve spánek po 10 po sobě jdoucích propozorovaných nocích, to je Astronomická expedice. Už přes šest desetiletí slouží Astronomická expedice jako místo setkávání a spolupráce mladých astronomů, jako prostor pro volnočasové vzdělávání a sdílení nadšení pro vesmír a fyziku. Letní škola astronomie tak legendární, že po bývalé paní kuchařce byla pojmenována i planetka! Letos je to navíc třetí rok této události na novém místě, které je ušito expedici na míru. I letošní program je nabitý přednáškami předních českých astronomů, z nichž mnozí zde svou kariéru začínali. A mnoho dalších ji tu začíná právě teď. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 299 z 10. 8. 2023

Astronomická expedice, která se koná ve dnech 11. - 26. 8. 2023 v malebné obci Sítiny nedaleko Chocně, si letos připomene 65. výročí počátku jejího konání. Jde o letní školu astronomie, kterou již řadu let pořádá Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti. Od roku 2020 je pořadatelem i Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Spolupořadatelem je také Fyzikální ústav Akademie věd ČR.

Historie Astronomické expedice sahá až do 60. let, kdy se konala na Hvězdárně v Úpici. Tehdy sloužila k zácviku amatérských pozorovatelů pro slavné meteorářské expedice. Postupem času se ale přerodila v letní školu astronomie, která nemá ve střední Evropě obdoby! Až do roku 2019 se Astronomická expedice konala na úpické hvězdárně, poté se přechodně přesunula na skautskou základnu do obce Vrchy nedaleko Fulneku. Avšak potřeba temné oblohy hnala tým vedoucích dál, až se podařilo najít opuštěný statek v obci Sítiny nedaleko Chocně.

Na Astronomickou expedici se hlásí žáci a studenti základních, středních a vysokých škol ve věku 15-26 let z České, ale i Slovenské republiky. Pro přijetí na Astronomickou expedici je potřeba splnit několik úkolů, teoretických i praktických, které zájemcům zadávají sami vedoucí. Na expedici se tak nehlásí jen zájemci o přírodní vědy a zkušení astronomové, ale i úplní začátečníci, které láká jen zvědavost.

Program Astronomické expedice tvoří tým dvaceti vedoucích, dobrovolníků z řad vysokoškolských studentů, vědců a nadšenců, kteří se účastní Astronomické expedice již mnoho let. Hlavním bodem programu je kurz základů astronomie, při kterém se expedičníci naučí orientovat na noční obloze, pozorovat pomocí astronomických přístrojů a naučí se také teoretické základy. Důraz je také kladen na experimentální část, proto lze v programu najít spoustu fyzikálních a chemických experimentů. Každý rok zveme na Astronomickou expedici uznávané vědce či bývalé expedičníky, aby program doplnili svými přednáškami. Letos se expedičníci mohou těšit například na profesora Jiřího Podolského z MFF UK, Jana Spratka z Planetum, Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária Brno nebo Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR a mnoho dalších.

Přednáška Aleny Zárybnické na Astronomické expedici 2021 Autor: Pavel Váňa
Přednáška Aleny Zárybnické na Astronomické expedici 2021
Autor: Pavel Váňa

Hlavním cílem Astronomické expedice je přiblížit mládeži svět astronomie, astrofyziky a dalších přírodních věd, přičemž důraz klademe zejména na praktickou část astronomie, kterou je samotné pozorování oblohy. Každý z až šedesáti účastníků má k dispozici vhodnou techniku, dalekohled, fotoaparát a během expedice se seznámí s jejím zacházením tak, že je schopen pracovat samostatně, což je pro budoucí práci vědce nesmírně důležité. Nedílnou součástí pozorování a práce s technikou je i schopnost zaznamenat a zpracovat pozorování. V rámci odborných přednášek jsou posluchačům složité informace podávány srozumitelně. Úspěch Astronomické expedice tkví v zapojování účastníků do programu formou workshopů a experimentů, přičemž získané znalosti a zkušenosti zúročí během pozorování. V rámci expedice je tedy podporována samostatná práce s moderními technologiemi, ale i schopnost začlenění se do kolektivu, vzdělávání mládeže v oborech přírodních věd na špičkové úrovni. Díky tomu se pak mnoho z našich účastníků úspěšně účastní astronomických olympiád a jiných přírodovědných soutěží, či jdou studovat přírodovědný obor.

Činnost týmu vedoucích nekončí ani po oficiálním konci daného ročníku Astronomické expedice, ale pokračuje i v průběhu roku. Účastníci si pak mohou zapůjčit astronomické dalekohledy či jiné vybavení až do doby konání dalšího ročníku Astronomické expedice. Díky tomu mohou účastníci využívat své vědomosti nabyté během expedice, nadále je rozšiřovat a pokračovat v projektech zahájených během expedice. I tímto je Astronomická expedice velmi výjimečná.

Realizace by ovšem nebyla možná bez mnohých podporovatelů. Většinu techniky pro Astronomickou expedici zajišťuje Amatérská prohlídka oblohy, nicméně další vybavení nám zapůjčují hvězdárny a planetária z celé republiky a mnoho amatérských astronomů. Mezi dlouhodobě největší podporovatele patří Hvězdárna a planetárium Brno, Ostravské planetárium, Planetum, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové a Hvězdárna Vyškov. Z amatérských astronomů děkujeme Svatopluku Civišovi, Janu Zahajskému, Pavlu Cagašovi, Martinu Rybářovi, prof. Plášilovi, Josefu Vrbovi a dalším. V letošním roce nám byl také darován dalekohled z pozůstalosti pana RNDr. Václava Bumby, DrSc., který byl v letech 1975-1990 ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.

Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2022 s Danou Drábovou Autor: Michal Kroužel
Společná fotografie všech účastníků Astronomické expedice 2022 s Danou Drábovou
Autor: Michal Kroužel

Kontakty a další informace:

Ing. Michal Kroužel
Hlavní vedoucí Astronomické expedice
krouzel@krouzel.cz, 606 292 743

Mgr. Pavel Váňa
Zástupce hlavního vedoucího Astronomické expedice, Předseda Amatérské prohlídky oblohy
vana.pavel@astronomie.cz, 722 513 717

Další zdroje fotografií a informací:

Webové stránky Astronomické expedice

Facebook Astronomické expedice

Blog Astronomické expedice

Seriál článků o Astronomické expedici na webu České astronomické společnosti

 

Tiskové prohlášení ke stažení v DOC a PDF.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Tisková prohlášení, Astronomická expedice


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »