Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Slavnostní otevření Expo Borotín

Slavnostní otevření Expo Borotín

Pozvánka na Expo Borotín
Autor: Petr Bartoš

Borotín ožije vědou, historií i uměním. Nová expozice propojuje svět astronomie, filmu, fotografie a geodézie. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 324 z 29. 7. 2025

V malebném prostředí Barokního dvora Borotín vzniká zcela nová, unikátní stálá expozice s názvem Astronomická Expozice Borotín, jejíž slavnostní vernisáž proběhne v pátek 8. srpna 2025 v 18 hodin. Tato moderně pojatá výstava představí veřejnosti fascinující propojení astronomie, geodézie, a v roce 2026 i filmu, fotografie a dalších příbuzných oborů v historickém i současném kontextu.

Expozice bude umístěna na půdě bývalého ovčína v areálu barokního dvora a nabídne návštěvníkům bohatý obsah rozdělený do několika tematických celků. Nejde přitom pouze o tradiční vitrínovou výstavu. Projekt klade důraz na moderní formu prezentace, která kombinuje fyzické exponáty, informační panely, vizuální výstavy a interaktivní část, v níž si návštěvníci v budoucnu budou moci sami vyzkoušet různé činnosti – například práci s dalekohledem, klasickým fotoaparátem nebo promítací technikou.

Hlavním pilířem výstavy je astronomie, a to jak v kontextu celých Čech, tak se zvláštním důrazem na region Táborska. Představeny budou například hvězdárny v Táboře, Sezimově Ústí a širším okolí, místní astronomické kroužky, významné osobnosti spojené s astronomií i unikátní jev z 18. století – pád Strkovských meteoritů v roce 1753. K vidění budou také historické astronomické přístroje, otočné mapky, atlasy souhvězdí nebo glóbusy Marsu, Měsíce, Země a noční oblohy. Fenomén českých hvězdáren jako kulturního a vědeckého dědictví bude zachycen prostřednictvím tematické výstavy Štěpána Kováře.

Samostatná část bude věnována také geodézii – návštěvníci si budou moci prohlédnout teodolity, nivelační přístroje a další měřické pomůcky. Významné geodetické body na Táborsku budou prezentovány formou map a popisných panelů, které ukážou, jak významnou roli hrála geodézie v rozvoji kraje.

Dalším krokem v rozvoji expozice v roce 2026 bude fotografie a film, a to jak z pohledu techniky, tak procesu tvorby. K vidění budou klasické deskové fotoaparáty, historické zrcadlovky, kompaktní přístroje i první digitální zařízení. Zájemci se seznámí s fungováním fotokomory, postupy vyvolávání filmu a zvětšování fotografií. Součástí bude také přehlídka historických projekčních zařízení, promítání diapozitivů i digitalizační technika. V části věnované filmu budou prezentovány kamery na 8mm a 16mm film, jejich příslušenství a ukázky zpracování filmového materiálu – včetně klasických promítaček i moderních dataprojektorů.

Zcela unikátní pak bude interaktivní sekce, kde si návštěvníci budou moci sami vyzkoušet různé činnosti z oblasti astronomie, fotografie a filmu. Pokud se vše podaří, k dispozici bude půjčovna dalekohledů – od jednoduchých triedrů přes přenosné montáže až po robotický dalekohled s možností pronájmu pozorovacího času. Rovněž bude možné si zapůjčit klasické fotoaparáty na kinofilm, digitální kamery a navštívit plně vybavenou fotokomoru pro práci s klasickým fotomateriálem. Expozice pak bude doplněna o praktické kurzy a workshopy: astronomické pozorování s odborníky, kurzy klasické fotografie pod vedením profesionálních fotografů i výuka krátkého a dokumentárního filmu pod taktovkou zkušených filmařů. V plánu jsou také přednášky a tematické besedy pokrývající nejen vědecká, ale i cestovatelská a kulturní témata.

Celý projekt vzniká v úzké spolupráci s mnoha odbornými a kulturními institucemi – mimo jiné s Barokním dvorem Borotín, Hvězdárnou Františka Pešty, Českou astronomickou společností, Astronomickým ústavem AV ČR, Národním technickým muzeem, Památkovým ústavem Jihočeského kraje, Památníkem národního písemnictví, Masarykovým historickým ústavem AV ČR, Archivem AV ČR, Muzeem literatury, nebo s Janem Zahajským. Archivní podklady poskytl rovněž zahraniční partner – Carl Zeiss Jena.

Výstava by nevznikla bez podpory soukromých sponzorů, mezi které patří Petr Bartoš, Vlastislav Feik, Štěpán Kovář, Hana a Pavel Hrubý, Václav Uhlíř a Matěj Rak.

Po samotné vernisáži bude následovat víkendový program s názvem Víkend s hvězdami, který propojí vědu a umění v pestrém žánrovém provedení. Na návštěvníky čeká například pozorování Perseid, pro děti je připravena Galaktická stezka, koncerty kapel Schimmarle a One Spirit, divadelní vystoupení Divadla na břehu, besedy o Arménii a Skotsku, filmové projekce, výstavy a mnoho dalšího. Program bude probíhat po celý víkend a má ambici oslovit skutečně každého.

Více informací o projektu a kompletní program akce naleznete na:
www.hvezdarna-fp.eu/projekty/astroexpo
Podrobnosti k vernisáži: www.hvezdarna-fp.eu/news/vernisaz-expo-borotin

Kontakt na organizátory:

Petr Bartoš, telefon: 778412560, email: petrb@seznam.cz

Hvězdárna Fr.Pešty, Ke Hvězdárně 667, Sezimovo Ústí  39102

Tisková tajemnice ČAS:
Mgr. Simona Beerová, Tel.: 776 602 709, e- mail: simona.beerova@vsb.cz

Tiskové prohlášení ke stažení ve formátu doc a pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Borotín, Tisková prohlášení


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »