Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost? Analýzou jsme zjistili, že ne
Autor: Odborná skupina pro tmavé nebe
Krátká odpověď zní: žádná z dostupných vědeckých studií nepotvrdila, že by samotná změna barvy světla vedla ke snížení kriminality a nehodovosti. Stejně tak vyšší intenzita osvětlení automaticky neznamená vyšší bezpečnost.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 334 z 28. 1. 2026
Při rekonstrukcích veřejného osvětlení bývá bezpečnost často uváděna jako jeden z hlavních argumentů pro instalaci LED svítidel s vyšší náhradní teplotou chromatičnosti, tedy bílého světla. Tuto argumentaci používají jak prodejci osvětlovací techniky, tak představitelé obcí, kteří ji často prezentují jako přínos pro obyvatele. Výsledkem jsou instalace bílých LED svítidel s poměrně vysokou intenzitou osvětlení ulic. Přináší však vyšší intenzita a bílá barva světla skutečně vyšší bezpečnost, jak se často tvrdí? Podívali jsme se na závěry odborných studií, které se touto otázkou zabývaly.
Tvrzení, že bílá barva světla a vyšší intenzita veřejného osvětlení automaticky zajišťují vyšší bezpečnost ulic, není podloženo vědeckými důkazy. V mnoha případech jde spíše o zjednodušenou interpretaci nebo o argumentaci, která slouží k ospravedlnění technických řešení bez hlubšího zohlednění jejich skutečných přínosů a dopadů.
Namísto zvyšování intenzity a používání bílého světla by při rekonstrukci osvětlení měla být pozornost věnována cílenému, přiměřenému a kvalitně navrženému osvětlení, které respektuje potřeby bezpečnosti, ale zároveň minimalizuje negativní dopady na lidské zdraví, životní prostředí a noční krajinu.
V nočním prostředí je důležité používat světlo s co nejmenším podílem modrých vlnových délek pod 500 nm a dbát na správné směrování světla, aby světlo nesvítilo nejen do horního poloprostoru, ale i do oken domů. Je vhodné se seznámit s příručkou Doporučení pro obce v oblasti světelného znečištění a rušivého světla, kterou v roce 2025 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj.
V moderní době je přirozené usilovat o minimalizaci zbytečných negativních dopadů na životní prostředí a veřejné osvětlení by nemělo být výjimkou. Vhodné technologické alternativy existují, například LED zdroje s minimálním podílem modrých vlnových délek (např. PC Amber), které umožňují splnit základní osvětlovací funkce bez nutnosti použití bílého světla. Zdůrazňování samotné energetické účinnosti bílých LED jako hlavního kritéria jejich „ekologičnosti“, při současném ignorování dalších relevantních hledisek, lze považovat za formu greenwashingu. Odpovědná modernizace veřejného osvětlení by měla vycházet z reálných přínosů pro ochranu životního prostředí (zejména toho nočního), nikoli z marketingových tvrzení.
V souvislosti s instalací bílých LED v ulicích se navíc nyní objevuje tvrzení, že přechod na LED osvětlení je „vyžadován Evropskou unií“. Evropská legislativa se však netýká barvy světla, ale množství rtuti v sodíkových výbojkách. To znamená, že přechod od sodíkových lamp neznamená nutnost použití bílého LED osvětlení. Odkazování se na „požadavky EU“ při obhajobě bílých LED svítidel je proto zavádějící, neboť Evropská unie žádnou konkrétní barvu veřejného osvětlení nenařizuje.
Více o jednotlivých oblastech a jejich osvětlování (veřejné osvětlení a kriminalita, veřejné osvětlení a bezpečnost dopravy) včetně zdrojů na https://www.astro.cz/clanky/svetelne-znecisteni/zvysuje-vyssi-intenzita-a-bila-barva-svetla-bezpecnost.html
Kontakty:
Česká astronomická společnost, Odborná skupina pro řešení světelného znečištění: Mgr. Martin Mašek, autor textu - masekma@fzu.cz
Astronomický ústav AV ČR: Pavel Suchan, řešitel programu “Světelné znečištění” v rámci výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo - suchan@astro.cz, telefon: 737 322 815
Tisková zpráva č. 334 ke stažení (PDF), (DOC)
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.svetelneznecisteni.cz
[2] Nejnovější příručka pro obce vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj
[3] https://www.astro.cz/clanky/svetelne-znecisteni.html
[4] https://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/svetelne-znecisteni
O autorovi
Simona Beerová
Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.
