Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Cena Jindřicha Zemana a Cena Jindřicha Zemana junior 2025 má své nositele

Cena Jindřicha Zemana a Cena Jindřicha Zemana junior 2025 má své nositele

Plaketa Cena Jindřicha Zemana
Autor: Zdenek Bardon, ČAM

Porota soutěže Česká astrofotografie měsíce vybrala z rozsáhlé tvorby českých a slovenských autorů nejlepší snímek roku 2025. Ocenění získávají práce, které spojují vysokou technickou úroveň s estetickou hodnotou a schopností přiblížit krásu vesmíru široké veřejnosti. Ocenění bude předáno na celostátním setkání České astronomické společnosti v Plzni. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 337 z 1. 4. 2026.

O vítězi rozhoduje odborná porota složená z profesionálních astronomů, pracovníků hvězdáren, zástupců astronomických spolků i zkušených amatérských astrofotografů, grafiků a novinářů. Pro rok 2025 získal Cenu Jindřicha Zemana slovenský astrofotograf Róbert Barsa se snímkem Kométa C/2025 A6 (Lemmon) a Lomnický štít. Cenu Jindřicha Zemana junior pak získal mladý astrofotograf Oldřich Špůrek se snímkem Velký vůz, kometa a polární záře.

Cena Jindřicha Zemana: Róbert Barsa

Ing. Róbert Barsa (*1987) se astronomii věnuje od školních let a patří mezi výrazné osobnosti astrofotografie a popularizace vědy. Je členem Klubu astronomů Pallas v Košicích a Slovenské astronomické společnosti při SAV. Již v mládí se věnoval konstrukci dalekohledů a fotografování noční oblohy, později přešel na digitální techniku.

V roce 2007 získal zlatou medaili na Mezinárodní olympiádě z astronomie a astrofyziky. Jeho fotografie byly oceněny v řadě soutěží a publikovány v odborných i populárně-vědeckých médiích.

Účastní se expedic za pozorováním zatmění Slunce, meteorických rojů a polární záře a aktivně se věnuje popularizaci astronomie. Na jeho počest byl pojmenován asteroid (258323) Robertbarsa. Profesně působí jako IT specialista ve společnosti IBM.

Vítězný snímek – kometa C/2025 A6 Lemmon

Kometa C/2025 A6 Lemmon byla objevena 3. ledna 2025 jako objekt s jasností 21,5 mag ve vzdálenosti 4,5 AU od Slunce, přičemž dodatečně byla potvrzena i dřívější pozorování z listopadu 2024. Postupně se u ní vyvinula kondenzovaná koma a krátký ohon.

Na přelomu podzimu byla kometa pozorovatelná i z našich zeměpisných šířek, čehož využil slovenský astrofotograf Robert Barsa. Po vyčkání na vhodné podmínky pořídil snímek nad Lomnickým štítem a Skalnatým plesem.

Fotografie zachycuje kometu nad zasněženými horskými vrcholy a astronomickými observatořemi. Snímek vznikl jako mozaika z více polí, přičemž zachovává reálné proporce krajiny i komety.

Kometa C/2025 A6 Lemmon Autor: Róbert Barsa
Kometa C/2025 A6 Lemmon
Autor: Róbert Barsa

Cena Jindřicha Zemana junior: Oldřich Špůrek

Oldřich Špůrek (*2008) je studentem Gymnázia v Praze–Bohnicích. K fotografii se dostal ve dvanácti letech, kdy začal používat zrcadlovku svého otce. Zásadní zlom nastal při pozorování Mléčné dráhy v Českém Švýcarsku, které jej přivedlo k astrofotografii.

Začínal s APS-C fotoaparáty značky Canon, u nichž setrval. Postupně podnikl cesty za tmavou oblohou, mimo jiné na Tenerife, Zanzibar, Rhodos, Krétu či Kanárské ostrovy, přesto nejčastěji fotografuje v České republice.

Specializuje se na celosférické panoramatické snímky noční oblohy, které jsou využívány i v pražském planetáriu. Pracuje ve společnosti FotoŠkoda a věnuje se také analogové fotografii.

Vítězný snímek – Velký vůz, kometa a polární záře

Podzim roku 2025 přinesl řadu výrazných astronomických jevů, mezi nimi i kometu C/2025 A6 (Lemmon). Na snímku Oldřicha Špůrka je zachycena nízko nad obzorem, vlevo od siluety stromu, částečně překrytá výraznou polární září.

Ta byla pozorovatelná 18. října 2025 i z našich zeměpisných šířek v důsledku zvýšené sluneční aktivity. Kombinace výronů koronální hmoty a slunečního větru vyvolala geomagnetickou bouři, která vedla k intenzivní záři v atmosféře.

Dominantním prvkem snímku je Velký vůz s dvojhvězdou Alcor a Mizar v oji Velkého vozu, viditelný na pozadí červenavé oblohy.

Velký vůz, kometa a polární záře Autor: Oldřich Špůrek
Velký vůz, kometa a polární záře
Autor: Oldřich Špůrek

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku (dále jen Cena) je zřízena k uctění amatérského astrofotografa pana Jindřicha Zemana (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978). Cenu uděluje Česká astronomická společnost poprvé za rok 2012 a navazuje na dříve udělovaný titul „Astrofotograf roku“ 2006-2011. Cena Jindřicha Zemana je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma/astronomky za významné astrofotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce (dále jen ČAM). Z důvodů podpory mládeže byla v roce 2017 zřízena Cena Jindřicha Zemana Junior a je určena pro fotografy do 18-ti let věku včetně.

Jindřich Zeman (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů. 
 
Na celostátním setkání České astronomické společnosti v Plzni se mimo jiné představí činnosti poboček a sekcí a zazní přednášky týkající se pozorovací techniky a Spolupráce významných českých a zahraničních vědců.
prof. Petr Heinzel - Kosmické koronografy ESA s českou účastí
dr. Miroslav Bárta - Česko v LOFARu: Příležitosti pro naši astronomickou komunitu
dr. Soňa Ehlerová - ELT: největší dalekohled světa.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení č. 337 (PDF)
[2] Tiskové prohlášení č. 337 (DOC)
[3] Informace o ceně a laureáti
[4] Tiskovou zprávu vítězné fotografie Kometa C/2025 A6 Lemmon



O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Cena Jindřicha Zemana Junior, Cena Jindřicha Zemana


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »