Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

RNDR. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Akademický bulletin/Stanislava Kyselová

Jedna z nejvýznamnějších osobností české astronomie a popularizace vědy, Jiří Grygar, oslaví 17. března 2026 devadesáté narozeniny. Jiří Grygar patří k nejznámějším českým popularizátorům přírodních věd. U široké veřejnosti se zapsal zejména televizním cyklem Okna vesmíru dokořán a dlouholetým působením v rozhlasovém pořadu Meteor. Ke svému jubileu převezme souborné vydání svých Žní objevů. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 336 z 11. 3. 2026.

Muž, který otevřel vesmír veřejnosti

Vedle popularizační činnosti se věnoval výzkumu v oblasti astrofyziky hvězd, proměnných objektů a vysokoenergetických částic z vesmíru. Působil v Astronomickém ústavu i Fyzikálním ústavu Akademie věd a publikoval více než stovku odborných prací. Je autorem či spoluautorem desítek knih a tisíců popularizačních textů. Projekt Žeň objevů představuje jedno z jeho nejrozsáhlejších dlouhodobých děl. Jiří Grygar stál v letech 1992–1998 v čele České astronomické společnosti jako její předseda. Po skončení svého funkčního období byl v roce 1998 zvolen čestným předsedou, což je role, kterou zastává dodnes.

Životní jubileum

Při této příležitosti předá Česká astronomická společnost Jiřímu Grygarovi unikátní knihu v originální vazbě obsahující souborné vydání všech ročníků Žně objevů, které Jiří Grygar připravoval nepřetržitě od roku 1966 do roku 2021. Publikace shrnuje přehled nejvýznamnějších událostí a objevů v astronomii a astrofyzice za uplynulá desetiletí a dlouhodobě slouží odborné i laické veřejnosti jako systematický zdroj informací o vývoji oboru. Není tedy divu, že má toto vydání 2031 hustě popsaných stran objevů.

V den Grygarových narozenin bude také spuštěn doplněný web  www.zen-objevu.cz, na kterém najdete všechny ročníky objevů do roku 2021.

Symbolické setkání generací

V sobotu 21. března od 12 hodin se uskuteční v prostorách pražského planetária (Planetum, Královská obora 233, Praha 7) komorní setkání pro ty, kteří s oslavencem prožívali profesní i osobní chvíle. Nabídne zdravice, humorný tón, dobrou náladu i hudební vystoupení kvarteta Dechová harmonie Brno, jehož protagonista profesor Zdeněk Mikulášek patří právě mezi ty, kteří mají s Jiřím Grygarem mnoho společného. Specialitou hudebního vystoupení bude skladba astronoma Williama Herschela Symfonie č.8 c-moll. Moderuje Jan Veselý z Planetum. Akce není přístupná veřejnosti.

Při slavnostním předání knihy vystoupí také bývalí předsedové České astronomické společnosti, kteří společně připomenou Grygarův význam pro českou vědeckou komunitu napříč několika generacemi. Knihu předá za Českou astronomickou společnost současná předsedkyně RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.

Životopisná data

RNDr. Jiří Grygar, CSc., se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích (tehdy Heinersdorf). Maturoval v roce 1954 v Brně-Husovicích. V letech 1954–1957 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a následně astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy Univerzity. Interní vědeckou aspiranturu absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově. Titul promovaný fyzik získal v roce 1959, kandidátem fyzikálně-matematických věd se stal v roce 1963 a titul RNDr. obdržel v roce 1967.

Během své kariéry obdržel řadu prestižních ocenění. Například cenu Littera astronomica, kterou obdržel v roce 2003 za jeho fenomenální nekonečný seriál Žeň objevů. Dne 28. září 2021 mu předseda Senátu Miloš Vystrčil předal Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky, a to za celoživotní přínos vědě, její popularizaci a dlouhodobou obhajobu významu vědy a vzdělávání ve společnosti. 28. října 2023 prezident republiky Petr Pavel ocenil Dr. Jiřího Grygara Medailí za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. V lednu 2026 získal od Nadace Neuron prestižní Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě, která mu byla udělena za mimořádný celoživotní přínos popularizaci vědy a schopnost srozumitelně přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

https://www.astronom.cz/grygar/zivotopis.htm

https://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm

Žeň objevů

S prací Jiřího Grygara na Žních objevů zřejmě končí jedna úžasná éra astronomie. S nástupem umělé inteligence přecházíme do jiného světa. Děkujeme Jiřímu Grygarovi za jeho obětavou, usilovnou práci, za inspiraci, za všechny nadšené astronomy, kteří spolu s ním s úžasem sledovali nové objevy.

Tiskové prohlášení ČAS č. 336 ke stažení v docx a pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Jiří Grygar


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »