Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

Legenda české astronomie Jiří Grygar slaví 90 let

RNDR. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Akademický bulletin/Stanislava Kyselová

Jedna z nejvýznamnějších osobností české astronomie a popularizace vědy, Jiří Grygar, oslaví 17. března 2026 devadesáté narozeniny. Jiří Grygar patří k nejznámějším českým popularizátorům přírodních věd. U široké veřejnosti se zapsal zejména televizním cyklem Okna vesmíru dokořán a dlouholetým působením v rozhlasovém pořadu Meteor. Ke svému jubileu převezme souborné vydání svých Žní objevů. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 336 z 11. 3. 2026.

Muž, který otevřel vesmír veřejnosti

Vedle popularizační činnosti se věnoval výzkumu v oblasti astrofyziky hvězd, proměnných objektů a vysokoenergetických částic z vesmíru. Působil v Astronomickém ústavu i Fyzikálním ústavu Akademie věd a publikoval více než stovku odborných prací. Je autorem či spoluautorem desítek knih a tisíců popularizačních textů. Projekt Žeň objevů představuje jedno z jeho nejrozsáhlejších dlouhodobých děl. Jiří Grygar stál v letech 1992–1998 v čele České astronomické společnosti jako její předseda. Po skončení svého funkčního období byl v roce 1998 zvolen čestným předsedou, což je role, kterou zastává dodnes.

Životní jubileum

Při této příležitosti předá Česká astronomická společnost Jiřímu Grygarovi unikátní knihu v originální vazbě obsahující souborné vydání všech ročníků Žně objevů, které Jiří Grygar připravoval nepřetržitě od roku 1966 do roku 2021. Publikace shrnuje přehled nejvýznamnějších událostí a objevů v astronomii a astrofyzice za uplynulá desetiletí a dlouhodobě slouží odborné i laické veřejnosti jako systematický zdroj informací o vývoji oboru. Není tedy divu, že má toto vydání 2031 hustě popsaných stran objevů.

V den Grygarových narozenin bude také spuštěn doplněný web  www.zen-objevu.cz, na kterém najdete všechny ročníky objevů do roku 2021.

Symbolické setkání generací

V sobotu 21. března od 12 hodin se uskuteční v prostorách pražského planetária (Planetum, Královská obora 233, Praha 7) komorní setkání pro ty, kteří s oslavencem prožívali profesní i osobní chvíle. Nabídne zdravice, humorný tón, dobrou náladu i hudební vystoupení kvarteta Dechová harmonie Brno, jehož protagonista profesor Zdeněk Mikulášek patří právě mezi ty, kteří mají s Jiřím Grygarem mnoho společného. Specialitou hudebního vystoupení bude skladba astronoma Williama Herschela Symfonie č.8 c-moll. Moderuje Jan Veselý z Planetum. Akce není přístupná veřejnosti.

Při slavnostním předání knihy vystoupí také bývalí předsedové České astronomické společnosti, kteří společně připomenou Grygarův význam pro českou vědeckou komunitu napříč několika generacemi. Knihu předá za Českou astronomickou společnost současná předsedkyně RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D.

Životopisná data

RNDr. Jiří Grygar, CSc., se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích (tehdy Heinersdorf). Maturoval v roce 1954 v Brně-Husovicích. V letech 1954–1957 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a následně astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy Univerzity. Interní vědeckou aspiranturu absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově. Titul promovaný fyzik získal v roce 1959, kandidátem fyzikálně-matematických věd se stal v roce 1963 a titul RNDr. obdržel v roce 1967.

Během své kariéry obdržel řadu prestižních ocenění. Například cenu Littera astronomica, kterou obdržel v roce 2003 za jeho fenomenální nekonečný seriál Žeň objevů. Dne 28. září 2021 mu předseda Senátu Miloš Vystrčil předal Stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky, a to za celoživotní přínos vědě, její popularizaci a dlouhodobou obhajobu významu vědy a vzdělávání ve společnosti. 28. října 2023 prezident republiky Petr Pavel ocenil Dr. Jiřího Grygara Medailí za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti vědy. V lednu 2026 získal od Nadace Neuron prestižní Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě, která mu byla udělena za mimořádný celoživotní přínos popularizaci vědy a schopnost srozumitelně přibližovat složité přírodovědné otázky široké veřejnosti.

https://www.astronom.cz/grygar/zivotopis.htm

https://www.astronom.cz/grygar/publikacni-aktivity.htm

Žeň objevů

S prací Jiřího Grygara na Žních objevů zřejmě končí jedna úžasná éra astronomie. S nástupem umělé inteligence přecházíme do jiného světa. Děkujeme Jiřímu Grygarovi za jeho obětavou, usilovnou práci, za inspiraci, za všechny nadšené astronomy, kteří spolu s ním s úžasem sledovali nové objevy.

Tiskové prohlášení ČAS č. 336 ke stažení v docx a pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Jiří Grygar


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »