Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka: Seminář ASTRO@BRNO.2023

Pozvánka: Seminář ASTRO@BRNO.2023

Logo Amatérské prohlídky oblohy
Autor: Michal Kroužel

Zapište si do kalendářů, že ve dnech 25. 11. a 26. 11. se opět sejdeme ku příležitosti tradičního podzimního semináře Amatérské prohlídky oblohy! Tentokrát se sejdeme v místě, kde má APO bohatou historii - na Hvězdárně a planetáriu Brno! Amatérská prohlídka oblohy vás tedy zve na tradiční víkendový seminář ASTRO@BRNO.2023, který se uskuteční v Brně! Těšit se můžete na přednášky, pořady od Hvězdárny a planetária Brno, diskuze s účastníky i vedením APO a mnoho dalšího!

Amatérská prohlídka oblohy je odnepaměti spojena s prostředím Hvězdárny a planetária Brno a již řadu let pořádá jednodenní a víkendové semináře, na které jsou zváni nejenom členové České astronomické společnosti či Amatérské prohlídky oblohy, ale také veřejnost. Dává to tak prostor zajímavým diskuzím, nevšedním nápadům a poznávání nových lidí. 

Přednáška Michala Švandy na semináři ASTRO@PRAHA.2023 Autor: Pavel Váňa
Přednáška Michala Švandy na semináři ASTRO@PRAHA.2023
Autor: Pavel Váňa

Za seminární poplatek se tak můžete účastnit přednášek, zajít na pořad do planetária, účastnit se diskuzí a k tomu i něco zakousnout. Letos na jaře jsme uspořádali jednodenní seminář v prostorách Planetária Praha, které se posléze odebralo k dlouhému spánku z důvodu velké rekonstrukce. Jak to vypadalo, si můžete prohlédnout na pár fotografiích.

Společná fotografie účastníků semináře ASTRO@PRAHA.2023 Autor: Tomáš Kubica
Společná fotografie účastníků semináře ASTRO@PRAHA.2023
Autor: Tomáš Kubica

Program semináře a další podstatné informace jsou zveřejněny níže:

Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno
 si Vás dovolují pozvat na dvoudenní seminář

ASTRO@BRNO.2023,

 

 který se uskuteční 25. a 26. listopadu 2023 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.

 

Sobota 25. listopadu

9.00 až 10.00    příjezd a prezence účastníků, zahájení semináře

10.00 až 11.00  Střípky z Kalifornie, Lukáš Král (APO)

11:00 až 11.15 čas na kávu či čaj

11.15 až 12.15  O vítězi, který prohrál, Jan Veleba (APO)

12.15 až 14.30 přestávka na oběd    

14.30 až 16.00 Kameny z vesmíru, Pavel Gabzdyl (Hap Brno)

16:00 až 16.15 čas na kávu či čaj

16.15 až 16:45 Ostravská astronomie dnes, Marek Kolasa (Planetárium Ostrava)

17.00 až 17.45 Hvězdárna Kolonické sedlo zve na focení i pozorování, Karel Kolomazník (APO)

17:45 až 17.55 čas na kávu či čaj

18.00 až 19.00  Až na konec vesmíru (pořad v planetáriu)

19.00 až 20.00 přestávka na večeři

20.00 až 20.10  10 let Beskydské oblasti tmavé oblohy, Jan Kondziolka (BOTO)

20.10 až 20.50  Přehled zdrojů světelného znečištění, Jan Kondziolka (BOTO)

21.00 až 21.45  Pink Floyd: The Dark Side of The Moon (pořad v planetáriu)

21.45 až 23.00  Volná diskuse členů, v případě jasné oblohy pozorování

23.00                oficiální ukončení sobotní části semináře

 

Neděle 26. listopadu

9.00 až 9.45      BRNO 360 (pořad v planetáriu)

9:45 až 10.00    čas na kávu či čaj

10.00 až 10.45  Jak se točil film Polární záře, Roman Ponča (Hap Brno)

10:45 až 11.00 čas na kávu či čaj

11.00 až 11.30  Polární záře (pořad v planetáriu)

12.00                ukončení semináře

Změna programu vyhrazena.

 

Všeobecné informace

Setkání se uskuteční v prostorách hvězdárny a planetária Brno, která se nachází v centru města na Kraví hoře. K parku, jenž hvězdárnu obklopuje, se dostanete tramvajovou linkou č. 4 směr Masarykova čtvrť (vystupte na konečné zastávce náměstí Míru). Jízdní řád naleznete na stránce www.dpmb.cz. Do těsného sousedství lze dojet také automobilem (viz www.hvezdarna.cz). 

Provoz hvězdárny a planetária pro veřejnost nebude omezen. 

Přihlášku vyplňte a odešlete do 21. listopadu 2023, naleznete ji pod tímto odkazem.

Cena

Účastník semináře uhradí na účet č. 2700452453/2010 600 Kččlenové APO (nebo kterékoli jiné složky ČAS / studenti) 400 Kč. Do poznámky pro příjemce napište: Seminář Brno 23 – Jméno a příjmení. Platba na místě bude možná pouze pomocí převodu na účet!!! V případě jakýchkoliv nejasností se obraťte na naši hospodářku Ivetu Lamberskou – iveta.lamberska@astronomie.cz                                    

Stravování

Během semináře pro vás opět připravíme drobné občerstvení, jako tomu bylo na posledních dvou seminářích v Praze a v Ostravě. K dispozici tedy budou nějaké nealkoholické nápoje, uzeniny, sýry a zelenina, buchty, sušenky a něco slaného k zakousnutí. Toto občerstvení bude dostupné během soboty i neděle. V ceně bude sobotní večeře.  Pouze oběd necháváme na každém zvlášť. Naposledy jsme si ve větším počtu objednávali pizzu, ale tentokrát to může být jinak. V okolí Kraví hory je několik skvělých restaurací. Za doporučení stojí rozhodně: Steak house Monte-BúBurgrárna Úvozna nebo tradiční Pivnice U Čápa. Ale tady jste v Brně…Tady najdete v okolí spoustu skvělých míst. 

Ubytování

Pro ubytování mohou účastníci využít prostory hvězdárny s vlastní karimatkou a spacákem. K dispozici je sál exploratoria, či malého planetária s polstrovanou lavicí po obvodu. V zázemí hvězdárny je možno využít sprchu, kávovar, kuchyňské vybavení.

Za organizační výbor Marek Kolasa, Roman Ponča, Pavel Váňa a Iveta Lamberská

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Událost ASTRO@BRNO.2023 v kalendáři Astro.cz
[2] Facebook Amatérské prohlídky oblohy
[3] Webové stránky HaP Brno



O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: Seminář APO, Amatérská prohlídka oblohy, APO


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »