Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka k pozorování na Kolonickém sedle

Pozvánka k pozorování na Kolonickém sedle

Astronomické observatórium na Kolonickom sedle – Vihorlatská hvezdáreň v Humennom
Autor: Robert Adam

Kde se nejlépe pozorují hvězdy, mlhoviny a celý vesmír? Jednoduchá, drobet naivní, ale celkem výstižná odpověď může být: „No tam, kde je kolem pěkná tma a čistý průzračný vzduch, ne?“ Další může být postavená na nadmořské výšce, vlhkosti vzduchu, množství prachu v atmosféře a světlech kolem, co se na tom všem rozptylují. No a pak je ještě třetí – a možná nejlepší varianta odpovědi – na Kolonickém sedle. Tam, kde stojí Astronomické observatórium na Kolonickom sedle, pobočka instituce s názvem Vihorlatská hvezdáreň v Humennom.

Hvězdárna organizuje každý rok několik odborných i popularizačních setkání a ty letošní jsou tady: https://www.astrokolonica.sk/hlavne-podujatia-roka/

Pro pozorovatele, fotografy a například Amatérskou prohlídku oblohy se nabízí hlavně dvě z nich:

Visual Kolonice (2. až 8. září) – astrokemp a sraz vizuálních pozorovatelů

Toto setkání mělo loni nultý ročník a nabízí týden pod hvězdami s párem 40cm Dobsonů. Jeho loňský plánovaný cíl pěkně shrnul Pavol Dubovský, duše slovenských proměnářů a hlavní organizátor všeho pozorování na tamní hvězdárně:  

„Zraz vizuálnych pozorovateľov je úplne nové podujatie Vihorlatskej hvezdárne organizované ako súčasť implementácie projektu "Cez Poloniny ku hviezdam" podporeného v rámci výzvy Ministerstva životného prostredia so zameraním na rozvojové projekty transformácie regiónu NP Poloniny.

Vo všeobecnosti vizuálnych pozorovateľov v astronómii ubúda. Vizuálne pozorovania sú nahradzované použitím elektronických detektorov, ktoré poskytujú vyššiu presnosť a pohodlie pre obsluhu. Napriek tomu existujú pozorovatelia, ktorí chcú zažiť pozorovanie vlastnými očami. Existujú vizuálni pozorovatelia premenných hviezd (aj medzi pracovníkmi hvezdárne), obľúbené je tiež pozorovanie vlastnými očami deep sky objektov, čo sú hmloviny, hviezdokopy, galaxie. To sú objekty, ktoré bežne ukazujeme laickým návštevníkom pri večernom pozorovaní. Tu však ide o náročnejšie pozorovania. Veľakrát ide vlastne o to, odhaliť limitné možnosti daného prístroja a ľudského oka. Takáto aktivita je dlhodobo známa v susednej Českej republike pod názvom "Amatérska prehliadka oblohy (APO)". Preto podujatie pripravujeme v úzkej spolupráci práve s členmi tejto skupiny, ktorá sa medzičasom stala samostatnou Sekciou Českej astronomickej spoločnosti.

Podujatie bude mať charakter stretnutia vizuálnych pozorovateľov, na ktorom budú vykonávať praktické pozorovanie, zakresľovanie a vymieňať si skúsenosti. Využívať budú priestory a techniku observatória, vlastnú techniku buď privezenú, alebo už inštalovanú v Pavilóne pre vizuálne pozorovania. Pozvaní budú známi pozorovatelia zo Slovenska a okolitých krajín. Maximálny počet účastníkov – 20. Trvanie podujatia týždeň. Termín vždy v septembri z dôvodu vysokej pravdepodobnosti dobrého počasia a ešte relatívne teplých a dlhých nocí. V rámci projektu zorganizujeme pilotný nultý ročník v roku 2023 a prvý ročník v roku 2024.“

A.Marinič pri Bibinare, S. Parušev pri 16" Meade Lightbridge Autor: Hvezdáreň Kolonické sedlo
A.Marinič pri Bibinare, S. Parušev pri 16" Meade Lightbridge
Autor: Hvezdáreň Kolonické sedlo

Nultý ročník se docela podařil, záznam provedených pozorování najdete zde: https://visual.astrokolonica.sk/ . Za zdůraznění v něm například stoji:

  1. Měsíce vzdálených planet Sluneční soustavy
    1. Uran – Oberon, Titania, Ariel, Umbriel a Miranda (16.5 mag!)
    2. Neptun – Tritón
  2. Ověřit pozorovatelnost některých objektů přes H-alfa filtr, a to na známé M42
  3. Objekty v cizích galaxiích
    1. M31 – kulové hvězdokupy G1, G72, G76 a G78
    2. M33 – kulová hvězdokupa C39 (15.9 mag) a oblíbená HII oblast NGC604

Co se podařilo méně? No zase to počasí. Snad to bude příště lepší, ale v poslední době je jasných nocí od podzimu do jara v Čechách i na Slovensku opravdu málo.

Kolofota (30. září až 6. října) – seminář o astrofotografii

Má trochu jiný průběh, ale na stejném místě. Společný program je jenom na víkend, ale celý týden je k dispozici prostředí hvězdárny pro použití vlastní dalekohledů a foťáků. Stránky a informace k setkání jsou zde https://kolofota.astrokolonica.sk/, tak, jak je sepsal Mgr. Róbert Adam, manažer pro astrofotografii v projektu Cez Poloniny ku hviezdam. Před cestou na setkání je zase dobré zkouknout počasí a případně přibalit pohorky na procházky, pokud budou deště. Fotit se při nich opravdu nedá.

My jsme společnou část strávili v planetáriu a jednak prošli zkušenosti s programy, které používá Kolonická hvězdárna, a pak se také podívali na fotky, které se nám účastníkům podařily. Programová část se hodně točila kolem CCDCiel, který slouží jako řídící software pro většinu přístrojů, které hvězdárna pro focení a řízení spektroskopů používá.

A jak mohou vypadat záběry z Kolonice? No třeba jako PuWe1 a lépe ????

Mlhovina PuWe1 Autor: Karel Kolomazník
Mlhovina PuWe1
Autor: Karel Kolomazník

A co vy?

Máte chuť se přidat? Anebo lépe – máte přání vidět něco zajímavého, co na běžných přesvětlených místech vidět není? Nu, jestli máte nějakou Deep-sky výzvu, tak se můžete registrovat na setkání a napsat nám, na co se připravit :).

 
 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Webové stránky Hvězdárny Kolonické sedlo



O autorovi

Pavel Váňa

Pavel Váňa

Mgr. Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Jeho cesta k astronomii začala zkoumáním noční oblohy triedrem. V roce 2013 začal pracovat na Hvězdárně a planetáriu Brno jako demonstrátor a od téhož roku se každoročně zúčastňuje Astronomické expedice, kterou v roce 2024 vedl jako hlavní vedoucí. Studuje částicovou a jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy.

Štítky: Pozvánka, Astronomický sraz, Kolonické sedlo, Astrofotografie 


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »