Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na setkání členů PTMA ve Zwardoni

Na setkání členů PTMA ve Zwardoni

Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka
Autor: Bartosz Wojczyński

Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.

Od roku 2008 pořádá katovická skupina PTMA několikrát do roka, zpravidla pětidenní, výjezdy za hvězdnou oblohou do odlehlých koutů Polska ( Jodlów, Muczno, Kudlacze, Roztoki Górne, Steznica a Zwardoň). V posledních několika letech se sjíždějí přátelé hvězdné oblohy do penzionu U Wilczka ve Zwardoni, který se nachází v západní časti Żywieckych Beskyd v nadmořské výšce 800 m při hranici se Slovenskem.

Do Zwardoně lze přijet autem po pohodlné silnici nebo vlakem, který přijíždí několikrát denně z Žiliny a z Katovic.

Společné foto účastníků 30. srazu PTMA ve Zwardoni Autor: Marek Substik
Společné foto účastníků 30. srazu PTMA ve Zwardoni
Autor: Marek Substik

Účastníci jsou ubytování v penzionu U Wilczka, ve dvou až čtyřlůžkových pokojích se sprchovým koutem a s volně dostupnou wi-fi síti. Během pobytu je zajištěná snídaně ve formě švédského stolu a večeře. Na oběd se v případě zájmu chodí do nedaleké krčmy Swojskie Klimaty.

Penzion U Wilczka Autor: Jaromír Ciesla.
Penzion U Wilczka
Autor: Jaromír Ciesla.

U penzionu je parkoviště, vyhlídková terasa, bazén a hřiště.
Během dne probíhají tematické přednášky v prostorách jídelny, vzájemné diskuze nebo individuální vycházky po okolí. Po večeři nastává čas na přípravu pozorovací a fotografické techniky v prostoru kolem bazénu a přilehlého parkoviště. Nevýhodou je nutnost tuto techniku po pozorování uklidit.

Penzion U Wilczka z ptačí perspektivy
Penzion U Wilczka z ptačí perspektivy

Letos poslední, již 33. setkání, se uskutečnilo v termínu od 18. do 22. října. Jelikož je tato oblast pro mne poměrně blízko, a mám dobrou zkušenost již z loňského roku, opětovně jsem se zúčastnil. Atmosféra s jakou se zde setkávám je stejně přátelská jako na našich setkáních na DsD či MHV. Díky mé znalosti polštiny nemám problémy s komunikací a tak se dovídám mnohé zajímavosti i o dalších akcích katovické skupiny PTMA.

Když jsem jel v roce 2016 na toto setkání poprvé, připravil jsem si presentaci s názvem „Dovolená s dalekohledem“, ve které popisuji, jak pořádáme podobná setkání u nás. Mezi zúčastněnými se tato přednáška setkala se značným zájmem. V následné diskusi jsme se shodli na tom, že toho máme hodně společného, nevyjímaje otázku světelného znečištění.

Příprava dalekohledu Lunt na pozorování Slunce Autor: Jaromír Ciesla
Příprava dalekohledu Lunt na pozorování Slunce
Autor: Jaromír Ciesla

Při rozhovorech s Markem Substikem, hlavním organizátorem akce, vyznělo i přání uspořádat výjezd jejich skupiny do České republiky. Poláci znají poměrně dobře krásy českých zemí, ale rádi by ji poznali blíže i z pohledu astronoma. Markovi jsem přislíbil, že budu o jeho návrhu uvažovat a že prověřím možnosti. Takže, pokud někdo z čtenářů těchto řádek by měl nějaký konstruktivní nápad, můžeme to prodiskutovat. Termín výletu by byl nejdříve v roku 2019.

Fastron - paralaktický stolek konstrukce pana Janusza Wilanda a jeho majitelka Autor: Jaromír Ciesla
Fastron - paralaktický stolek konstrukce pana Janusza Wilanda a jeho majitelka
Autor: Jaromír Ciesla

Diskuze u techniky připravené na večerní focení Autor: Jaromír Ciesla
Diskuze u techniky připravené na večerní focení
Autor: Jaromír Ciesla

Studentka Martyna se seznamuje se svým Newtonem 200/1000. Přijela se naučit fotit DSO. Autor: Jaromír Ciesla
Studentka Martyna se seznamuje se svým Newtonem 200/1000. Přijela se naučit fotit DSO.
Autor: Jaromír Ciesla

Mezi účastníky jsou jak skalní členové s bohatými pozorovacími zkušenostmi, tak i začátečníci, kteří si sem přijeli odzkoušet pozorovací techniku a získat zkušenosti. Ale hlavní co je sem přivádí, jsou poměrně dobré světelné podmínky, pěkná okolní příroda, klid hor a příjemná atmosféra mezi stejně zájmově spřízněnými kolegy. Oblibu těchto setkání dokládá i fakt, že mnozí, co sem přijeli jednou ze zvědavosti, se sem rádi vracejí.

Příprava dalekohledu na noční pozorování Autor: Jaromír Ciesla
Příprava dalekohledu na noční pozorování
Autor: Jaromír Ciesla

Refraktor 152/760 připraven na pozorování Autor: Jaromír Ciesla
Refraktor 152/760 připraven na pozorování
Autor: Jaromír Ciesla

O kvalitě pozorovacích podmínek nás přesvědčila noční obloha, na které se nádherně vykreslila mléčná dráha s dobře patrnou galaxií v Andromédě. I zde je obzor rušen světly a to jak z údolí a okolních obcí, tak i ze vzdálených měst. Během pozorování jsme byli z kraje večera dvakrát vyrušeni projíždějícími auty, později již byl klid.
 

Někteří zájemci o kvalitnější astrofotografii využili dobré pozorovací podmínky z asi 1km vzdáleného vrcholu Rachovce, odkud je i pěkný pohled na východ Slunce.

Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka Autor: Bartosz Wojczyński
Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka
Autor: Bartosz Wojczyński

Kromě setkání ve Zwardoni, bylo skupinou pořádáno také několik prázdninových pobytů (Astro Wczasy) v oblasti s tmavou oblohou v Bieszczadech, ležících v JV části Polska při hranicích se Slovenskem a Ukrajinou. Tyto pobyty byly čtrnáctidenní, avšak z důvodu neúměrného zdražení pobytu dochází ke změně lokality. V příštím roce se budou „Astro Wczasy“ konat ve Zwardoni a to ve dvou turnusech: 4. – 11. 8. a  11. – 18. 8. 2018 v osvědčeném penzionu U Wilczka.
Další, již 34. setkání ve Zwardoni, se bude konat ve dnech 19. – 22. 4. 2018.
Závěrem děkuji  Bartoszovi Wojczynskému a Markovi Substikovi za poskytnutí snímků požízených ve Zwardoni.

Panorama s Mléčnou dráhou od stanice lanovky Autor: Bartosz Wojczyński
Panorama s Mléčnou dráhou od stanice lanovky
Autor: Bartosz Wojczyński

Stručně o Polské společnosti přátel astronomie (PTMA)


Pokusy o založení společnosti sdružující zájemce o astronomii v Polsku lze datovat od roku 1908, kdy v časopise „Wszechświat“ [č. 25/1359 z 21. 6. 1908] vychází článek pana Felikse Przypkowského z Jedrzejówa, ve kterém navrhuje založení dvou astronomických společností. Jedna společnost by sdružovala čistě vědeckou skupinu a druhá společnost by zaštiťovala ostatní zájemce o astronomii. 

O tři roky později se ve stejném časopise [č. 33/1523 z 13. 8. 1911] objevuje zpráva o přiznání prostoru o rozsahu dvou stran zájemcům o astronomii, prostřednictvím kterých se mohou zájemci spojit alespoň na této úrovni.

K založení astronomická společnost v Polsku dochází 5. 10. 1919 a to u příležitosti objevu komety Brorsen-Metcalf (23P/1919 O1). Nejdříve vystupovala společnost pod názvem „Koło Miłośników Astronomii”. Krátce nato, v roce 1921 byla přejmenovaná na Towarzystwo Miłośników Astronomii (Společnost přátel astronomie). Současného názvu Polskie Towarzystwo Przyjaciół Astronomii (Polská společnost přátel astronomie) se používá od 26. 10. 1928, kdy byla společnost při mimořádném valném shromáždění přejmenována.

Zakládajícími členy byli dr. Felicjan Kepinski, Maksimilian Bialecki, Stefan Kaliński, Stanislaw Mrozowski a Jan Mergentaler. Zásluhou iniciativy pana Bialeckého získal spolek prostory ve Varšavě na půdě školy na ulici Chmielnej 88, kde záhy vznikla i hvězdárna se skromným názvem Dostrzegalnia.

Během druhé světové války byla činnost společnosti přerušena a k jejímu oficiálnímu obnovení došlo až 15. ledna 1948.

Vlastní členění PTMA je na 20 oblastních skupin a 8 tematických sekcí (kosmonautická, historická, ochrany temného nebe, popularizace astronomie, pozorovatelů zákrytů, komet, Slunce, meteorů a proměnných hvězd).

 




O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech.

Štítky: Astrofotografie , Pozorovací stanoviště, Temná obloha, PTMA, Astronomický sraz


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »