Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na setkání členů PTMA ve Zwardoni

Na setkání členů PTMA ve Zwardoni

Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka
Autor: Bartosz Wojczyński

Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.

Od roku 2008 pořádá katovická skupina PTMA několikrát do roka, zpravidla pětidenní, výjezdy za hvězdnou oblohou do odlehlých koutů Polska ( Jodlów, Muczno, Kudlacze, Roztoki Górne, Steznica a Zwardoň). V posledních několika letech se sjíždějí přátelé hvězdné oblohy do penzionu U Wilczka ve Zwardoni, který se nachází v západní časti Żywieckych Beskyd v nadmořské výšce 800 m při hranici se Slovenskem.

Do Zwardoně lze přijet autem po pohodlné silnici nebo vlakem, který přijíždí několikrát denně z Žiliny a z Katovic.

Společné foto účastníků 30. srazu PTMA ve Zwardoni Autor: Marek Substik
Společné foto účastníků 30. srazu PTMA ve Zwardoni
Autor: Marek Substik

Účastníci jsou ubytování v penzionu U Wilczka, ve dvou až čtyřlůžkových pokojích se sprchovým koutem a s volně dostupnou wi-fi síti. Během pobytu je zajištěná snídaně ve formě švédského stolu a večeře. Na oběd se v případě zájmu chodí do nedaleké krčmy Swojskie Klimaty.

Penzion U Wilczka Autor: Jaromír Ciesla.
Penzion U Wilczka
Autor: Jaromír Ciesla.

U penzionu je parkoviště, vyhlídková terasa, bazén a hřiště.
Během dne probíhají tematické přednášky v prostorách jídelny, vzájemné diskuze nebo individuální vycházky po okolí. Po večeři nastává čas na přípravu pozorovací a fotografické techniky v prostoru kolem bazénu a přilehlého parkoviště. Nevýhodou je nutnost tuto techniku po pozorování uklidit.

Penzion U Wilczka z ptačí perspektivy
Penzion U Wilczka z ptačí perspektivy

Letos poslední, již 33. setkání, se uskutečnilo v termínu od 18. do 22. října. Jelikož je tato oblast pro mne poměrně blízko, a mám dobrou zkušenost již z loňského roku, opětovně jsem se zúčastnil. Atmosféra s jakou se zde setkávám je stejně přátelská jako na našich setkáních na DsD či MHV. Díky mé znalosti polštiny nemám problémy s komunikací a tak se dovídám mnohé zajímavosti i o dalších akcích katovické skupiny PTMA.

Když jsem jel v roce 2016 na toto setkání poprvé, připravil jsem si presentaci s názvem „Dovolená s dalekohledem“, ve které popisuji, jak pořádáme podobná setkání u nás. Mezi zúčastněnými se tato přednáška setkala se značným zájmem. V následné diskusi jsme se shodli na tom, že toho máme hodně společného, nevyjímaje otázku světelného znečištění.

Příprava dalekohledu Lunt na pozorování Slunce Autor: Jaromír Ciesla
Příprava dalekohledu Lunt na pozorování Slunce
Autor: Jaromír Ciesla

Při rozhovorech s Markem Substikem, hlavním organizátorem akce, vyznělo i přání uspořádat výjezd jejich skupiny do České republiky. Poláci znají poměrně dobře krásy českých zemí, ale rádi by ji poznali blíže i z pohledu astronoma. Markovi jsem přislíbil, že budu o jeho návrhu uvažovat a že prověřím možnosti. Takže, pokud někdo z čtenářů těchto řádek by měl nějaký konstruktivní nápad, můžeme to prodiskutovat. Termín výletu by byl nejdříve v roku 2019.

Fastron - paralaktický stolek konstrukce pana Janusza Wilanda a jeho majitelka Autor: Jaromír Ciesla
Fastron - paralaktický stolek konstrukce pana Janusza Wilanda a jeho majitelka
Autor: Jaromír Ciesla

Diskuze u techniky připravené na večerní focení Autor: Jaromír Ciesla
Diskuze u techniky připravené na večerní focení
Autor: Jaromír Ciesla

Studentka Martyna se seznamuje se svým Newtonem 200/1000. Přijela se naučit fotit DSO. Autor: Jaromír Ciesla
Studentka Martyna se seznamuje se svým Newtonem 200/1000. Přijela se naučit fotit DSO.
Autor: Jaromír Ciesla

Mezi účastníky jsou jak skalní členové s bohatými pozorovacími zkušenostmi, tak i začátečníci, kteří si sem přijeli odzkoušet pozorovací techniku a získat zkušenosti. Ale hlavní co je sem přivádí, jsou poměrně dobré světelné podmínky, pěkná okolní příroda, klid hor a příjemná atmosféra mezi stejně zájmově spřízněnými kolegy. Oblibu těchto setkání dokládá i fakt, že mnozí, co sem přijeli jednou ze zvědavosti, se sem rádi vracejí.

Příprava dalekohledu na noční pozorování Autor: Jaromír Ciesla
Příprava dalekohledu na noční pozorování
Autor: Jaromír Ciesla

Refraktor 152/760 připraven na pozorování Autor: Jaromír Ciesla
Refraktor 152/760 připraven na pozorování
Autor: Jaromír Ciesla

O kvalitě pozorovacích podmínek nás přesvědčila noční obloha, na které se nádherně vykreslila mléčná dráha s dobře patrnou galaxií v Andromédě. I zde je obzor rušen světly a to jak z údolí a okolních obcí, tak i ze vzdálených měst. Během pozorování jsme byli z kraje večera dvakrát vyrušeni projíždějícími auty, později již byl klid.
 

Někteří zájemci o kvalitnější astrofotografii využili dobré pozorovací podmínky z asi 1km vzdáleného vrcholu Rachovce, odkud je i pěkný pohled na východ Slunce.

Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka Autor: Bartosz Wojczyński
Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka
Autor: Bartosz Wojczyński

Kromě setkání ve Zwardoni, bylo skupinou pořádáno také několik prázdninových pobytů (Astro Wczasy) v oblasti s tmavou oblohou v Bieszczadech, ležících v JV části Polska při hranicích se Slovenskem a Ukrajinou. Tyto pobyty byly čtrnáctidenní, avšak z důvodu neúměrného zdražení pobytu dochází ke změně lokality. V příštím roce se budou „Astro Wczasy“ konat ve Zwardoni a to ve dvou turnusech: 4. – 11. 8. a  11. – 18. 8. 2018 v osvědčeném penzionu U Wilczka.
Další, již 34. setkání ve Zwardoni, se bude konat ve dnech 19. – 22. 4. 2018.
Závěrem děkuji  Bartoszovi Wojczynskému a Markovi Substikovi za poskytnutí snímků požízených ve Zwardoni.

Panorama s Mléčnou dráhou od stanice lanovky Autor: Bartosz Wojczyński
Panorama s Mléčnou dráhou od stanice lanovky
Autor: Bartosz Wojczyński

Stručně o Polské společnosti přátel astronomie (PTMA)


Pokusy o založení společnosti sdružující zájemce o astronomii v Polsku lze datovat od roku 1908, kdy v časopise „Wszechświat“ [č. 25/1359 z 21. 6. 1908] vychází článek pana Felikse Przypkowského z Jedrzejówa, ve kterém navrhuje založení dvou astronomických společností. Jedna společnost by sdružovala čistě vědeckou skupinu a druhá společnost by zaštiťovala ostatní zájemce o astronomii. 

O tři roky později se ve stejném časopise [č. 33/1523 z 13. 8. 1911] objevuje zpráva o přiznání prostoru o rozsahu dvou stran zájemcům o astronomii, prostřednictvím kterých se mohou zájemci spojit alespoň na této úrovni.

K založení astronomická společnost v Polsku dochází 5. 10. 1919 a to u příležitosti objevu komety Brorsen-Metcalf (23P/1919 O1). Nejdříve vystupovala společnost pod názvem „Koło Miłośników Astronomii”. Krátce nato, v roce 1921 byla přejmenovaná na Towarzystwo Miłośników Astronomii (Společnost přátel astronomie). Současného názvu Polskie Towarzystwo Przyjaciół Astronomii (Polská společnost přátel astronomie) se používá od 26. 10. 1928, kdy byla společnost při mimořádném valném shromáždění přejmenována.

Zakládajícími členy byli dr. Felicjan Kepinski, Maksimilian Bialecki, Stefan Kaliński, Stanislaw Mrozowski a Jan Mergentaler. Zásluhou iniciativy pana Bialeckého získal spolek prostory ve Varšavě na půdě školy na ulici Chmielnej 88, kde záhy vznikla i hvězdárna se skromným názvem Dostrzegalnia.

Během druhé světové války byla činnost společnosti přerušena a k jejímu oficiálnímu obnovení došlo až 15. ledna 1948.

Vlastní členění PTMA je na 20 oblastních skupin a 8 tematických sekcí (kosmonautická, historická, ochrany temného nebe, popularizace astronomie, pozorovatelů zákrytů, komet, Slunce, meteorů a proměnných hvězd).

 




O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech.

Štítky: Astrofotografie , Pozorovací stanoviště, Temná obloha, PTMA, Astronomický sraz


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »