Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na srazu polských přátel astronomie v Kryźach

Na srazu polských přátel astronomie v Kryźach

Společné foto účastníků Astronomického srazu v  Krźyzach.
Autor: Jerzy Krug

Kam jezdí přátelé hvězdné oblohy v Polsku za tmavou oblohou? Před časem jsem se zúčastnil jejich srazu ve Zwardoni, který leží nedaleko za našimi hranicemi. Tam se scházejí členové Katovického oddílu PTMA (polská obdoba ČAS). Zde se mi dostalo pozvání od jejich Varšavských přátel k návštěvě podzimního srazu v Kryźach.

Malá obec Krzyże, nacházející se u Nidzského jezera, se stala oblíbeným odpočinkovým místem mnoha Poláků. Důvodem, proč se sem mnozí již po roky rádi vracejí, je zdejší klidná a čistá příroda Mazurské chráněné oblasti a také snadná dostupnost. Oblast se nachází asi 200 km severně od Varšavy, tedy asi 3 hodiny klidné jízdy autem. Pro kvalitu noční oblohy, která je prostá přesvětlení, se stala tato oblast i oblíbeným místem členů Varšavského oddílu PTMA (Polskie Towarzystwo Milośnikow Astronomii – Polská společnost přátel astronomie), kteří zde pravidelně dvakrát do roka, na jaře a na podzim, pořádají své srazy.

 

Areál rekreačního střediska „Mazury“ „O.W Mazury w Krzyżach” Autor: Jaromír Ciesla
Areál rekreačního střediska „Mazury“ „O.W Mazury w Krzyżach”
Autor: Jaromír Ciesla
Když jsem byl na srazu PTMA ve Zwardoni, pozval mne Jerzy Krug z Varšavského oddílu PTMA na jejich sraz na Mazurech. S  radostí jsem tuto výzvu přijal a domluvil termín a podmínky. Letošní podzimní termín byl od čtvrtka 4. do neděle 7. října. Do auta jsem naložil malý dalekohled a montáž na astrofotografii s  příslušenstvím a vyrazil se synem na 630 km dlouhou cestu. Místem konání byl areál rekreačního střediska „Mazury“ „O.W Mazury w Krzyżach”.

 

Srazu se zúčastnilo 29 účastníků, z nichž někteří přijeli již ve středu, ale většina dojela ve čtvrtek. Složení účastníků bylo velmi podobné tomu, jak je znám z  našich akcí. Byla tu skupinka zkušených i začátečnických vizuálních pozorovatelů s  dalekohledy o  průměru objektivu od 8 do 40 cm.

 

S  námi na chatce bydlela paní Edyta, která pracovala až do odchodu na důchod na hvězdárně ve Fromborku. Velice milá paní, která si pořídila  Newton 200/1000mm na montáží EQ6. S nadšením se zajímala o vše od kolimace, přes ustavení a ovládání až po vlastní astrofotografii.

 

Paralaktický stolek Fastron pro astrofotografii Autor: Jaromír Ciesla
Paralaktický stolek Fastron pro astrofotografii
Autor: Jaromír Ciesla
A samozřejmě zde byla také skupina astrofotografická, vybavená nejrůznější technikou. Zde mne zaujala skupina, která používala k  focení jednoduchou pantovou montáž značky Fastron. Díky tomu, že zde byl Fastron zastoupen několika generacemi, byl dobře patrný jeho vývoj. Navíc zde byl přítomen i Janusz Wiland, konstruktér Fastrona, který přítomným zájemcům předvedl práci s  tímto zařízením. Velkým kladem Fastrona je rychlost a pohodlnost při ustavení na polární osu, lehkost, skladnost a přesnost chodu řízená mikroprocesorem. Ostatně pro zájemce je popis Fastrona i s  konstrukčními výkresy dostupný na stránkách autora https://www.astrojawil.pl/, kde naleznou i bohatou galerii snímků pořízených tímto přístrojem.

 

Janusz Wiland - autor montáží Fastron.  Na snímku jsou Fastron 10DP, Fastron 9KTL a prototyp Fastral EQ. Autor: Janusz Wiland
Janusz Wiland - autor montáží Fastron. Na snímku jsou Fastron 10DP, Fastron 9KTL a prototyp Fastral EQ.
Autor: Janusz Wiland
Kromě Fastrona je pan Janusz také autorem několika astronomických programů pro PC. Z  jeho programů bych uvedl například Nocny Obserwator, což je počítačové planetárium s  možností plánování pozorování, tisku map a dalšími užitečnými funkcemi.

 

Počasí bylo v  den našeho příjezdu zamračené a ani předpovědi nevypadaly nijak nadějně. S  nastávajícím soumrakem se ale nakonec objevily díry mezi mraky a ty se zvětšovaly až do úplného vyjasnění. K  mírnému, ale naštěstí jen dočasnému zhoršení došlo kolem půlnoci, takže někteří vytrvalci pozorovali, ale hlavně fotili až do třetí hodiny ranní.

Takový pohled na hvězdnou oblohu, jaký se mi naskytl tento večer, si už dlouho nepamatuji. Nádherně vykreslená mléčná dráha a obzor bez rušivých oblouků světel nad okolními městy. Hodně tomu přispěla i ta okolnost, že sezóna již skončila a tak mohlo zůstat osvětlení turistických center, atrakcí a chat zhasnuté.

 

NGC 7331 a Seifertův Quintet focený z Krzyźu. Foto: M. Zakrzewski, Canon 500d, Newton 200/1000, 50 snímků po 5 minut. Zpracování DSS, PS CS6 a Pixinsight 1,8 Autor: Maciej Zakrzewski
NGC 7331 a Seifertův Quintet focený z Krzyźu. Foto: M. Zakrzewski, Canon 500d, Newton 200/1000, 50 snímků po 5 minut. Zpracování DSS, PS CS6 a Pixinsight 1,8
Autor: Maciej Zakrzewski
Druhý den bylo pěkně jasno a to vydrželo i v noci. Pohled na hvězdnou oblohu pouhýma očima zde byl skvělý, ale když se k  tomu přidá kvalitní a dostatečně výkonný dalekohled, to je teprve zážitek. Takovýmto dalekohledem se zde stal Newton 400/1800, který si zakoupil pan Piotr a sem s  ním přijel za prvním světlem. Všichni jsme byli zvědaví na tento dalekohled polské výroby. S ochotou jsme jej pomáhali skládat a asistovali jsme i při jeho kolimaci. Odměnou pro nás byl pohled na hvězdokupy a mlhoviny, které byly prostřednictvím špičkových okulárů perfektně vykreslené do úžasných detailů. A nejlepší bylo, že jsem měl možnost s  tímto dalekohledem samostatně pozorovat.

 

Dalekohled Taurus T400 Autor: Jaromír Ciesla
Dalekohled Taurus T400
Autor: Jaromír Ciesla
Poslední noc k  nám byla shovívavá, jako by nám chtěla dopřát odpočinku před zpáteční cestou. Obloha byla skoro jasná, ale kolem jedenácté spadla rosa a obloha se začala pomalu zatahovat.

 

V  rámci denního programu byly individuální výlety po okolí, houbaření a také několik velice zajímavých přednášek. Jedna z  přednášek se jmenovala Koperník a Ptolemaios. Paní Edyta Jurkiewicz – Pilska vysvětlila přítomným Koperníkův postoj ke  geocentrické soustavě a přiblížila nám Koperníkovu představu uspořádání naší sluneční soustavy, o které máme mnozí zkreslenou představu. Ve druhé přednášce nám Tomasz Zwolinski předvedl zpracování astronomických snímků s využitím bezplatných programů DSS a PI verze 1 pro začátečníky. Odpoledne pokračovala tato přednáška o zpracování astronomické fotografie pro pokročilé.

 

Souhvězdí Kasiopei. Složeno 25x1 minuta, ISO 1600, EOS 1100D. Autor: Jaromír Ciesla.
Souhvězdí Kasiopei. Složeno 25x1 minuta, ISO 1600, EOS 1100D.
Autor: Jaromír Ciesla.
A co na závěr?

Zatímco zprvu jsem měl jisté obavy, jak z  dlouhé cesty, tak i neznámého prostředí, po příjezdu na místo všechny tyto obavy rychle opadly. V  Krzyźach jsem kromě nádherné hvězdné oblohy poznal skvělou partu zájemců o astronomii z  Varšavského oddílu PTMA, s kterou jsme si užili spoustu legrace a také předali nějaké zkušenosti.

Velice si cením přátelského přijetí a vysoké důvěry, které se nám tady dostalo a díky čemu jsme se zde cítili velice dobře.Má účast na astronomickém srazu PTMA v  Krzyźach pro mne byla velkým přínosem a každému mohu podobnou zkušenost jenom doporučit. Co se týče jazykové bariéry, mně osobně polština problémy nedělá, ale syn mluvil jen česky, což Polákům nebylo nijak na obtíž a celkem dobře se domluvili.




O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech.

Štítky: PTMA, Astrofotografie , Astronomické akce


17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac v prvej štvrti

Mesiac vo farbe, farby sú zvýraznené nastavením väčšej farebnej sýtosti. Niektoré vyvrelé horniny sú sfarbené do modra

Další informace »