Do Fromborku za Koperníkem

Jedním z cílů naší letošní dovolené bylo polské město Frombork. Kromě toho, že se jedná o malebné město na severu Polska nazývané také perla Warmie, je toto místo známé zejména ve spojení s Mikulášem Koperníkem. Mikuláš Koperník zde strávil nejdelší část svého života, zde napsal své dílo, které se stalo jedním z nejvýznamnějších v historii astronomie a zde byl v místní katedrále i pochován. U příležitostí mého pobytu zde, jsem se zaměřil na odkazy spojené s jeho jménem.

Muzeum MikUláše Koperníka ve Fromborku

V roce 1912 byla ve Fromborku otevřena první pamětní místnost, věnovaná životě a díle M. Koperníka.  V jedné místnosti v Koperníkově věži na Katedrálním Vrchu byly instalované kromě dobového nábytku také mnohé dokumenty a knihy a na stěnách visely obrazy, grafiky a repliky instrumentů užívaných Koperníkem. Během druhé světové války, kdy byl objekt katedrály značně poškozen, byla expozice zavřená.

Po dvou letech rekonstrukce válkou zničených budov na Katedrálním Vrchu, byla v roce 1948 otevřena první muzejní expozice, věnovaná Mikuláši Koperníkovi. Organizátoři fromborského muzea chtěli tímto způsobem uctít památku velkého astronoma.

Restaurátorské práce na poničených budovách na Katedrálním Vrchu pokračovaly až do roku 1973. Počet exponátů vzrostl z původních 786 v roce 1948 na 4980 v roce 2017.

Muzeum postupně získávalo odpovídající výstavní prostory v bývalém biskupském paláci a z občasné sezónní výstavy se stala stálá expozice. Během posledních 70 let navštívilo muzeum na 9 miliónů osob.

Na prvním patře je stálá expozice: Mikuláš Koperník – život a dílo.

Na druhém patře je stálá expozice: Astronomie v navigaci a geodezii.

Třetí patro je vyhražené pro dočasné tematické výstavy.

Planetárium

Další expozicí muzea M. Koperníka na Katedrálním Vrchu je Planetárium umístěné v přízemí bývalé zvonice katedrály.

Planetárium bylo otevřené v roce 1973 a je vybaveno projekčním zařízením ZKP-2 od firmy Zeiss Jena. Projekci hvězdné oblohy na kopuli o průměru 8 m může sledovat až 50 návštěvníků. O oblíbenosti programů v planetáriu svědčí fakt, že jej ročně navštíví kolem 40000 osob. Pro návštěvníky, kteří jsou zvyklí na projekci digitálního planetária je představení v klasickém planetáriu zajisté příjemnou změnou.

Programy pro planetárium jsou vlastní produkce. Já jsem zhlédl program s názvem „Perły ze śmietnika” (Perly z koše). Název programu je odvozen z toho, že se jedná o objekty, které byly pro pána Messiera nezajímavé, jelikož se daly snadno zaměnit za komety, jejichž hledáním se zabýval. Určitě si tenkrát neuvědomoval, jak bude jeho seznam, známý pod názvem Messierův katalog, jednou populární.

Planetárium je otevřené každý den se čtyřmi pravidelnými představeními v 10:40, 12:20, 14:00 a 15:40. V případě zájmu jsou ještě možná další představení v 9:50, 11:30 a 13:10.

Foucaltovo kyvadlo

Ve věži nad planetáriem se nachází Foucaltovo kyvadlo, které představuje experiment dokazující otáčení Země kolem své osy. Vlivem rotace Země dochází ke stáčení roviny kyvu. Kyvadlo se vlivem odporu vzduchu časem zastavuje a tak je každé dvě hodiny znovu spouštěné. Spouštění se provádí tak, že se nejprve kyvadlo přiváže nití v krajní pozici kyvu a následně pomocí hořícího knotu se přepálením nitě spustí.

Délka závěsu kyvadla je 28 m a jeho hmotnost 46,5 kg. Kyvadlo umístěné na pólu se stočí jednou za 23h a 56min. Na zeměpisné šířce Fromborku se kyvadlo stočí o 360° za přibližně 29,5 hodiny.

Astronomický park ve Fromborku

Po vzoru z okolních zemí, zejména tehdejší NDR, kde při planetáriích vznikaly i lidové hvězdárny „Volkssternwarte“, vyvstaly i zde snahy o vybudování vhodné observatoře. Již v 70. letech byla vytipována vhodná lokalita asi 2 km jižně od Fromborku na Górze Źurawiej v nadmořské výšce 47 m. Jedná se o částečně zalesněný terén, na kterém jsou nápadné dvě prohlubně, jakoby vzniklé po dopadu meteoritu. Pozdější průzkum paní dr. H. Korpikiewicz meteorický původ potvrdil a pod názvy Frombork 1 a Frombork 2 byly zaneseny do seznamu Polských meteorických kráterů.

Po dlouhých jednáních bylo přistoupeno k vybudování hvězdárny, která pracuje od roku 1981.  Z původního rozsáhlého plánu došlo pouze k realizaci obytného objektu s kanceláří a klubovnou a pozorovacího domečku s odsuvnou střechou. Pod odsuvnou střechou byl nainstalován soukromý dalekohled Dr. Kazimíra Kordylewského a meniscas firmy Zeiss.

Od roku 1978 jsou zde pořádány letní osvětové akce jako například Dovolená v Planetáriu a na Observatoři. V případě jasných noci jsou prováděna pozorování pro veřejnost.

V roce 2000 se muzeum zapojilo do projektu World View Network, který byl dofinancován z prostředků Evropské Unie v rámci programu KULTURA 2000.  Projekt se zaměřil na dílo pěti velikánů novodobé Evropské vědy: M. Koperníka, Tychona Brahe, Galilea Galieiho, Jana Keplera a Izáka Newtona a byly do něj zapojeny Polsko, Švédsko, Itálie, Česká republika a Velká Británie.

Dalekohled firmy Universal

V rámci projektu byl vybudován nový pozorovací pavilón observatoře s kopulí o průměru 5,2 m, ve kterém byl umístěn nový zrcadlový dalekohled Universal s objektivem o průměru 650 mm – největší v Polsku.

K dalšímu rozvoji observatoře došlo v letech 2013 až 2016 v rámci Projektu Evropského Rybářského Fondu.

Byla postavena nová prostorná budova s recepcí, učebnou, technickým a sociálním zázemím. Došlo rovněž ke stavbě několika nových pozorovacích domečků, přístupových cest, pozorovacích plošin a parkoviště.

18. 2. 2015 byla observatoř otevřena jako Astronomický Park Muzea Mikoláše Koperníka ve Fromborku.

Na pozemku Astronomického parku je sedm pozorovacích pavilónů, z nichž tři jsou s kopulí a čtyři s odsuvnou střechou. Dále zde jsou tři terasy vhodné pro ustavení přenosných dalekohledů.

Dalekohled firmy Sendtner

Dalekohled byl zakoupen v roce 1904 pro Vyšší reálnou školu v Gdaňsku. Po druhé světové válce byl přemístěn do Univerzitní Observatoře ve Varšavě. V letech 1972 až 1978 se nacházel na hvězdárně PTMA v Grudziadzu.  V roce 1978 se stalo novým majitelem dalekohledu Muzeum M. Koperníka ve Fromborku po výměně za novodobý dalekohled, který lépe vyhovoval potřebám tamní hvězdárny.

Hlavní dalekohled má průměr objektivu 125 mm o ohniskové délce 2,7 m z produkce firmy Gustaw Heyde Dresden. Hledáček je od firmy Carl Zeiss Jena. Montáž dalekohledu je německá paralaktická s jemnými ručními pohony. Za zajímavost stojí provedení pohonu s Newtonovým regulátorem a s gravitačním pohonem, který zajišťuje závaží zavěšené na ocelovém lanku.

Dalekohled Reinfelder – Repsold

Refraktor vyrobený firmou A. Repsold and Sohne z Hamburku s objektivem o průměru 25 cm od mnichovské firmy Reinfelder and Hertel, který byl zakoupen v roce 1883 na soukromou hvězdárnu v Bialkowie, jejímž majitelem byl Leo Wuczywowski. V roce 1932 se stal dalekohled spolu s hvězdárnou majetkem Astronomického Institutu Wroclawské University. Během druhé světové války se optika dalekohledu ztratila. Když byl dalekohled z Wroclawské univerzity převeden do muzea ve Fromborku, měl objektiv od firmy Carl Zeiss Jena.

Montáž dalekohledu je německá paralaktická s mechanickým gravitačním pohonem.

Dalekohled Kazimíra Kordylewského

Dalekohled byl zakoupený z pozůstalosti po Kazimírovi Kordylewském, objeviteli prachových oblaků Země.

Dalekohled typu Newton s průměrem zrcadla 310 mm a ohniskové délce 2005 mm je usazen na masivní vidlicové montáži.

Konstrukce dalekohledu je velice dobře vyvážená, takže i přesto, že postrádá jakékoliv jemné pohyby či ustanovky, se s dalekohledem velice dobře manipuluje.

Kamera

Pozorovací domek s odsuvnou střechou skrývá konstrukčně neobvyklý dalekohled, který byl navržen pro fotografování umělých satelitů Země.

Tento speciální dalekohled byl zhotoven na Varšavské Polytechnické fakultě. Do sbírek muzea byl předán astronomicko-gravimetrickou Vojenskou Observatoří v roce 1981.

Bílý pavilón

Pozorovací domek s odsuvnou střechou, pod kterou jsou umístěny novodobé dalekohledy pro veřejné pozorování. Meniscas Zeiss 150/2250 mm typu Maksutov - Cassegrein a dalekohled TAL 200/2000 mm typu Klevtzov - Cassegrein.

Bamberg

Pod odsuvnou střechou pavilónu je umístěn dalekohled Newton Dobson pro rychlou a snadnou prohlídku oblohy, přenosný dalekohled Lunt pro přímé sledování Slunečního povrchu a replika historického dalekohledu ze 17. století pro pozorování Slunce pomocí projekce.

Posledně jmenovaný dalekohled je zajímavý svou konstrukcí, která umožňuje plynulé sledování Slunce pohybujícího se po ekliptice.

Pavilón byl původně určen pro pasážník Bamberg, pro který ale bylo nakonec vybráno lepší místo v prostorách recepce.

Lomený pasážník Bamberg

Přístroj byl zhotoven v berlínské dílně Carla Johana Wilhelma Bamberga před rokem 1892. V roce 1897 byl zakoupen Wroclawskou Universitou, kde byl užíván až do roku 1918, kdy byl přemístěn do nové observatoře v parku Szczytnickim. Zde byl provozován do roku 1943. V roce 1984 byl převeden do sbírek Muzea M. Koperníka ve Fromborku.

Mosazný tubus s objektivem o průměru 89 mm s ohniskovou délkou 90 cm je usazen ve vidlicové horizontální montáži. K pozorování průchodů nebeských objektů místním poledníkem se užívalo stonásobné zvětšení.

Hlavní náplní Astronomického Parku je popularizace astronomie, její historie a šíření díla M. Koperníka hlavně pro děti a mládež.

Observatoří mne prováděla paní Malgorzata Czupajlo, které děkuji za její ochotu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Muzeum Mikuláše Koperníka ve Fromborku
[2] Historie Astronomického parku