Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na setkání členů PTMA ve Zwardoni

Na setkání členů PTMA ve Zwardoni

Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka
Autor: Bartosz Wojczyński

Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.

Od roku 2008 pořádá katovická skupina PTMA několikrát do roka, zpravidla pětidenní, výjezdy za hvězdnou oblohou do odlehlých koutů Polska ( Jodlów, Muczno, Kudlacze, Roztoki Górne, Steznica a Zwardoň). V posledních několika letech se sjíždějí přátelé hvězdné oblohy do penzionu U Wilczka ve Zwardoni, který se nachází v západní časti Żywieckych Beskyd v nadmořské výšce 800 m při hranici se Slovenskem.

Do Zwardoně lze přijet autem po pohodlné silnici nebo vlakem, který přijíždí několikrát denně z Žiliny a z Katovic.

Společné foto účastníků 30. srazu PTMA ve Zwardoni Autor: Marek Substik
Společné foto účastníků 30. srazu PTMA ve Zwardoni
Autor: Marek Substik

Účastníci jsou ubytování v penzionu U Wilczka, ve dvou až čtyřlůžkových pokojích se sprchovým koutem a s volně dostupnou wi-fi síti. Během pobytu je zajištěná snídaně ve formě švédského stolu a večeře. Na oběd se v případě zájmu chodí do nedaleké krčmy Swojskie Klimaty.

Penzion U Wilczka Autor: Jaromír Ciesla.
Penzion U Wilczka
Autor: Jaromír Ciesla.

U penzionu je parkoviště, vyhlídková terasa, bazén a hřiště.
Během dne probíhají tematické přednášky v prostorách jídelny, vzájemné diskuze nebo individuální vycházky po okolí. Po večeři nastává čas na přípravu pozorovací a fotografické techniky v prostoru kolem bazénu a přilehlého parkoviště. Nevýhodou je nutnost tuto techniku po pozorování uklidit.

Penzion U Wilczka z ptačí perspektivy
Penzion U Wilczka z ptačí perspektivy

Letos poslední, již 33. setkání, se uskutečnilo v termínu od 18. do 22. října. Jelikož je tato oblast pro mne poměrně blízko, a mám dobrou zkušenost již z loňského roku, opětovně jsem se zúčastnil. Atmosféra s jakou se zde setkávám je stejně přátelská jako na našich setkáních na DsD či MHV. Díky mé znalosti polštiny nemám problémy s komunikací a tak se dovídám mnohé zajímavosti i o dalších akcích katovické skupiny PTMA.

Když jsem jel v roce 2016 na toto setkání poprvé, připravil jsem si presentaci s názvem „Dovolená s dalekohledem“, ve které popisuji, jak pořádáme podobná setkání u nás. Mezi zúčastněnými se tato přednáška setkala se značným zájmem. V následné diskusi jsme se shodli na tom, že toho máme hodně společného, nevyjímaje otázku světelného znečištění.

Příprava dalekohledu Lunt na pozorování Slunce Autor: Jaromír Ciesla
Příprava dalekohledu Lunt na pozorování Slunce
Autor: Jaromír Ciesla

Při rozhovorech s Markem Substikem, hlavním organizátorem akce, vyznělo i přání uspořádat výjezd jejich skupiny do České republiky. Poláci znají poměrně dobře krásy českých zemí, ale rádi by ji poznali blíže i z pohledu astronoma. Markovi jsem přislíbil, že budu o jeho návrhu uvažovat a že prověřím možnosti. Takže, pokud někdo z čtenářů těchto řádek by měl nějaký konstruktivní nápad, můžeme to prodiskutovat. Termín výletu by byl nejdříve v roku 2019.

Fastron - paralaktický stolek konstrukce pana Janusza Wilanda a jeho majitelka Autor: Jaromír Ciesla
Fastron - paralaktický stolek konstrukce pana Janusza Wilanda a jeho majitelka
Autor: Jaromír Ciesla

Diskuze u techniky připravené na večerní focení Autor: Jaromír Ciesla
Diskuze u techniky připravené na večerní focení
Autor: Jaromír Ciesla

Studentka Martyna se seznamuje se svým Newtonem 200/1000. Přijela se naučit fotit DSO. Autor: Jaromír Ciesla
Studentka Martyna se seznamuje se svým Newtonem 200/1000. Přijela se naučit fotit DSO.
Autor: Jaromír Ciesla

Mezi účastníky jsou jak skalní členové s bohatými pozorovacími zkušenostmi, tak i začátečníci, kteří si sem přijeli odzkoušet pozorovací techniku a získat zkušenosti. Ale hlavní co je sem přivádí, jsou poměrně dobré světelné podmínky, pěkná okolní příroda, klid hor a příjemná atmosféra mezi stejně zájmově spřízněnými kolegy. Oblibu těchto setkání dokládá i fakt, že mnozí, co sem přijeli jednou ze zvědavosti, se sem rádi vracejí.

Příprava dalekohledu na noční pozorování Autor: Jaromír Ciesla
Příprava dalekohledu na noční pozorování
Autor: Jaromír Ciesla

Refraktor 152/760 připraven na pozorování Autor: Jaromír Ciesla
Refraktor 152/760 připraven na pozorování
Autor: Jaromír Ciesla

O kvalitě pozorovacích podmínek nás přesvědčila noční obloha, na které se nádherně vykreslila mléčná dráha s dobře patrnou galaxií v Andromédě. I zde je obzor rušen světly a to jak z údolí a okolních obcí, tak i ze vzdálených měst. Během pozorování jsme byli z kraje večera dvakrát vyrušeni projíždějícími auty, později již byl klid.
 

Někteří zájemci o kvalitnější astrofotografii využili dobré pozorovací podmínky z asi 1km vzdáleného vrcholu Rachovce, odkud je i pěkný pohled na východ Slunce.

Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka Autor: Bartosz Wojczyński
Mléčná dráha nad penzionem U Wilczka
Autor: Bartosz Wojczyński

Kromě setkání ve Zwardoni, bylo skupinou pořádáno také několik prázdninových pobytů (Astro Wczasy) v oblasti s tmavou oblohou v Bieszczadech, ležících v JV části Polska při hranicích se Slovenskem a Ukrajinou. Tyto pobyty byly čtrnáctidenní, avšak z důvodu neúměrného zdražení pobytu dochází ke změně lokality. V příštím roce se budou „Astro Wczasy“ konat ve Zwardoni a to ve dvou turnusech: 4. – 11. 8. a  11. – 18. 8. 2018 v osvědčeném penzionu U Wilczka.
Další, již 34. setkání ve Zwardoni, se bude konat ve dnech 19. – 22. 4. 2018.
Závěrem děkuji  Bartoszovi Wojczynskému a Markovi Substikovi za poskytnutí snímků požízených ve Zwardoni.

Panorama s Mléčnou dráhou od stanice lanovky Autor: Bartosz Wojczyński
Panorama s Mléčnou dráhou od stanice lanovky
Autor: Bartosz Wojczyński

Stručně o Polské společnosti přátel astronomie (PTMA)


Pokusy o založení společnosti sdružující zájemce o astronomii v Polsku lze datovat od roku 1908, kdy v časopise „Wszechświat“ [č. 25/1359 z 21. 6. 1908] vychází článek pana Felikse Przypkowského z Jedrzejówa, ve kterém navrhuje založení dvou astronomických společností. Jedna společnost by sdružovala čistě vědeckou skupinu a druhá společnost by zaštiťovala ostatní zájemce o astronomii. 

O tři roky později se ve stejném časopise [č. 33/1523 z 13. 8. 1911] objevuje zpráva o přiznání prostoru o rozsahu dvou stran zájemcům o astronomii, prostřednictvím kterých se mohou zájemci spojit alespoň na této úrovni.

K založení astronomická společnost v Polsku dochází 5. 10. 1919 a to u příležitosti objevu komety Brorsen-Metcalf (23P/1919 O1). Nejdříve vystupovala společnost pod názvem „Koło Miłośników Astronomii”. Krátce nato, v roce 1921 byla přejmenovaná na Towarzystwo Miłośników Astronomii (Společnost přátel astronomie). Současného názvu Polskie Towarzystwo Przyjaciół Astronomii (Polská společnost přátel astronomie) se používá od 26. 10. 1928, kdy byla společnost při mimořádném valném shromáždění přejmenována.

Zakládajícími členy byli dr. Felicjan Kepinski, Maksimilian Bialecki, Stefan Kaliński, Stanislaw Mrozowski a Jan Mergentaler. Zásluhou iniciativy pana Bialeckého získal spolek prostory ve Varšavě na půdě školy na ulici Chmielnej 88, kde záhy vznikla i hvězdárna se skromným názvem Dostrzegalnia.

Během druhé světové války byla činnost společnosti přerušena a k jejímu oficiálnímu obnovení došlo až 15. ledna 1948.

Vlastní členění PTMA je na 20 oblastních skupin a 8 tematických sekcí (kosmonautická, historická, ochrany temného nebe, popularizace astronomie, pozorovatelů zákrytů, komet, Slunce, meteorů a proměnných hvězd).

 




O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech.

Štítky: Astrofotografie , Pozorovací stanoviště, Temná obloha, PTMA, Astronomický sraz


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »