Úvodní strana  >  Rady  >  Pozorování oblohy  >  Pozorovací stanoviště

Pozorovací stanoviště

Samozřejmě je možné pozorovat z balkónu, nebo ze zahrady - je to nejbližší místo vašemu bydlišti. Ale ne vždy je balkón či zahrada vhodným místem, zvláště ve městech. Je tedy potřeba nalézt jiné stanoviště, odkud budete provádět svá pozorování. Na leteckých snímcích, např. na mapy.cz lze předem vytipovat vhodná místa. Místo, ze kterého chcete pozorovat, je zapotřebí uváženě vybírat. Dokonce i pokud nebudete nároční na vybavení a spokojíte se s „polními” podmínkami, je dobré si místo prohlédnout za dne a ještě jednou po setmění.

Pozorování na Jizerce Autor: Lukáš Kalista
Pozorování na Jizerce
Autor: Lukáš Kalista
Za denního světla odhalíte všechny nerovnosti na místě, všechny záludnosti, které by vám potmě mohly uniknout a způsobit například nepříjemný pád do nenápadné zarostlé prohlubeniny a podobně. Za dne také odhadnete, jak je vidět na zástavbu (je-li v okolí nějaká) a tedy jaká míra světelného znečištění vás tady asi čeká. Zároveň si ujasníte orientaci místa vzhledem ke světovým stranám a můžete se rozhodnout, jestli má místo dostatečně otevřený výhled na všechny strany. Místo se zakrytým jihem není právě ideální, nad jižním obzorem bývají pozorovatelné zajímavé úkazy. Částečně zakrytý východ nebo západ naopak nemusí být nutně takovým neštěstím, většinou stačí si chvilku počkat, než se sledovaný objekt vyhoupne nad lesík či kopec, nebo počítat s tím, že tento objekt nebudu moci sledovat až do jeho západu.

Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě Autor: Miroslav Znášik
Srovnání: tmavá obloha daleko od města a světlá obloha ve městě
Autor: Miroslav Znášik
Večerní prohlídka je samozřejmě tím hlavním. Teprve nyní se ukáže, jak to s výhledem a hlavně světelným znečištěním opravdu je.

Málo které pozorovací stanoviště je skutečně ideální. V blízkosti města nebo dokonce ve městě se neubráníte světelnému znečištění, za tmavou oblohou zase musíte cestovat – někdo daleko, někdo jen pár kilometrů. V každém případě není možné se sebrat, každý večer jet na pozorování 40 km daleko a pak se vracet zpět. Proto je dobré (pokud to jde) si vybrat pozorovacích stanovišť více. Alespoň jedno blízké, pro pozorování během týdne, a počítat s tím, že na něm nebude možné provádět žádný lov málo jasných objektů. Jako cvičné místo například pro seznamování s oblohou však bohatě stačí. Na dlouhé víkendové a prázdninové noci je dobré využít například chalupu nebo babiččin domeček na vesnici a někde v okolí (a za ideálních podmínek přímo na zahrádce) si vybrat místečko pro pořádné pozorování.

Shrňme si na závěr, podle čeho je třeba si pozorovací stanoviště vybírat:

1. Co nejvíce otevřený obzor, tj. velká louka nebo holý vršek kopečku. Jsou-li po obvodu stanoviště vzrostlé stromy, které nezasahují příliš vysoko nad obzor, je to spíše k užitku – odstíní rušivé světlo z případných lamp, nebo města.

2. Pevný, suchý povrch. Není možné pozorovat v bažině, i tak si člověk vlhka od rosy užije až až.

3. Žádné lampy, přímo svítící na naše stanoviště a pokud možno co nejméně lamp v okolí. Tomuto požadavku není možné ve městě zcela vyhovět, ale dají se alespoň vyloučit zcela nevhodná místa. Některou lampu může odstínit vzrostlý strom nebo horizont kopečku, jindy holt musíte hledat místo jiné.

4. SNADNÝ PŘÍSTUP! Velice důležitá podmínka. Budete na místo chodit potmě, s mnoha věcmi v batohu na zádech a v rukách. Navíc za vlhka začne klouzat nejen skála, ale i obyčejná tráva. Není možné se s tím vším prodírat křovinami, slézat skalní stěny a podobně. Také je prozíravé, pokud nehodláte posledního září uložit astronomickou výbavu do skříně k zimnímu spánku, popřemýšlet nad tím, nakolik bude vaše pozorovací stanoviště přístupné i za sněhu a náledí.

Pokročilí pozorovatelé jsou často závislí na dodávce proudu pro pohon montáží, vysoušení zarosených zrcadel či pro notebooky. Věřte však, že i bez toho se dá pozorovat velmi dobře.

Pozorovací stanoviště s otevřeným výhledem Autor: Martin Mašek
Pozorovací stanoviště s otevřeným výhledem
Autor: Martin Mašek



O autorovi

Věra Bartáková

Je rodačka z malého města Varnsdorfu, kde absolvovala základní i střední školu. Po maturitě vystudovala strojní inženýrství v Liberci. Ačkoliv ji astronomie zajímala už od dětství, naplno se jí začala věnovat až v době, kdy jí odrostly její vlastní děti. Z vlastních zkušeností vyšla její snaha o popularizaci astronomie i v místech vzdálených od hvězdáren a planetárií, kde jsou astronomické akce vzácností a možnosti dětí zapojit se do nějaké astronomické činnosti velmi omezené. V současnosti se plně věnuje práci s dětmi a mládeží - vede Sekci pro děti a mládež České astronomické společnosti, spolupracuje s DDM Rumburk a Městskou knihovnou ve Varnsdorfu, kde pořádá přednášky pro veřejnost a pořady pro děti. Doufá, že jednou bude v krásném kraji pískovců Českého Švýcarska stát malá hvězdárna.

Štítky: Pozorovací stanoviště, Pozorování , Světelné znečištění


23. vesmírný týden 2020

23. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2020. Měsíc bude v úplňku. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říká o pozornost mars, ale výše jsou blízko sebe planety Jupiter a Saturn. Událostí týdne byl úspěšný start Falconu 9 s pilotovanou lodí Crew Dragon, která se v neděli odpoledne připojila k ISS. Před 125 lety se narodil Josef Klepešta a před 55 lety startovala Gemini 4 s plánem prvního amerického výstupu do kosmu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polostínové zatmění Měsíce

Další informace »