Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Startuje celosvětová kampaň pro veřejnost GLOBE at Night 2013

Startuje celosvětová kampaň pro veřejnost GLOBE at Night 2013

Globe at Night 2013. Autor: GaN.
Globe at Night 2013.
Autor: GaN.
Na počátku roku 2013 vstoupila do svého osmého ročníku pozorovací kampaň GLOBE at Night, která se zabývá mapováním světelného znečištění po celém světě. Právě díky jejím aktivitám se světelné znečištění dostává do povědomí širší veřejnosti, která jej začala vnímat coby vážný a globální problém, jež ovlivňuje životy řady lidí i zvířat. V loňském roce bylo zaznamenáno 16 850 pozorování z 92 zemí včetně České republiky.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 179 ze 4. 1. 2013

V loňském roce bylo zaznamenáno 16 850 pozorování z 92 zemí včetně České republiky. Letos bude pozorování probíhat v těchto termínech:

3. až 12. ledna
31. ledna až 9. února
3. až 12. března
31. března až 9. dubna
29. dubna až 8. května

Země v noci. Autor: NASA.
Země v noci.
Autor: NASA.
Se světelným znečištěním se setkávají obyvatelé všech hustě osídlených oblastí, zejména pak lidé žijící ve velkých městských aglomeracích. Ty jsou totiž doslova zaplaveny nepřeberným množstvím světelných zdrojů (např. pouličních lamp, reklamních poutačů, halogenových reflektorů apod.), které mnohdy svítí naprosto chaoticky a navíc bezúčelně do svého okolí. Světlo, rozptýlené v zemské atmosféře, pak škodí nejen astronomům, kteří díky němu nevidí hvězdné nebe, ale také zvířatům a lidem. Dostatečná tma zajišťující kvalitní spánek a tím i odpočinek, je totiž pro lidský či zvířecí organismus stejně důležitá, jako denní světlo.

Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan Kondziolka
Obloha zasažená světelným znečištěním.
Autor: Jan Kondziolka
Právě světla je ale ve velkých městech až příliš. Přesvědčit se o tom může každý, kdo se v noci podívá na nebe. Zatímco v tmavých oblastech nezatížených světelným znečištěním mohou lidé na nebi spatřit až několik tisícovek hvězd, ve městech se musí jejich obyvatelé spokojit s pouhými stovkami či desítkami stálic. Světelné znečištění nás tak připravuje o hvězdné nebe, Mléčnou dráhu nebo netradiční přírodní úkazy, jakými jsou například polární záře, komety či meteory.

Projekt GLOBE at Night 2013 přináší oproti minulým ročníkům ještě více rozšířenou pozorovací kampaň, která jednoduchým způsobem monitoruje rozsah a vývoj světelného znečištění na celé planetě Zemi. Kdokoliv může přispět ke zpřesnění informací o současném stavu světelného znečištění na naší planetě. Stačí, když v termínech 3. až 12. ledna, 31. ledna až 9. února, 3. až 12. března, 31. března až 9. dubna nebo 29. dubna až 8. května vyhledá na noční obloze asi hodinu po západu Slunce souhvězdí Oriona či Lva a zkusí odhadnout, jak slabé hvězdy z daného souhvězdí ještě vidí. Obě souhvězdí jsou přitom natolik nápadná, že je snadno dohledají i laikové, kteří se na nebi jinak neorientují. Napomohou jim v tom i tiskové materiály (speciální vyhledávací mapky), které organizátoři GLOBE at Night za tímto účelem připravili.

V České republice se do projektu GLOBE at Night 2013 zapojily zejména instituce zaměřené na astronomická pozorování, tedy například Česká astronomická společnost nebo Hvězdárna a planetárium Brno. Právě na webových stránkách brněnské hvězdárny www.hvezdarna.cz/globeatnight naleznete podrobné informace k celé kampani včetně návodu na pozorování. Oficiální, avšak anglické stránky akce, jsou pak k dispozici na internetové adrese www.globeatnight.org, najdete zde ale i slovenskou verzi formuláře pro pozorování.

Záměrem projektu GLOBE at Night ovšem není pouze mapování světelného znečištění napříč celým světem, ale také snaha přimět lidi podívat se občas na noční oblohu.

Odkazy:
[1] České stránky projektu Globe at Night
[2] GLOBE at Night (oficiální stránky)
[3] Návod na pozorování (PDF)

Video: Světelné znečištění ve spotu "Dny bez nocí"
Hvězdárny a planetária Brno


Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát MS Word
[2] Formát PDF




O autorovi

Štítky: Tiskové prohlášení, Globe at Night, Pozorování , Světelné znečištění


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »