Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Celosvětová kampaň Globe at Night 2011

Celosvětová kampaň Globe at Night 2011

Globe at Night
Globe at Night
Na přelomu února a března letošního roku se může každý, kdo se zajímá o noční oblohu, zapojit do již šestého ročníku celosvětové akce Globe at Night, jež mapuje rozsah tzv. světelného znečištění na celé planetě Zemi. Na webových stránkách brněnské hvězdárny lze nalézt návod, jak se do projektu Globe at Night 2011 zapojit. Podrobné odborné a vědecké informace a podklady k pozorování viz amper.ped.muni.cz.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 154 z 24. 2. 2011

Světelné znečištění je fenomén, se kterým se setkávají zejména obyvatelé metropolí. Ty jsou totiž doslova zaplaveny velkým množstvím světelných zdrojů (např. lamp, reklamních poutačů, apod.), které mnohdy svítí naprosto bezúčelně do svého okolí. Světlo, rozptýlené v zemské atmosféře, pak škodí nejen astronomům, kteří díky němu nevidí hvězdné nebe, ale také zvířatům a lidem. Dostatečná tma zajišťující kvalitní spánek a tím i odpočinek je totiž pro lidský či zvířecí organismus stejně důležitá, jako denní světlo.

Právě světla je ale ve velkých městech až příliš. Přesvědčit se o tom může každý, kdo se v noci podívá na nebe. Zatímco v tmavých oblastech nezatížených světelným znečištěním mohou lidé na nebi spatřit až několik tisícovek hvězd, ve městech se musí jejich obyvatelé spokojit s pouhými stovkami či desítkami stálic. Světelné znečištění nás tak připravuje o hvězdné nebe, Mléčnou dráhu nebo netradiční přírodní úkazy, jakými jsou například polární záře, komety či meteory.

Projekt Globe at Night 2011 má za cíl zmapovat světelné znečištění v celoplanetárním měřítku. K aktivní účasti na projektu stačí jediné - v termínu od 21. února do 6. března 2011 vyhledat na nočním nebi asi hodinu po západu Slunce souhvězdí Orion a pokusit se odhadnout, jak slabé hvězdy jsou uvnitř tohoto souhvězdí i v jeho okolí ještě viditelné. Díky nápadnosti souhvězdí Orion na nočním nebi přitom celý úkol hravě zvládnou i laikové, kteří se jinak na noční obloze nevyznají. Jelikož je noční nebe doménou astronomů, zaštiťují v České republice celou pozorovací kampaň Hvězdárna a planetárium Brno, p. o. a Česká astronomická společnost.

Na webových stránkách brněnské hvězdárny www.hvezdarna.cz/globeatnight lze nalézt návod, jak se do projektu Globe at Night 2011 zapojit. Oficiální, avšak anglické stránky akce jsou k dispozici na internetové adrese www.globeatnight.org. Záměrem projektu Globe at Night ovšem není jen mapování světelného znečištění napříč celým světem, ale také snaha přimět lidi podívat se občas na noční oblohu. V uplynulém roce se podařilo shromáždit téměř 18 tisíc pozorování a je pravděpodobné, že letos bude toto číslo překonáno.

Kontakty:
Mgr. Jan Píšala, Hvězdárna a planetárium Brno, p.o. (pisala@hvezdarna.cz, telefon 541 321 287)
Pavel Suchan, Česká astronomická společnost (suchan@astro.cz, telefon 737 322 815)

Pořad "Dny bez nocí"
(autor Pavel Gabzdyl)

Odkazy:
[1] Globe at Night (celosvětové stránky, anglicky)
[2] Hvězdárna a planetárium Brno, p.o.
[3] Globe at Night v ČR (české stránky s návodem na pozorování)
[4] Podrobné odborné a vědecké informace a podklady k pozorování
[5] Fotosoutěž Sviťme si na cestu... ne na hvězdy
[6] Hodina Země 26. března 2011

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC (159 kB)
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF (96 kB)




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »