Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Celosvětová kampaň Globe at Night 2011

Celosvětová kampaň Globe at Night 2011

Globe at Night
Globe at Night
Na přelomu února a března letošního roku se může každý, kdo se zajímá o noční oblohu, zapojit do již šestého ročníku celosvětové akce Globe at Night, jež mapuje rozsah tzv. světelného znečištění na celé planetě Zemi. Na webových stránkách brněnské hvězdárny lze nalézt návod, jak se do projektu Globe at Night 2011 zapojit. Podrobné odborné a vědecké informace a podklady k pozorování viz amper.ped.muni.cz.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 154 z 24. 2. 2011

Světelné znečištění je fenomén, se kterým se setkávají zejména obyvatelé metropolí. Ty jsou totiž doslova zaplaveny velkým množstvím světelných zdrojů (např. lamp, reklamních poutačů, apod.), které mnohdy svítí naprosto bezúčelně do svého okolí. Světlo, rozptýlené v zemské atmosféře, pak škodí nejen astronomům, kteří díky němu nevidí hvězdné nebe, ale také zvířatům a lidem. Dostatečná tma zajišťující kvalitní spánek a tím i odpočinek je totiž pro lidský či zvířecí organismus stejně důležitá, jako denní světlo.

Právě světla je ale ve velkých městech až příliš. Přesvědčit se o tom může každý, kdo se v noci podívá na nebe. Zatímco v tmavých oblastech nezatížených světelným znečištěním mohou lidé na nebi spatřit až několik tisícovek hvězd, ve městech se musí jejich obyvatelé spokojit s pouhými stovkami či desítkami stálic. Světelné znečištění nás tak připravuje o hvězdné nebe, Mléčnou dráhu nebo netradiční přírodní úkazy, jakými jsou například polární záře, komety či meteory.

Projekt Globe at Night 2011 má za cíl zmapovat světelné znečištění v celoplanetárním měřítku. K aktivní účasti na projektu stačí jediné - v termínu od 21. února do 6. března 2011 vyhledat na nočním nebi asi hodinu po západu Slunce souhvězdí Orion a pokusit se odhadnout, jak slabé hvězdy jsou uvnitř tohoto souhvězdí i v jeho okolí ještě viditelné. Díky nápadnosti souhvězdí Orion na nočním nebi přitom celý úkol hravě zvládnou i laikové, kteří se jinak na noční obloze nevyznají. Jelikož je noční nebe doménou astronomů, zaštiťují v České republice celou pozorovací kampaň Hvězdárna a planetárium Brno, p. o. a Česká astronomická společnost.

Na webových stránkách brněnské hvězdárny www.hvezdarna.cz/globeatnight lze nalézt návod, jak se do projektu Globe at Night 2011 zapojit. Oficiální, avšak anglické stránky akce jsou k dispozici na internetové adrese www.globeatnight.org. Záměrem projektu Globe at Night ovšem není jen mapování světelného znečištění napříč celým světem, ale také snaha přimět lidi podívat se občas na noční oblohu. V uplynulém roce se podařilo shromáždit téměř 18 tisíc pozorování a je pravděpodobné, že letos bude toto číslo překonáno.

Kontakty:
Mgr. Jan Píšala, Hvězdárna a planetárium Brno, p.o. (pisala@hvezdarna.cz, telefon 541 321 287)
Pavel Suchan, Česká astronomická společnost (suchan@astro.cz, telefon 737 322 815)

Pořad "Dny bez nocí"
(autor Pavel Gabzdyl)

Odkazy:
[1] Globe at Night (celosvětové stránky, anglicky)
[2] Hvězdárna a planetárium Brno, p.o.
[3] Globe at Night v ČR (české stránky s návodem na pozorování)
[4] Podrobné odborné a vědecké informace a podklady k pozorování
[5] Fotosoutěž Sviťme si na cestu... ne na hvězdy
[6] Hodina Země 26. března 2011

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení ve formátu DOC (159 kB)
[2] Tiskové prohlášení ve formátu PDF (96 kB)




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »