Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický ústav AV ČR vyhlašuje grantovou podporu na propagaci ESO

Astronomický ústav AV ČR vyhlašuje grantovou podporu na propagaci ESO

Logo ESO
Autor: ESO

ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.

Co je cílem

Propagace ESO s důrazem na vědecké výsledky, zapojení České republiky do ESO.

Forma propagace je téměř libovolná - akce, výstavy, pořady, vybavení a pomůcky spojené s propagací ESO atd. Jedinou podmínkou je primární určení veřejnosti či školám, může to být např. i zaplacení honoráře přednášejícímu.

Komu je určena

Hvězdárnám, planetáriím, vědeckým a přírodovědným centrům, astronomickým kroužkům, pobočkám a sekcím České astronomické společnosti, ale také třeba knihovnám atd. Budete-li mít nejistotu, zda do skupiny oslovených patříte, zeptejte se, odpovíme.

Co nabízíme

  • Až 22 000 Kč na projekt (jedná se o maximální částku).
  • Kritérii pro výběr projektů k finanční podpoře budou přínos veřejnosti či školám, originalita a realizovatelnost.
  • Přihlédneme též k možnosti spolufinancování z vašich zdrojů, není to ale podmínkou.
  • Žádost s námi ve fázi přípravy můžete konzultovat, pokud byste si něčím nebyli jisti.
  • Naopak při nejasnostech v podané žádosti z naší strany se sami doptáme, nebudeme a priori vyřazovat.
  • O výběru či nevýběru projektu budeme informovat každého. Nebojte se požádat i o nízkou částku, pokud máte momentálně kapacitu jen na menší projekt. Snahou je, aby Evropská jižní observatoř byla vidět na více místech v ČR.

Termíny

  • Žádost se předkládá odesláním webového formuláře do 31. 10. 2023 včetně.
  • Formulář pro žádost
  • Do 30. 11. 2023 oznámíme podpořené projekty.
  • Realizace v roce 2024.
  • Vyúčtování do 15. 11. 2024.


Těšíme se na spolupráci s vámi!

S přátelským pozdravem za tým ESON Anežka Kabátová a srdečně vás pozdravují také členové týmu Soňa Ehlerová, Pavel Suchan, Jiří Srba, Petr Kabáth (Astronomický ústav AV ČR) a Libor Lenža (Hvězdárna Valašské Meziříčí).

Kontakty pro dotazy:
Anežka Kabátová: anezka.kabatova@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, ESO


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »