Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický ústav AV ČR vyhlašuje grantovou podporu na propagaci ESO

Astronomický ústav AV ČR vyhlašuje grantovou podporu na propagaci ESO

Logo ESO
Autor: ESO

ESO neboli Evropská jižní observatoř, je ve světové astronomii skutečným esem. Provozuje nejvýkonnější soustavu dalekohledů na světě a staví budoucí největší dalekohled na Zemi. Česká republika je členským státem od roku 2007. V každé členské zemi Evropské jižní observatoře je určen zástupce pro propagaci a popularizaci ESO. V České republice pracuje dokonce tým několika lidí pod vedením Anežky Kabátové z Astronomického ústavu AV ČR. A právě odsud přichází nabídka finanční podpory.

Co je cílem

Propagace ESO s důrazem na vědecké výsledky, zapojení České republiky do ESO.

Forma propagace je téměř libovolná - akce, výstavy, pořady, vybavení a pomůcky spojené s propagací ESO atd. Jedinou podmínkou je primární určení veřejnosti či školám, může to být např. i zaplacení honoráře přednášejícímu.

Komu je určena

Hvězdárnám, planetáriím, vědeckým a přírodovědným centrům, astronomickým kroužkům, pobočkám a sekcím České astronomické společnosti, ale také třeba knihovnám atd. Budete-li mít nejistotu, zda do skupiny oslovených patříte, zeptejte se, odpovíme.

Co nabízíme

  • Až 22 000 Kč na projekt (jedná se o maximální částku).
  • Kritérii pro výběr projektů k finanční podpoře budou přínos veřejnosti či školám, originalita a realizovatelnost.
  • Přihlédneme též k možnosti spolufinancování z vašich zdrojů, není to ale podmínkou.
  • Žádost s námi ve fázi přípravy můžete konzultovat, pokud byste si něčím nebyli jisti.
  • Naopak při nejasnostech v podané žádosti z naší strany se sami doptáme, nebudeme a priori vyřazovat.
  • O výběru či nevýběru projektu budeme informovat každého. Nebojte se požádat i o nízkou částku, pokud máte momentálně kapacitu jen na menší projekt. Snahou je, aby Evropská jižní observatoř byla vidět na více místech v ČR.

Termíny

  • Žádost se předkládá odesláním webového formuláře do 31. 10. 2023 včetně.
  • Formulář pro žádost
  • Do 30. 11. 2023 oznámíme podpořené projekty.
  • Realizace v roce 2024.
  • Vyúčtování do 15. 11. 2024.


Těšíme se na spolupráci s vámi!

S přátelským pozdravem za tým ESON Anežka Kabátová a srdečně vás pozdravují také členové týmu Soňa Ehlerová, Pavel Suchan, Jiří Srba, Petr Kabáth (Astronomický ústav AV ČR) a Libor Lenža (Hvězdárna Valašské Meziříčí).

Kontakty pro dotazy:
Anežka Kabátová: anezka.kabatova@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, ESO


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »