Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  66. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici se blíží

66. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici se blíží

66. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici
Autor: Martina Krahulová

Již po šedesáté šesté se Hvězdárna v Úpici v létě otevře pro účastníky takzvané letní astronomické expedice pro děti a mládež. Tradice této akce je stejně dlouhá jako doba existence hvězdárny samotné a nikdy nebyla přerušena. Na začátku letních práznin, od 4. do 14. července 2024, se budou mladí zájemci o astronomii moci pod kopulemi hvězdárny zdokonalovat ve svých astronomických znalostech. Letošní program bude trochu netradiční. Zaměříme se totiž částečně i na Měsíc.

Nejenom Měsíc bude naším astronomickým objektem číslo jedna. Nevynecháme ani ostatní astronomické obory a pozorování nebeských těles jak v noci, tak i ve dne, bude doprovázeno přednáškami, astronomickými pokusy i výrobou různých pomůcek. A nezapomeneme ani na typicky táborové aktivity jako sport a táborák.

Letní astronomická expedice v Úpici Autor: Letní astronomická expedice v Úpici
Letní astronomická expedice v Úpici
Autor: Letní astronomická expedice v Úpici

Letní astronomická expedice se koná již 66 let. První se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl první ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Během let se ve vedení expedice vystřídalo několik vedoucích či skupin vedoucích, dokonce i organizací, měnilo se i zaměření od akce zejména pro členy astronomických kroužků a zácvikové pozorovací meteorické “expedice”, až po pobyty s různorodými astronomickými pozorováními a programem.

V posledních letech jsme se malinko vrátili k myšlence starších expedic s důrazem na mladší účastníky a často i úplné začátečníky. Samozřejmě, vzhledem ke větší náročnosti programu, zejména během pozorování déle do nočních hodin, je potřeba, aby účastníci byli dosti samostatní.

Expedice Upice 2023 - 1 Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Expedice Upice 2023 - 1
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici

Astronomickou expedici na Hvězdárně v Úpici si ovšem užije i zkušenější pozorovatel oblohy. Máme připravený program a činnosti jak pro úplného začátečníka, tak i pro zkušenějšího i zkušeného zájemnce o astronomii. Program je tvořen kromě pozorování objektů noční i denní oblohy o přednášky od úplných základů astronomie až po černé díry.

Expedičníci na pozemku hvězdárny bydlí ve vlastních stanech a je o ně postaráno s jídlem i pitím, sociálním zázemím i klidným prostředím.

Expedice Úpice 2023 - 2 Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Expedice Úpice 2023 - 2
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici

Během expedice si účastníci sestavují důležité pomůcky pro vizuální astronomii (otočná mapka, atlas a červené světlo), programují počítače a vůbec získávají pro astronomy potřebné dovednosti. V noci se nováčci učí orientaci na obloze a vyhledávání objektů pomocí sestaveného atlasu. Pokročilejší si vyzkouší i pozorování a fotografování robotickými dalekohledy, přenosnými dalekohledy a samozřejmě i dalekohledy v kopulích hvězdárny. Ovšem, během naší expedice se i nováčci stávají pokročilejšími astronomy a i oni si vyzkouší těžší pozorovací disciplíny.

Specialitou letošního roku bude navíc zaměření na Měsíc, simulace astronautického výcviku a "přistání" na Měsíci.

Samozřejmě kromě astronomie nás čekají i táborové hry, sportování, filmy a táborák. A abychom nezapomněli, zajištěno bude samozřejmě i dobré stravování a pitný režim.

Podrobné údaje i s kontakty a přihlašovacími formuláři naleznete na některém z následujících odkazů. Oba Vás úspěšně provedou až právě k přihlašovacímu formuláři.

Expedici pořádá Hvězdárna v Úpici společně s Hvězdárnou v Prostějově a Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Expedice Úpice 2024
[2] Přihláška na stránce hvězdárny



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Letní astronomická expedice v Úpici


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »