Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  66. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici se blíží

66. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici se blíží

66. letní astronomická expedice na Hvězdárně v Úpici
Autor: Martina Krahulová

Již po šedesáté šesté se Hvězdárna v Úpici v létě otevře pro účastníky takzvané letní astronomické expedice pro děti a mládež. Tradice této akce je stejně dlouhá jako doba existence hvězdárny samotné a nikdy nebyla přerušena. Na začátku letních práznin, od 4. do 14. července 2024, se budou mladí zájemci o astronomii moci pod kopulemi hvězdárny zdokonalovat ve svých astronomických znalostech. Letošní program bude trochu netradiční. Zaměříme se totiž částečně i na Měsíc.

Nejenom Měsíc bude naším astronomickým objektem číslo jedna. Nevynecháme ani ostatní astronomické obory a pozorování nebeských těles jak v noci, tak i ve dne, bude doprovázeno přednáškami, astronomickými pokusy i výrobou různých pomůcek. A nezapomeneme ani na typicky táborové aktivity jako sport a táborák.

Letní astronomická expedice v Úpici Autor: Letní astronomická expedice v Úpici
Letní astronomická expedice v Úpici
Autor: Letní astronomická expedice v Úpici

Letní astronomická expedice se koná již 66 let. První se na kopci nad Úpicí uskutečnila v roce 1959. Jejím zakladatelem byl první ředitel hvězdárny pan Vladimír Mlejnek. Během let se ve vedení expedice vystřídalo několik vedoucích či skupin vedoucích, dokonce i organizací, měnilo se i zaměření od akce zejména pro členy astronomických kroužků a zácvikové pozorovací meteorické “expedice”, až po pobyty s různorodými astronomickými pozorováními a programem.

V posledních letech jsme se malinko vrátili k myšlence starších expedic s důrazem na mladší účastníky a často i úplné začátečníky. Samozřejmě, vzhledem ke větší náročnosti programu, zejména během pozorování déle do nočních hodin, je potřeba, aby účastníci byli dosti samostatní.

Expedice Upice 2023 - 1 Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Expedice Upice 2023 - 1
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici

Astronomickou expedici na Hvězdárně v Úpici si ovšem užije i zkušenější pozorovatel oblohy. Máme připravený program a činnosti jak pro úplného začátečníka, tak i pro zkušenějšího i zkušeného zájemnce o astronomii. Program je tvořen kromě pozorování objektů noční i denní oblohy o přednášky od úplných základů astronomie až po černé díry.

Expedičníci na pozemku hvězdárny bydlí ve vlastních stanech a je o ně postaráno s jídlem i pitím, sociálním zázemím i klidným prostředím.

Expedice Úpice 2023 - 2 Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Expedice Úpice 2023 - 2
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici

Během expedice si účastníci sestavují důležité pomůcky pro vizuální astronomii (otočná mapka, atlas a červené světlo), programují počítače a vůbec získávají pro astronomy potřebné dovednosti. V noci se nováčci učí orientaci na obloze a vyhledávání objektů pomocí sestaveného atlasu. Pokročilejší si vyzkouší i pozorování a fotografování robotickými dalekohledy, přenosnými dalekohledy a samozřejmě i dalekohledy v kopulích hvězdárny. Ovšem, během naší expedice se i nováčci stávají pokročilejšími astronomy a i oni si vyzkouší těžší pozorovací disciplíny.

Specialitou letošního roku bude navíc zaměření na Měsíc, simulace astronautického výcviku a "přistání" na Měsíci.

Samozřejmě kromě astronomie nás čekají i táborové hry, sportování, filmy a táborák. A abychom nezapomněli, zajištěno bude samozřejmě i dobré stravování a pitný režim.

Podrobné údaje i s kontakty a přihlašovacími formuláři naleznete na některém z následujících odkazů. Oba Vás úspěšně provedou až právě k přihlašovacímu formuláři.

Expedici pořádá Hvězdárna v Úpici společně s Hvězdárnou v Prostějově a Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Expedice Úpice 2024
[2] Přihláška na stránce hvězdárny



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Letní astronomická expedice v Úpici


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »