Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí

Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí

Plakát Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí 2025
Autor: Marcel Bělík

Hvězdárna v Úpici spolu s Českou bioklimatologickou společností a Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti vás zvou k účasti na tradičním semináři Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí. Letos se koná již 43. ročník. Místem konání bude tentokrát podkrkonošské město Hostinné a bude se konat v termínu 13. - 15. května 2025.  

Seminář, jehož duchovním otcem a autorem názvu byl dr. Křivský z Ondřejova, se konal dlouhou dobu v Úpici, kde sídlí úpická hvězdárna. V posledních letech se místo jeho konání mění po okolí tak, aby jeho účastníci měli možnost poznat nejen krásy vědy, ale i krásy Podkrkonoší. Vystřídali jsme tak zatím Českou Skalici u vodní nádrže Rozkoš, Orlické hory, pevnostní město Josefov u Jaroměře a hory Jestřebí. Letos se seminářem přesouvám do podkrkonošského města Hostinné se zajímavou historií.

Na akci se pravidelně setkávají astronomové, optici, klimatologové, geofyzici, lékaři, biologové, meteorologové, pedagogové, ekologové a odborníci dalších oborů, aby během prezentací, ale hlavně během diskuzí propojili své, mnohdy odlišné, obory.

Podrobnosti, včetně možnosti přihlášení a informací o seminářích minulých maleznete na odkaze http://www.hvezdarnavupici.cz/?page_id=4913.
 

Další informace získáte na mailu belik@obsupice.cz.

 

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Seminář Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »