Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zasáhne nás stín kopí?

Zasáhne nás stín kopí?

Pálení čarodějnic

Až ve čtvrtek 30. dubna večer zpopelníte svou „čarodějnici“, můžete namířit dalekohled nebo třeba evscope na oblohu a zapojit se do sledování dalšího zajímavého nebeského představení. Hlavní roli tentokrát obsadí planetka (1408) Trusanda, která zakryje hvězdu UCAC4 455-051346 (11,5 mag.) v souhvězdí Lva.

Trusanda-occult
Trusanda-occult

Úkaz se odehraje ve vcelku příjemné výšce 36° nad jihozápadním obzorem (A 212°). Planetka o velikosti přibližně 35 km, nacházející se v hlavním pásu asteroidů, byla objevena 23. listopadu 1936 Karlem Wilhelmem Reinmuthem (byla tu o něm řeč nedávno) na státní observatoři Heidelberg-Königstuhl v Německu a je pojmenována na počest Trude Hochgesandové, známé dalšího slavného německého astronoma Heinricha Vogta. V té době bylo běžné, že objevitel pojmenoval těleso po osobě ze svého blízkého okolí…

Trusanda-mapa
Trusanda-mapa

Pás široký 45 km protne naše území od severu k jihu od Šluknova ve stejnojmenném výběžku (21:39:30 UT) po Horní Stropnici v Novohradských horách (21:38:54 UT) a hvězda by měla zhasnout až na 6,5 sekundy. Vhodné pozorovací místo si můžete vyhledat v připojené mapce.

Celá věc je ale komplikovanější a tím pádem zajímavější. Podle výsledků pozorování z družice Gaia se pravděpodobně jedná o binární těleso. Co se tedy může stát? Pokud se ocitnete ve stínu pouze většího z těles, může zákryt trvat až výše avizovaných 6,5s. U jeho průvodce to nelze předpovědět jednoznačně. Zákryt může trvat až 1,31s, nebo 5,68s dle jeho dvou modelů velikosti. Bude také záležet na vzájemné poloze systému a natočení jednotlivých složek. Můžete tak zaznamenat zákryt jedním z těles a pokud budete mít velké štěstí tak oběma. Nejméně vítanou je samozřejmě možnost, že se trefíte přesně mezi ně a hvězda nezhasne. Už byly zaznamenány takové případy, jednoho z nich jsem se osobně účastnil. Zklamání z negativního pozorování bylo po shromáždění všech výsledků nahrazeno pocitem, že v tomhle případě nic nevidět bylo také velmi důležité!

A jak že je to s tím kopím v nadpisu? Jméno Trude je ženské křestní jméno německého původu, nejčastěji užívané jako domácká forma (zkratka) jména Gertruda. V germánských jazycích znamená "síla" (trud) nebo "kopí" (trut). Je velmi oblíbené zejména v Německu, Rakousku a Norsku. Jméno v sobě nese energii síly a bývá spojováno s charakterem, který je nezávislý a pevný.

Ať už se vám pozorování povede, nebo ne, dejte nám o něm určitě vědět. A nezapomeňte na přesný čas. U zákrytů se nehraje na krásu, ale na přesnost!




O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryty


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »