Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  První světlo pro PoET: vnášení (slunečního) světla na výzkum exoplanet

První světlo pro PoET: vnášení (slunečního) světla na výzkum exoplanet

Sluneční dalekohled ESPRESSO na observatoři Paranal (PoET) bude zachycovat sluneční světlo a směrovat jej do přístroje ESPRESSO organizace ESO, který bude pořizovat velmi podrobná spektra jak celého Slunce, tak konkrétních oblastí, jako jsou sluneční skvrny. Tato pozorování budou klíčová pro pochopení „šumu“, který podobné jevy u jiných hvězd způsobují při pozorováních zaměřených na detekci exoplanet v jejich okolí.
Autor: ESO

Sluneční dalekohled ESPRESSO (PoET) na observatoři Paranal, který je instalován v areálu Evropské jižní observatoře (ESO) v chilském Paranalu, provedl svá první pozorování. Dalekohled bude spolupracovat s přístrojem ESPRESSO ESO na podrobném studiu Slunce. PoET, který je popisován jako sluneční dalekohled pro lovce planet, si klade za cíl pochopit, jak mohou změny ve světle hvězd podobných Slunci zakrývat přítomnost planet obíhajících kolem nich, a pomáhat nám tak při hledání světů mimo Sluneční soustavu.

„Jednou z největších překážek při hledání planet podobných Zemi obíhajících kolem jiných hvězd je astrofyzikální ‚šum‘ pocházející z mateřských hvězd,“ vysvětluje Nuno Santos, vedoucí projektu PoET, působící na Ústavu astrofyziky a kosmických věd (Instituto de Astrofísica e Ciências do Espaço [IA]) a na Přírodovědecké fakultě Univerzity v Portu v Portugalsku. „Pozorování pomocí PoET by mohla být klíčová pro objev a charakterizaci exoplanet, které jsou v současné době možná skryty v tomto šumu.“

Exoplanety – světy mimo naši sluneční soustavu – se většinou detekují a studují pozorováním světla jejich mateřské hvězdy, často sledováním drobných změn ve spektru hvězdy (světlo rozložené na jednotlivé barvy nebo frekvence). Hvězdná aktivita však může vytvářet signály, které přehlušují nebo dokonce napodobují signály očekávané od obíhající planety. Stejně jako sluneční skvrny mění sluneční světlo, povrchová aktivita na jiných hvězdách zkresluje jejich spektrum způsobem, který lze měřit jako „šum“ pomocí současných přístrojů pro hledání exoplanet. Odstranění tohoto šumu ze spektra vzdálených hvězd je však náročné, protože plně nerozumíme tomu, jak hvězdná aktivita mění světlo, které pozorujeme. Řešení: poučit se od naší nejbližší hvězdy, Slunce.

Díky své konstrukci je PoET jedinečně schopen využívat Slunce k pochopení spekter vzdálených hvězd. Je vybaven dalekohledem se zrcadlem o průměru 60 centimetrů, který zachycuje světlo z konkrétních oblastí Slunce, jako jsou jednotlivé sluneční skvrny, a zkoumá tak stopy hvězdné aktivity. Součástí PoET je také menší dalekohled, který sbírá světlo z celého viditelného povrchu Slunce (slunečního disku).

Na snímku je zachyceno spouštění vidlicové montáže, na které bude upevněn hlavní dalekohled PoET, do kopule dalekohledu – nízké bílé budky za nákladním vozem. Tato montáž umožní dalekohledu nasměrovat se na Slunce a sledovat jeho pohyb po obloze. V pozadí jsou vidět kopule tří samostatných dalekohledů, které tvoří dalekohled VLT (Very Large Telescope) ESO.

PoET, což je zkratka pro Paranal solar ESPRESSO Telescope, je projekt realizovaný v observatoři ESO v Paranalu v severním Chile. Autor: ESO
Na snímku je zachyceno spouštění vidlicové montáže, na které bude upevněn hlavní dalekohled PoET, do kopule dalekohledu – nízké bílé budky za nákladním vozem. Tato montáž umožní dalekohledu nasměrovat se na Slunce a sledovat jeho pohyb po obloze. V pozadí jsou vidět kopule tří samostatných dalekohledů, které tvoří dalekohled VLT (Very Large Telescope) ESO. PoET, což je zkratka pro Paranal solar ESPRESSO Telescope, je projekt realizovaný v observatoři ESO v Paranalu v severním Chile.
Autor: ESO

„Budeme schopni analyzovat velmi specifické oblasti Slunce s velmi vysokým rozlišením způsobem, jaký dosud nebyl použit,“ říká Alexandre Cabral, spoluzodpovědný vedoucí výzkumu projektu PoET a výzkumník v IA a na Přírodovědecké fakultě Univerzity v Lisabonu v Portugalsku. Současným pozorováním slunečního disku i jednotlivých povrchových útvarů mohou astronomové přesně určit, jak hvězdná aktivita mění sluneční spektrum. To pak lze použít jako návod k přesnému odstranění „šumu“ ze vzdálených hvězd, které mohou skrývat exoplanety.

Aby bylo možné Slunce porovnat se vzdálenými hvězdami slunečního typu, potřeboval tým přesný přístroj určený pro výzkum exoplanet. „ESPRESSO je špičkový přístroj v této oblasti, takže volba byla jasná,“ říká Santos. Jelikož je ESPRESSO mimořádně přesný spektrograf s vysokým rozlišením, dokáže zachytit nepatrné změny ve spektrech hvězd, obvykle za účelem nalezení či charakterizace planet, které kolem nich obíhají. ESPRESSO, přístroj pro výzkum exoplanet na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO, který v noci sleduje vzdálené hvězdy, bude nyní během dne používán také s PoET k analýze slunečních spekter.

„Je velkou výhodou, že ESPRESSO pracuje tímto způsobem. Přechodem z VLT v noci na PoET během dne maximalizujeme využití tohoto přístroje, který nám pomáhá hledat a charakterizovat exoplanety,“ říká Alain Smette z ESO, astronom operačního týmu VLT a kontaktní osoba ESO pro PoET. „Díky výjimečné poloze observatoře Paranal se očekává, že počet dní, kdy budou povětrnostní podmínky vhodné pro pozorování Slunce, bude velmi podobný počtu dní vhodných pro noční pozorování.“

PoET úspěšně dokončil své zkušební pozorování, proces známý jako „první světlo“, na začátku dubna na observatoři Paranal ESO v chilské poušti Atacama. První pozorování ukazují, že systém funguje v souladu s požadavky a je schopen pořizovat spektra jak celého slunečního disku, tak i jeho konkrétních oblastí. V průběhu následujících týdnů bude tým systém testovat a optimalizovat, než zahájí vědecká pozorování.

PoET byl navržen a vyvinut v Portugalsku s finanční podporou Evropské rady pro výzkum [1] a při instalaci a testování slunečního dalekohledu byla přítomna skupina 12 portugalských vědců. Některé součásti PoET, včetně hlavního dalekohledu, byly vyrobeny v Itálii, zatímco kopule dalekohledu byla vyrobena chilskou společností.

Projekt je nyní dálkově provozován z Centra pro astrofyziku Univerzity v Portu v Portugalsku. Data z PoET analyzovaná systémem ESPRESSO budou zpřístupněna dalším vědcům prostřednictvím archivu ESO Science Archive Facility.

Poznámky

[1] Dalekohled PoET je financován Evropskou unií (ERC, FIERCE, 101052347).

Odkazy

Kontakty

Nuno Santos
Institute of Astrophysics and Space Sciences
Porto, Portugal
Email: Nuno.Santos@astro.up.pt

Alexandre Cabral
Faculty of Sciences of the University of Lisbon
Lisbon, Portugal
Email: Alexandre.Cabral@ciencias.ulisboa.pt

Alain Smette
European Southern Observatory
Santiago, Chile
Email: Alain.Smette@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2605. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Štítky: ESPRESSO, PoET


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »