Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Více než 45 000 galaxií
Jan Herzig Vytisknout článek

Více než 45 000 galaxií

Část záběru JWST na němž je vidět v podobě jasného bodu s šesti cípy i jedna z hvězd naší Galaxie (Mléčné dráhy). Na pozadí vidíme různě vzdálené galaxie a řada z nich je pohledem na vesmír v době, kdy bylo jeho stáří méně než miliarda let.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ano, právě tolik hvězdných ostrovů se skrývá na nové fotografii dalekohledu Jamese Webba zachycující oblast oblohy nazývanou jako GOODS-South. Byla pořízena v rámci jednoho z největších vědeckých programů, jakým se teleskop během prvního roku svého provozu zabýval. Ten nese název JADES (JWST Advanced Deep Extragalactic Studies) a i když ještě není ukončen, už tak se mu podařilo značně změnit naše domněnky o galaxiích a vzniku hvězd v raném vesmíru.

Světlo z těchto galaxií je díky rozpínání vesmíru posunuto k červeným barvám, a tudíž větším vlnovým délkám. Cestou se zkrátka vlnová délka fotonů z těchto hvězdných ostrovů “natáhla” spolu s tím, jak se rozepnul časoprostor, jakým se světlo pohybuje. Tento fenomén je známý jako červený posuv. Ten můžeme jednoduše dopočítat z posunutí známých spektrálních čar ve spektru těchto galaxií. Z jeho hodnoty pak astronomové odvodí vzdálenost objektu a s tím i dobu, kdy existoval.

Předchozí teleskopy v této oblasti oblohy viděly jen několik desítek galaxií s hodnotu rudého posuvu kolem čísla osm, což odpovídá tomu, že daný objekt existoval asi 650 milionů let po Velkém třesku. Webb jich v tomto snímku odhalil takřka 1000. Na fotografii však najdeme i dalších mnoho galaxií různého stáří, obecně však platí, že čím červenější daný hvězdný ostrov je, tím je vzdálenější. Jednotlivé galaxie mají taky rozmanité tvary, nejčastější jsou však galaxie spirální. Můžeme zde však vidět i několik málo hvězd z Mléčné dráhy, jež se do této oblasti oblohy promítají. Od galaxií je můžeme jednoznačně odlišit pomocí difrakčních hrotů, které u nich důsledkem optiky dalekohledu vznikají.

Na snímku v infračerveném oboru záření z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vidíme část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře prozkoumána Hubbleovým vesmírným dalekohledem a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií. Snímek vznikl v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES. Autor: NASA, ESA, CSA, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Ma
Na snímku v infračerveném oboru záření z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vidíme část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře prozkoumána Hubbleovým vesmírným dalekohledem a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií. Snímek vznikl v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES.
Autor: NASA, ESA, CSA, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Ma

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Goddard Space Flight Center



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Galaxie, Jwst


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »