Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Více než 45 000 galaxií
Jan Herzig Vytisknout článek

Více než 45 000 galaxií

Část záběru JWST na němž je vidět v podobě jasného bodu s šesti cípy i jedna z hvězd naší Galaxie (Mléčné dráhy). Na pozadí vidíme různě vzdálené galaxie a řada z nich je pohledem na vesmír v době, kdy bylo jeho stáří méně než miliarda let.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Ano, právě tolik hvězdných ostrovů se skrývá na nové fotografii dalekohledu Jamese Webba zachycující oblast oblohy nazývanou jako GOODS-South. Byla pořízena v rámci jednoho z největších vědeckých programů, jakým se teleskop během prvního roku svého provozu zabýval. Ten nese název JADES (JWST Advanced Deep Extragalactic Studies) a i když ještě není ukončen, už tak se mu podařilo značně změnit naše domněnky o galaxiích a vzniku hvězd v raném vesmíru.

Světlo z těchto galaxií je díky rozpínání vesmíru posunuto k červeným barvám, a tudíž větším vlnovým délkám. Cestou se zkrátka vlnová délka fotonů z těchto hvězdných ostrovů “natáhla” spolu s tím, jak se rozepnul časoprostor, jakým se světlo pohybuje. Tento fenomén je známý jako červený posuv. Ten můžeme jednoduše dopočítat z posunutí známých spektrálních čar ve spektru těchto galaxií. Z jeho hodnoty pak astronomové odvodí vzdálenost objektu a s tím i dobu, kdy existoval.

Předchozí teleskopy v této oblasti oblohy viděly jen několik desítek galaxií s hodnotu rudého posuvu kolem čísla osm, což odpovídá tomu, že daný objekt existoval asi 650 milionů let po Velkém třesku. Webb jich v tomto snímku odhalil takřka 1000. Na fotografii však najdeme i dalších mnoho galaxií různého stáří, obecně však platí, že čím červenější daný hvězdný ostrov je, tím je vzdálenější. Jednotlivé galaxie mají taky rozmanité tvary, nejčastější jsou však galaxie spirální. Můžeme zde však vidět i několik málo hvězd z Mléčné dráhy, jež se do této oblasti oblohy promítají. Od galaxií je můžeme jednoznačně odlišit pomocí difrakčních hrotů, které u nich důsledkem optiky dalekohledu vznikají.

Na snímku v infračerveném oboru záření z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vidíme část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře prozkoumána Hubbleovým vesmírným dalekohledem a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií. Snímek vznikl v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES. Autor: NASA, ESA, CSA, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Ma
Na snímku v infračerveném oboru záření z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) vidíme část oblasti oblohy známé jako GOODS-South, která byla dobře prozkoumána Hubbleovým vesmírným dalekohledem a dalšími observatořemi. Je zde vidět více než 45 000 galaxií. Snímek vznikl v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey neboli JADES.
Autor: NASA, ESA, CSA, Brant Robertson (UC Santa Cruz), Ben Johnson (CfA), Sandro Tacchella (Cambridge), Ma

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/Goddard Space Flight Center



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Galaxie, Jwst


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Venuše a Saturna

Západ Venuše a Saturna v podvečer u Olšových Vrat.

Další informace »