Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objev masivních galaxií v raném vesmíru se vymyká stávajícím modelům
Jan Herzig Vytisknout článek

Objev masivních galaxií v raném vesmíru se vymyká stávajícím modelům

Šest kandidátů na masivní galaxie v období 500-700 milionů let po velkém třesku. Galaxie vlevo dole by mohla obsahovat stejné množství hvězd jako Mléčná dráha, je však asi třicetkrát kompaktnější.
Autor: NASA, ESA, CSA, I. Labbe (Swinburne University of Technology)

Astronomové objevili šest nových hmotných galaxií v raném vesmíru. Jsou však mnohem větší a hmotnější, než bylo předpokládáno. Vědci očekávali, že naleznou malé galaxie na počátku svého vývoje a namísto toho zjistili, že objevené hvězdné ostrovy jsou v podobné fázi vývoje jako naše Mléčná dráha.

Výzkum se zakládá na datech získaných kosmickým teleskopem Jamese Webba. Právě zkoumání těch úplně nejstarších hvězd a galaxií v raném vesmíru patří mezi jeho největší přednosti. Je tomu tak díky jeho velmi vysoké citlivosti v infračervené části světelného spektra. Takto vzdálené a v souvislosti s tím staré objekty totiž vyzařují primárně na těchto vlnových délkách. Světlo k nám od nich putovalo více než 13 miliard let a během této doby byla vlivem rozpínání vesmíru natažena jeho vlnová délka z viditelné do infračervené oblasti.

Objevené galaxie pocházejí z doby, kdy byl vesmír starý asi jen 500–700 milionů let, což odpovídá pouhým třem procentům jeho současného stáří. V této době měl být vesmír plný malých galaxií na počátku svého života, tyto galaxie jsou však mnohem větší, hmotnější a podobně vyspělé jako Mléčná dráha.

Z pozorování těchto hvězdných ostrovů vyplývá, že hmotnost hvězd v tomto období raného vesmíru byla až stokrát větší, než bylo doposud předpokládáno. To by mohlo zpochybňovat naše současné chápání formace galaxií v počátcích vesmíru. Není však úplně jisté, že se jedná přímo o galaxie. Nějaké z těchto objektů by se totiž časem mohly ukázat jako skryté supermasivní černé díry.

Zjištění, že formace masivních galaxií započala velmi brzo v historii vesmíru, vyvrací to, co bylo považováno za zavedená fakta,“ uvedl Joel Leja z Pennsylvania State University, který analyzoval světlo přicházející z těchto galaxií. „Neformálně jsme tyto objekty nazvali jako rozbíječe vesmíru.

Časová osa vývoje vesmíru Autor: phys.libretexts.org
Časová osa vývoje vesmíru
Autor: phys.libretexts.org
Tyto galaxie jsou svou hmotností dokonce v rozporu s 99 % kosmologických modelů. V budoucnu tak nejspíše bude potřeba úprava těchto modelů nebo přehodnocení vědeckého chápání formace prvních galaxií. Dnešní modely se zakládají na tom, že první galaxie vznikaly jako malé oblaky plynu a prachu, které postupem času nabírají na hmotnosti.

Pro vyvození takových důsledků je však potřeba tyto informace o hmotnosti a velikosti zkoumaných galaxií ještě důkladněji prověřit. Jednou z cest, jak přinést potvrzení tohoto objevu, by se mohla stát analýza světelného spektra těchto hvězdných ostrovů. Ze spektra je totiž možné zjistit poměrně přesně vzdálenost těchto galaxií a také to, z jakých prvků se skládají.

To by mohlo vědeckému týmu pomoci k vytvoření jasnějšího obrázku toho, jak tyto hvězdné ostrovy vypadaly a jaké hmotnosti dosahovaly. Spektrální analýza tak jasně určí, zdali jsou tato první data pravdivá nebo ne.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, celý svůj život ale žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. Roku 2021 vyhrál 18. ročník Astronomické olympiády kategorie GH, o rok později pak 19. ročník v kategorii EF. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: První galaxie, Vývoj vesmíru, Jwst, Raný vesmír, Galaxie


12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ceres a M100

Průchod planetky Ceres kolem galaxie M100 ve dnech 27. a 28. března 2023.

Další informace »