Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Den hvězdáren a planetárií 19. 3. 2021

Den hvězdáren a planetárií 19. 3. 2021

Logo Asociace hvězdáren a planetárií
Autor: Asociace hvězdáren a planetárií

Je to již třetí rok, co Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Bohužel, až na první rok byl ten loňský a jistě bude i ten letošní zasažen epidemiologickými opatřeními. Přesto bychom se rádi zájemcům o astronomii s našimi hvězdárnami představili i letos. Byť se bude v každém případě jednat o aktivity odehrávající se převážně ve virtuálním prostředí. Ostatně, již si na něj začínáme pomalu zvykat jako na nedílnou součást našeho života. Takže 19. března 2021 – Den hvězdáren a planetárií.

Ano, zní to možná podivně, vždyť hvězdárnu máme mnohdy spojenu s noční návštěvou jakési kulovité budovy s dlouhými „trubami“, skrze které se díváme na Měsíc či Saturna. Nu ano, to je jistě správné, ale jsou i hvězdárny, a je jich většina, ne-li všechny, které nás uvítají i ve dne. Buď třeba opět u dalekohledu, kterým můžeme pozorovat naše Slunce, nebo se lze i ve dne kochat umělou noční oblohou pod kopulí některého z našich planetárií. Nu a „den“ navíc v sobě zahrnuje vlastně jak den, tak i noc, tedy celých 24 hodin, dobu světla i tmy.

Hvězdárna v Úpici Autor: Marcel Bělík
Hvězdárna v Úpici
Autor: Marcel Bělík
Asociace hvězdáren a planetárií proto vyhlásila český „Den hvězdáren a planetárií“, tedy den, kdy bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice, a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak prostřednictvím projektorů našich planetárií.

Letos ovšem bude situce podstatně jiná, virtuální. Sledujte prosím tedy webovské stránky své oblíbené hvězdárny.

Ovšem, i když nestihnete využít Den hvězdáren a planetárií letos, nebo bude zataženo, nebo se Vám prostě nebude chtít, budete mít možnost i v letech příštích. Termín však není pevný. Vzhledem k nejrůznějším soumrakovým, pozorovacím, pracovním i odpočinkovým faktorům je stanoven na pátek nejblíže první čtvrti v březnu každého roku. Takže si můžete udělat i plán dlouho dopředu.

Na závěr přinášíme odkazy na některé z hvězdáren, které se k akci i v letošním podivném roce alespoň virtuálně:




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Den hvězdáren a planetárií, Asociace hvězdáren a planetárií


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »