Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Konference Proměny noci

Konference Proměny noci

Silné umělé osvětlení zcela zbytečně svítící do volné noční krajiny
Autor: Světelné znečištění

Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do nočních hodin s možností odborných ukázek či astronomického pozorování.  

Program

  • 9:00 – 9:10   Úvodní slovo
  • 9:10 – 9:30   Přehled nejvýznamnějších zdrojů světelného znečištění, Jan Kondziolka, astronomie
  • 9:35 – 10:20   Zdravotní rizika umělého osvětlení, Petra Macounová, epidemiologie
  • 10:20 – 10:35   Přestávka
  • 10:35 – 11:15   Světlušky mezi houbami, Roman Maňák, mykologie
  • 11:20 – 12:10   Filosofická cesta do kosmu, Lenka Naldoniová, Vladimír Šiler
  • 12:10 – 13:30   Oběd
  • 13:30 – 14:20   Vliv umělého světla v noci na hmyz, Petr Pyszko, entomologie
  • 14:25 – 15:15   Proč z nebe mizí hvězdy? Michal Bareš, astronomie
  • 15:15 – 15:30   Přestávka
  • 15:30 – 16:20   Umělé osvětlení z pohledu ochrany netopýrů, Petr Wolf, chiropterologie
  • 16:30 – 17:30   Legislativní a regulační nástroje k omezení světelného znečištění, Pavel Suchan
  • od 17:30   Večeře a diskuze
  • od 19:00   Terénní ukázky v okolí hvězdárny

Návratka

Typický příklad nevhodného osvětlení, které svým světlem v noci obťěžuje obyvatele domu. Je potřeba svítit pouze dolu na chodník, nikoli lidem do bytů! Autor: Světelné znečištění
Typický příklad nevhodného osvětlení, které svým světlem v noci obťěžuje obyvatele domu. Je potřeba svítit pouze dolu na chodník, nikoli lidem do bytů!
Autor: Světelné znečištění
Účast není podmíněna odesláním návratky, je možné dorazit i „neohlášeně“. Konference však bude nejen o přednáškách, ale zejména o možnosti diskuze s odborníky, proto bychom rádi znali předpokládaný počet návštěvníků k zajištění dostatku pohoštění v kuloárních diskuzích :-) Prosíme o zaslání informace o počtu přihlašovaných účastníků na email kondziolkajan@seznam.cz a sdělení, zda se zúčastníte oběda a večeře.

Účastnický poplatek, strava

Účastnický poplatek je stanoven v dobrovolné výši. Stravné je 150 Kč za oběd, 50 Kč za večeři v místě konání. Bude zajištěn teplý oběd, výběr ze dvou jídel vč. polévky, večeře formou obložených mís také v místě konání. Drobné občerstvení po celou dobu konání je v rámci účastnického poplatku. Případné dietní požadavky prosím uveďte v návratce.

Ubytování, doprava

Organizátoři mají omezenou možnost ubytování, případně odvozu z nádraží. V případě potřeby prosím připojte požadavek do návratky. Nejbližší zastávkou MHD k místu konání (Planetárium Ostrava) je autobus Krásnopolská, cca 5 min chůze.

Pořádající instituce

Hlavním pořadatelem je Česká astronomická společnost za spoluúčasti správy CHKO Beskydy, kdy se akce koná v rámci společných oslav 10. výročí založení Beskydské oblasti tmavé oblohy a 50. výročí založení CHKO Beskydy. Významná část přednášejících působí na Ostravské univerzitě. Akce se koná za laskavého hostitelství Planetária Ostrava. Za Českou astronomickou společnost jsou pořádajícími složkami její Ostravská pobočka, Společnost pro meziplanetární hmotu a odborná skupina Temné nebe.

Kontakt

Jan Kondziolka, kondziolkajan@seznam.cz, tel. 777814074

Srovnání jasu noční oblohy ve městě (vlevo), typické venkovské oblohy (uprostřed) a horské oblohy na Šumavě (vpravo). I velmi odlehlé lokality, jako je Šumava, jsou světelným znečištěním postiženy, u obzoru je zesvětlání oblohy od vzdálených měst stále velmi patrné. Autor: Světelné znečištění
Srovnání jasu noční oblohy ve městě (vlevo), typické venkovské oblohy (uprostřed) a horské oblohy na Šumavě (vpravo). I velmi odlehlé lokality, jako je Šumava, jsou světelným znečištěním postiženy, u obzoru je zesvětlání oblohy od vzdálených měst stále velmi patrné.
Autor: Světelné znečištění



Převzato: Světelné znečištění



O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »