Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mezinárodní konference o kometách poprvé v Česku - ještě zbývají místa!

Mezinárodní konference o kometách poprvé v Česku - ještě zbývají místa!

Gejzíry na kometě 67P zachycené sondou Rosetta.
Autor: ESA

Již za necelé dva týdny - v první červnový víkend 6. - 7. 6. 2015 - se schýlí k mimořádné mezinárnodní události, která se ke vší radosti uskuteční právě na české půdě. Na observatoři v Ondřejově se budou moci všichni zájemci o pozorování komet či meteorů zůčastnit mezinárodní konference za účasti evropských i záoceánských odborníků na tuto problematiku. Mezi nimi například Artyom Novichonok, spoluobjevitel dramaticky chovající se komety ISON z roku 2013. Rovnež se akce zúčastní americká koordinátorka pozorování komety 67P v rámci mise družice Rosetta. Českou účast pak zajistí aktivní členové Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), kteří jsou zároveň spolupořadateli této akce. Pokud byste se chtěli konference, na níž už nyní lze očekávat astronomy zvučných jmen z této oblasti, také zúčastnit, máte jedinečnou a prakticky již poslední možnost. Čtete dále.

Mimořádná Evropská kometární konference se záoceánskou účastí je zářným vyvrholením jedné z pravidelných činností Společnosti pro MeziPlanetrání Hmotu České astronomické společnosti (SMPH) - každoročním seminářem o problematice komet a meteorl. Letošní seminář SMPH je tedy v tomto velice netradiční, bude s bohatou mezinárodní účastí a těšit se tak můžeme na opravdu špičkovou úroveň nejen příspěvků, ale akce samotné!

Jak k tomu došlo?

Již delší dobu volali evropští kometáři po možnosti někde se sejít a vyměnit si zkušenosti či nastínit další témata k výzkumu. A ohledem na tématičnost letošního roku - vyvrcholení jedinečné mise Rosetta - jsme tedy přeměnili tradiční seminář na mezinárodní konferenci. Tak z nej vznika Evropská kometární konference. Již máme přislíbenou účast od řady zajímavých jmen, své příspěvky si přihlásili návštěvníci z Anglie, Německa, Rakouska, Holandska a budeme mít dokonce speciální návštěvu z USA - koordinátorku amatérských astronomů pro výzkum cíle sondy Rosetta ze Země. Jedním z hlavních témat bude proto právě vývoj a pozemské pozorování této mise. Mezi účastníky bude rovnež slavný a celosvětově uznávaný fotograf komet Michael Jaeger. Máte se tedy opravdu na co těšit a nebude se to jen tak opakovat!

Oficiální program konference:


Pátek 5. června / Friday 5th June
16:00 Seminar room opening
18:00 Dinner for arrivals to Prague hl.n. station
19:30 Departure of bus from Prague hl.n. station to accommodation
20:30 Check for rooms


Sobota 6. června / Saturday 6th June
09:00 Breakfast
09:20 Official opening word
09:30 Thomas Lehmann (DE) - Total Comet magnitudes from CCD/DSLR photometry
10:50 Jakub Cerny (CZ) - Size distribution of O-C comet nuclei
12:00 Lunch
14:00 Michael Jaeger (AT) - A review of both comet Lovejoy 2014 and 2015 and ISON
14:45 Richard Miles (UK) - Comet 29P/S-W1: the most enigmatic object in our Solar System
15:40 Nick James (UK) - Amateur comet work in the UK
16:30 Artyom Novichonok (RU) - Introduction of CometBase
16:50 Discussion - Future of amateur comet research I.
17:30 Observatory tour
18:20 Michael Kueppers ESAC (Spain) - Overview of Rosetta results
18:45 Padma Yanamandra-Fisher SSI (US) - 67P and its observing campaign
19:10 Discussion - Disconnection Events in Comets
19:30 Dinner

Neděle 7. června / Sunday 7th June
09:00 Breakfast
09:30 Uwe Pilz (DE) - Dust tail simulation
10:00 Uwe Pilz (DE) - Kphot review
10:30 Jakub Koukal (CZ) - A most surprising source of Toroidal meteor complex
11:30 Reinder Bouma (NE) / uncertain - The selection of proper comparison stars for visual observers
12:15 Lunch
13:45 Sergei Schmalz (DE) - Comets in digital plate archives on the example of APPLAUSE database
14:30 Discussion - Future of amateur comet research II.
15:00 Ignacio Ferrin (CO) / streamed - An evolutionary diagram for comets
16:00 Official ending
16:15 Departure of bus to Prague hl.n. station

Všechny přednášky jsou v anglickém jazyce.

Kdo za tím stojí?

Seminář spolupořádá SMPH s Astronomickým Ústavem AV ČR v Ondřejově. Vzhledem k tomu, že takováto akce už "není žádná sranda" jsme museli zavést i konferenční poplatek. Snad tedy nikoho neodradíme. Na seminář bude zajištěný i odvoz z Prahy hl. n. v pátek večer a v Neděli odpoledne zpět. Ti co přijedou vlakem, či autobusem do Prahy tedy nemusí hledat složité cesty. Možností ubytování je několik, pokud chcete jen přespat v místě semináře ve spacáku, nikdo vás vyhánět nebude.

Jak si zajistit účast?

Pro účast je třeba zaplatit konferenční poplatek, který činí 280 Kč, členové ČAS mají nárok na slevu a zaplatí 220 Kč, členové SMPH mají slevu 50% a zaplatí tedy 140 Kč. Zaměstnanci ústavu mají vstup zadarmo. Pro účast je nutné vyplnit registrační formulář. Vstup na přednášky je možný i bez registrace za jednorázové celodenní vstupné (So 180 Kč, Ne 100 Kč).

Účet pro platby: 235335884/0300
Variabilní symbol:
PSČ bydliště
Specifický symbol:
bez členství - 2000
člen ČAS - 2100
člen SMPH - 2010 (vč. i bez členství v ČAS)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální stránky mise Rosetta
[2] Co nám o kometách řekla Rosetta?

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: SMPH, Mezinárodní, Astronomická konference, Seminář


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »