Ostravský astronomický víkend, jedna z nejdéle pořádaných popularizačních akcí svého druhu v České republice, se letos koná už po dvaatřicáté. Tématem letošního ročníku je meziplanetární hmota, s příznačným podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“. ...
Když se díváme na záběry naší Země pořízené kosmickými sondami nebo astronauty na Mezinárodní kosmické stanici, obdivujeme nádherně modré oceány, okrové odstíny pouští, sněhově bílé ledovce či zelené tóny pralesů. Přednáška v Planetáriu Ostrava. ...
Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do...
Amatérská prohlídka oblohy, Planetárium Ostrava a Ostravská pobočka ČAS vás srdečně zvou na tradiční víkendový seminář APO, který se tentokrát koná v Planetáriu Ostrava, a nese tedy název ASTRO@OSTRAVA.22. Čeká na vás bohatý program plný přednášek, pořadů v planetáriu a diskuzí! Přednášet bude...
Tradiční Ostravský astronomický víkend (OAV) se zajímavými hosty, tentokrát s názvem "Příběhy o Velkém třesku". Přednášet budou Petr Dvořák, Martin Rybář, Tomáš Ledvinka a Jiří Grygar.
Otevřené setkání Ostravské pobočky je setkáním členů České astronomické společnosti, které nabízí zajímavý program přednášek pro širokou astronomickou veřejnost.
Planetárium Ostrava, tak jako další kulturní a vzdělávací instituce v tomto období, musí být částečně nebo úplně uzavřeno, podle toho jaký stupeň epidemiologického nebezpečí je vyhlášen. Nechceme však s našimi návštěvníky ztratit kontakt, proto se snažíme dávat o sobě vědět na dnes velmi...
Amatérská prohlídka oblohy, Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@OSTRAVA.2019, který se uskuteční 21. až 22. září 2019 v prostorách Planetária Ostrava.
Ostravský astronomický víkend, jedna z nejdéle pořádaných popularizačních akcí svého druhu v České republice, se letos koná už po dvaatřicáté. Tématem letošního ročníku je meziplanetární hmota, s příznačným podtitulem „Poslové z temnoty aneb neviditelná hrozba“. ...
Když se díváme na záběry naší Země pořízené kosmickými sondami nebo astronauty na Mezinárodní kosmické stanici, obdivujeme nádherně modré oceány, okrové odstíny pouští, sněhově bílé ledovce či zelené tóny pralesů. Přednáška v Planetáriu Ostrava. ...
Česká astronomická společnost ve spolupráci s CHKO Beskydy pořádá mezioborovou konferenci, jejímž jednotícím tématem bude tma, noc, noční přidané světlo, proměny nočního prostředí. Konference se koná v Planetáriu Ostrava v sobotu 4. 3. 2023, program bude začínat od 9 hodin, s možností pokračování do...
Amatérská prohlídka oblohy, Planetárium Ostrava a Ostravská pobočka ČAS vás srdečně zvou na tradiční víkendový seminář APO, který se tentokrát koná v Planetáriu Ostrava, a nese tedy název ASTRO@OSTRAVA.22. Čeká na vás bohatý program plný přednášek, pořadů v planetáriu a diskuzí! Přednášet bude...
Tradiční Ostravský astronomický víkend (OAV) se zajímavými hosty, tentokrát s názvem "Příběhy o Velkém třesku". Přednášet budou Petr Dvořák, Martin Rybář, Tomáš Ledvinka a Jiří Grygar.
Otevřené setkání Ostravské pobočky je setkáním členů České astronomické společnosti, které nabízí zajímavý program přednášek pro širokou astronomickou veřejnost.
Planetárium Ostrava, tak jako další kulturní a vzdělávací instituce v tomto období, musí být částečně nebo úplně uzavřeno, podle toho jaký stupeň epidemiologického nebezpečí je vyhlášen. Nechceme však s našimi návštěvníky ztratit kontakt, proto se snažíme dávat o sobě vědět na dnes velmi...
Amatérská prohlídka oblohy, Ostravská pobočka ČAS a Planetárium Ostrava si Vás dovolují pozvat na seminář ASTRO@OSTRAVA.2019, který se uskuteční 21. až 22. září 2019 v prostorách Planetária Ostrava.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
