< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie 2019
Ota Kéhar Vytisknout článek

Konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie 2019

Zahájení konference o astronomickém vzdělávání a popularizaci astronomie.
Autor: Ondřej Trnka

Ve dnech 22. až 24. listopadu 2019 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2019, která navazuje svým zaměřením na konferenci, která se na stejném místě konala před třemi lety. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 10. října.

Komu je konference určena?

Konference je určena jednak pro odborníky, kteří se zabývají otázkami souvisejícími s teorií vzdělávání v astronomii, jednak pro učitele všech typů škol a doktorandy fakult připravujících učitele fyziky, ale i pro pracovníky hvězdáren a planetárií i pracovníky zabývající se popularizací astronomie a příbuzných oborů. Část jednání konference může probíhat v sekcích.

Co se dozvíte?

Mezi hlavní cíle konference patří zmapování současného stavu výuky a popularizace astronomie, hledání cest ke zkvalitnění výuky i popularizace a identifikace postupů, které mohou vést ke zvýšení kvality astronomického vzdělávání na základních a středních školách včetně otázky věnované popularizaci astronomie. Na konferenci bude věnován prostor definici cílů astronomického vzdělávání. Výstupem z konference bude nejenom sborník příspěvků, ale i usnesení schválené účastníky konference.

Významní hosté

Účast na konferenci přislíbil český popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.

Online registrace do 10. října!

Pokud si nechcete konferenci nechat ujít – ať už kvůli významným hostům nebo pro její zaměření, zaregistrujte se. Jak? Na konferenci se můžete přihlásit elektronicky do 10. 10. 2019 vyplněním online přihlášky na stránce konference.

Kontakty a další informace

PhDr. Ing. Ota Kéhar, Ph.D.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Email: kehar@kmt.zcu.cz
Stránka akce: kof.zcu.cz/ak/astro/2019

Konference je akreditována MŠMT ČR v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016
[2] Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2019
[3] Fakulta pedagogická ZČU v Plzni



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Další články autora (10)

Štítky: Vzdělávání, Astronomická konference, Konference

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »