Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 2.

Co s tím dělat?

Dost bylo kritiky, nyní si řekneme, co s tím udělat. Začneme trochu filozoficky - noční osvětlení architektury bývá většinou navrhováno jako slavnostní osvětlení. A opravdu slavíme každý den? Proto by bylo vhodné, aby například památky nesvítily každý den naplno. Konkrétně by to mohlo být realizováno tak, že každodenně by byla osvětlena jen zvonice nebo hodiny. V den slavnostní by se pak památka rozsvítila do plné krásy a tím by i podtrhla výjimečnost okamžiku.

Další podobně filozofické opatření spočívá v tom, že slavnostně osvětlit musí být pro koho. Velmi pochybuji o tom, že třeba ve tři ráno někdo obdivuje krásy místního kostela. Proto by mělo být slavnostní osvětlení na určitou hodinu vypínáno, konkrétně to může být mezi 23 a 5 hodinou. Obě navržená opatření přinášejí nemalé úspory elektrické energie a tudíž i financí.

Jak bylo napsáno, nekvalitně řešené osvětlení svítí do široka a památku osvětluje jen mimochodem. Z toho plyne jednoduché opatření - koupit kvalitní reflektor, který bude precizně směrovaný jen tam, kam chceme, bez přesahu do nebe či do okolí. Dnes je výbornou alternativou LED osvětlení. LED umožňuje precizní zamíření světelného paprsku tam, kam potřebujeme, navíc světelné zdroje mohou být velmi malé, takže nedegradují vzhled budovy ve dne. Dále platí, že pokud je možnost, je dobré zvolit směr osvětlení shora dolů. Případný světelný přesah totiž nemíří do nebe, ale užitečně nám může osvětlit například chodník poblíž. Je zřejmé, že navržená řešení budou dražší, než obyčejný levný, silný reflektor. Je třeba si ale uvědomit, že osvětlení zde bude i po konci volebního období, třeba i dalších 20 let i více let a za tu dobu se investice do kvalitního osvětlení vrátí jak na údržbě, tak hlavně na spotřebované energii. Důvodem je, že když svítíme jen kam potřebujeme, postačuje nám na to slabší světelný zdroj…

Dalším způsobem jak ušetřit je neosvětlovat památku celou. Nemusí být přece osvětlena celá velká plochá zeď budovy. Co tak jen podtrhnout detaily? Mohou tak být osvětleny třeba jen hodiny, římsy, zvonice atd. Dalším způsobem je zvolit jiný barevný odstín. Svítí v okolí bílými metalhalogenidovými výbojkami? Nezkoušejte je přesvítit! Zvolte jiný barevný odstín. Zvolené osvětlení pak může co do intenzity mnohem slabší, a přesto zaujme!

Nevhodné osvětlení ulic koulemi již je částečně vyřešeno nařízením Evropské komise č. 245/2009, které stanovuje limity světla vyzařovaného do horního poloprostoru, tudíž přímo mléčné koule jsou již zakázány. Přesto 20% do horního poloprostoru u nižších silničních tříd a slabších zdrojů ještě umožňuje takto osvětlení realizovat. Správným řešením je zde opět svítit tam kam potřebujeme, tzn. dolů pod nohy a detaily okolní architektury zvýraznit zvlášť vlastním osvětlením.

Klasický přístup má oproti zmíněnému ještě další dvě nevýhody - v oranžové či jiné uniformní záplavě světla nic nevynikne, nic nezaujme, prostě jen informuje, že budovy jsou okolo a jdou vidět. V případě, že bychom se rozhodli něco přece jen dosvětlit zvlášť, všude svítící lampy toto přesvětlí, protože pozorovateli způsobují oslnění a tak toto indivudální osvětlení buď zanikne, nebo bude nutné zvolit vyšší intenzitu.

Závěr

Závěrem jen připomenu dvě důležitá hesla, která beze zbytku platí v osvětlování. Svítit je potřeba jen tam kam potřebujeme, kdy potřebujeme a jak silně potřebujeme. A hlavně nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné lampy!