Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 2.

Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 2.

I neosvětlená památka může být krásná
I neosvětlená památka může být krásná
V minulém díle Architektonické osvětlení - vadí někomu? jsme si v hrubých rysech nastínili problém světelního znečištění a s tím spojené světelné znečištění vznikající osvětlením architektury. Teď si řekneme, jak problém konkrétně napravit.

Co s tím dělat?

Dost bylo kritiky, nyní si řekneme, co s tím udělat. Začneme trochu filozoficky - noční osvětlení architektury bývá většinou navrhováno jako slavnostní osvětlení. A opravdu slavíme každý den? Proto by bylo vhodné, aby například památky nesvítily každý den naplno. Konkrétně by to mohlo být realizováno tak, že každodenně by byla osvětlena jen zvonice nebo hodiny. V den slavnostní by se pak památka rozsvítila do plné krásy a tím by i podtrhla výjimečnost okamžiku.

Další podobně filozofické opatření spočívá v tom, že slavnostně osvětlit musí být pro koho. Velmi pochybuji o tom, že třeba ve tři ráno někdo obdivuje krásy místního kostela. Proto by mělo být slavnostní osvětlení na určitou hodinu vypínáno, konkrétně to může být mezi 23 a 5 hodinou. Obě navržená opatření přinášejí nemalé úspory elektrické energie a tudíž i financí.

Jak bylo napsáno, nekvalitně řešené osvětlení svítí do široka a památku osvětluje jen mimochodem. Z toho plyne jednoduché opatření - koupit kvalitní reflektor, který bude precizně směrovaný jen tam, kam chceme, bez přesahu do nebe či do okolí. Dnes je výbornou alternativou LED osvětlení. LED umožňuje precizní zamíření světelného paprsku tam, kam potřebujeme, navíc světelné zdroje mohou být velmi malé, takže nedegradují vzhled budovy ve dne. Dále platí, že pokud je možnost, je dobré zvolit směr osvětlení shora dolů. Případný světelný přesah totiž nemíří do nebe, ale užitečně nám může osvětlit například chodník poblíž. Je zřejmé, že navržená řešení budou dražší, než obyčejný levný, silný reflektor. Je třeba si ale uvědomit, že osvětlení zde bude i po konci volebního období, třeba i dalších 20 let i více let a za tu dobu se investice do kvalitního osvětlení vrátí jak na údržbě, tak hlavně na spotřebované energii. Důvodem je, že když svítíme jen kam potřebujeme, postačuje nám na to slabší světelný zdroj…

obr8_3.jpg
Dalším způsobem jak ušetřit je neosvětlovat památku celou. Nemusí být přece osvětlena celá velká plochá zeď budovy. Co tak jen podtrhnout detaily? Mohou tak být osvětleny třeba jen hodiny, římsy, zvonice atd. Dalším způsobem je zvolit jiný barevný odstín. Svítí v okolí bílými metalhalogenidovými výbojkami? Nezkoušejte je přesvítit! Zvolte jiný barevný odstín. Zvolené osvětlení pak může co do intenzity mnohem slabší, a přesto zaujme!

obr9_3.jpg
Nevhodné osvětlení ulic koulemi již je částečně vyřešeno nařízením Evropské komise č. 245/2009, které stanovuje limity světla vyzařovaného do horního poloprostoru, tudíž přímo mléčné koule jsou již zakázány. Přesto 20% do horního poloprostoru u nižších silničních tříd a slabších zdrojů ještě umožňuje takto osvětlení realizovat. Správným řešením je zde opět svítit tam kam potřebujeme, tzn. dolů pod nohy a detaily okolní architektury zvýraznit zvlášť vlastním osvětlením.

Klasický přístup má oproti zmíněnému ještě další dvě nevýhody - v oranžové či jiné uniformní záplavě světla nic nevynikne, nic nezaujme, prostě jen informuje, že budovy jsou okolo a jdou vidět. V případě, že bychom se rozhodli něco přece jen dosvětlit zvlášť, všude svítící lampy toto přesvětlí, protože pozorovateli způsobují oslnění a tak toto indivudální osvětlení buď zanikne, nebo bude nutné zvolit vyšší intenzitu.

obr10_3.jpg
Závěr

Závěrem jen připomenu dvě důležitá hesla, která beze zbytku platí v osvětlování. Svítit je potřeba jen tam kam potřebujeme, kdy potřebujeme a jak silně potřebujeme. A hlavně nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné lampy!




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »