Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

Česká krajina
Česká krajina
Naše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti - kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.

Světelné znečištění

Tito lidé se nazývají astronomy a ke své práci potřebují tmu. Světelné znečištění se řadí k problémům dneška jako je globální změna klimatu (ať už tomu věříme, nebo ne), úbytek biodiverzity, nebo zabetonovávání krajiny. Ve zkratce se jedná o to, že nehospodárným svícením je obloha mnohonásobně světlejší než přirozeně, což nás stojí vyhozené peníze. Dopady jsou samozřejmě širší, například že nekvalitní osvětlení bezpečnost paradoxně snižuje, likviduje hejna nočních živočichů a to nejen hmyzu a samozřejmě také obtěžuje člověka ve spánku. Kvalitně a hospodárně se má ve skutečnosti svítit tak, aby se minimalizovalo světlo unikající do prostoru nad vodorovnou rovinou lampy, neboli se má svítit na to, co osvětlujeme (silnice, budova…) a ne do vzduchu. Toť ve velké zkratce, ze které je patrné, že jde o problém interdisciplinární a nejen astronomický.

Jak s tím souvisí architektura?

Nekvalitně osvětlená architektura je bezpochyby také producentem tohoto rušivého světla. Ne hlavním, tu více, tu méně, ale tisíckrát nic porazilo slona.

Pokud se podíváme na hlavní oblasti, kde bývá architektura nevhodně osvětlena, můžeme je rozdělit asi takto:

- Moderní prosklené budovy: Jedná se zpravidla o různé kancelářské budovy, úřady, nebo obchodní centra. Noční osvětlení budovy zde bývá řešeno tak, že se prostě nechá v budově přes noc rozsvíceno. Světlo pak uniká všemi směry z budovy.

Ukázka jak NE! Ostuda padá na Petrovice u Karviné...
Ukázka jak NE! Ostuda padá na Petrovice u Karviné...
phoca_thumb_l_obr3_3.jpg
- Kostely a jiné památky: Každé město, každá vesnice považuje svůj kostel, kostelík čí kapličku za chloubu hodnou zvláštního odivu. Na občany - voliče také udělá dojem, když se pro zvelebení místní chlouby něco udělalo. Bohužel logika některých úřadů je taková, že když už osvětlit, tak pořádně a ať to široko daleko vidí. Památka je pak osvětlena širokým svazkem světla, který jen tak mimochodem osvětluje památku a září do širokých plání. Nevěříte?

- Ulice: úzké ulice, zpravidla v historických centrech měst bývají osvětleny lampami se světelnou charakteristikou vyzařující značně i do prostoru nad lampou. Často se můžeme setkat i s koulemi, které nezřídka svítí více nad sebe, než pod sebe. Logika architektů je taková, že při jednom osvětlí jak ulici, tak okolní domy.

phoca_thumb_l_obr5_3.jpg
- Další stavby: Většinou se jedná o průmyslové stavby (most, fabrika, důl…) nebo o všemožné budovy (školy, úřady, obchody…) o kterých si jejich majitel či město myslí, že jsou natolik významné či krásné, že by měly být i v noci všem na odiv. Logika špatného osvětlování zde bývá stejná jako u kostelů a památek - ať to jde vidět už z dálky!

Krásy těžních věží je potřeba obdivovat i v noci...
Krásy těžních věží je potřeba obdivovat i v noci...
Tolik tedy úvodem, v příštím díle si řekneme co s tím dělat a navrhneme kvalitnější a úspornější řešení.

Vytvořeno pro server Talentum.cz.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »