Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

Česká krajina
Česká krajina
Naše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti - kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.

Světelné znečištění

Tito lidé se nazývají astronomy a ke své práci potřebují tmu. Světelné znečištění se řadí k problémům dneška jako je globální změna klimatu (ať už tomu věříme, nebo ne), úbytek biodiverzity, nebo zabetonovávání krajiny. Ve zkratce se jedná o to, že nehospodárným svícením je obloha mnohonásobně světlejší než přirozeně, což nás stojí vyhozené peníze. Dopady jsou samozřejmě širší, například že nekvalitní osvětlení bezpečnost paradoxně snižuje, likviduje hejna nočních živočichů a to nejen hmyzu a samozřejmě také obtěžuje člověka ve spánku. Kvalitně a hospodárně se má ve skutečnosti svítit tak, aby se minimalizovalo světlo unikající do prostoru nad vodorovnou rovinou lampy, neboli se má svítit na to, co osvětlujeme (silnice, budova…) a ne do vzduchu. Toť ve velké zkratce, ze které je patrné, že jde o problém interdisciplinární a nejen astronomický.

Jak s tím souvisí architektura?

Nekvalitně osvětlená architektura je bezpochyby také producentem tohoto rušivého světla. Ne hlavním, tu více, tu méně, ale tisíckrát nic porazilo slona.

Pokud se podíváme na hlavní oblasti, kde bývá architektura nevhodně osvětlena, můžeme je rozdělit asi takto:

- Moderní prosklené budovy: Jedná se zpravidla o různé kancelářské budovy, úřady, nebo obchodní centra. Noční osvětlení budovy zde bývá řešeno tak, že se prostě nechá v budově přes noc rozsvíceno. Světlo pak uniká všemi směry z budovy.

Ukázka jak NE! Ostuda padá na Petrovice u Karviné...
Ukázka jak NE! Ostuda padá na Petrovice u Karviné...
phoca_thumb_l_obr3_3.jpg
- Kostely a jiné památky: Každé město, každá vesnice považuje svůj kostel, kostelík čí kapličku za chloubu hodnou zvláštního odivu. Na občany - voliče také udělá dojem, když se pro zvelebení místní chlouby něco udělalo. Bohužel logika některých úřadů je taková, že když už osvětlit, tak pořádně a ať to široko daleko vidí. Památka je pak osvětlena širokým svazkem světla, který jen tak mimochodem osvětluje památku a září do širokých plání. Nevěříte?

- Ulice: úzké ulice, zpravidla v historických centrech měst bývají osvětleny lampami se světelnou charakteristikou vyzařující značně i do prostoru nad lampou. Často se můžeme setkat i s koulemi, které nezřídka svítí více nad sebe, než pod sebe. Logika architektů je taková, že při jednom osvětlí jak ulici, tak okolní domy.

phoca_thumb_l_obr5_3.jpg
- Další stavby: Většinou se jedná o průmyslové stavby (most, fabrika, důl…) nebo o všemožné budovy (školy, úřady, obchody…) o kterých si jejich majitel či město myslí, že jsou natolik významné či krásné, že by měly být i v noci všem na odiv. Logika špatného osvětlování zde bývá stejná jako u kostelů a památek - ať to jde vidět už z dálky!

Krásy těžních věží je potřeba obdivovat i v noci...
Krásy těžních věží je potřeba obdivovat i v noci...
Tolik tedy úvodem, v příštím díle si řekneme co s tím dělat a navrhneme kvalitnější a úspornější řešení.

Vytvořeno pro server Talentum.cz.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »