Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

Architektonické osvětlení - vadí někomu? díl 1.

Česká krajina
Česká krajina
Naše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti - kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.

Světelné znečištění

Tito lidé se nazývají astronomy a ke své práci potřebují tmu. Světelné znečištění se řadí k problémům dneška jako je globální změna klimatu (ať už tomu věříme, nebo ne), úbytek biodiverzity, nebo zabetonovávání krajiny. Ve zkratce se jedná o to, že nehospodárným svícením je obloha mnohonásobně světlejší než přirozeně, což nás stojí vyhozené peníze. Dopady jsou samozřejmě širší, například že nekvalitní osvětlení bezpečnost paradoxně snižuje, likviduje hejna nočních živočichů a to nejen hmyzu a samozřejmě také obtěžuje člověka ve spánku. Kvalitně a hospodárně se má ve skutečnosti svítit tak, aby se minimalizovalo světlo unikající do prostoru nad vodorovnou rovinou lampy, neboli se má svítit na to, co osvětlujeme (silnice, budova…) a ne do vzduchu. Toť ve velké zkratce, ze které je patrné, že jde o problém interdisciplinární a nejen astronomický.

Jak s tím souvisí architektura?

Nekvalitně osvětlená architektura je bezpochyby také producentem tohoto rušivého světla. Ne hlavním, tu více, tu méně, ale tisíckrát nic porazilo slona.

Pokud se podíváme na hlavní oblasti, kde bývá architektura nevhodně osvětlena, můžeme je rozdělit asi takto:

- Moderní prosklené budovy: Jedná se zpravidla o různé kancelářské budovy, úřady, nebo obchodní centra. Noční osvětlení budovy zde bývá řešeno tak, že se prostě nechá v budově přes noc rozsvíceno. Světlo pak uniká všemi směry z budovy.

Ukázka jak NE! Ostuda padá na Petrovice u Karviné...
Ukázka jak NE! Ostuda padá na Petrovice u Karviné...
phoca_thumb_l_obr3_3.jpg
- Kostely a jiné památky: Každé město, každá vesnice považuje svůj kostel, kostelík čí kapličku za chloubu hodnou zvláštního odivu. Na občany - voliče také udělá dojem, když se pro zvelebení místní chlouby něco udělalo. Bohužel logika některých úřadů je taková, že když už osvětlit, tak pořádně a ať to široko daleko vidí. Památka je pak osvětlena širokým svazkem světla, který jen tak mimochodem osvětluje památku a září do širokých plání. Nevěříte?

- Ulice: úzké ulice, zpravidla v historických centrech měst bývají osvětleny lampami se světelnou charakteristikou vyzařující značně i do prostoru nad lampou. Často se můžeme setkat i s koulemi, které nezřídka svítí více nad sebe, než pod sebe. Logika architektů je taková, že při jednom osvětlí jak ulici, tak okolní domy.

phoca_thumb_l_obr5_3.jpg
- Další stavby: Většinou se jedná o průmyslové stavby (most, fabrika, důl…) nebo o všemožné budovy (školy, úřady, obchody…) o kterých si jejich majitel či město myslí, že jsou natolik významné či krásné, že by měly být i v noci všem na odiv. Logika špatného osvětlování zde bývá stejná jako u kostelů a památek - ať to jde vidět už z dálky!

Krásy těžních věží je potřeba obdivovat i v noci...
Krásy těžních věží je potřeba obdivovat i v noci...
Tolik tedy úvodem, v příštím díle si řekneme co s tím dělat a navrhneme kvalitnější a úspornější řešení.

Vytvořeno pro server Talentum.cz.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »