Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte sopečný prach

Sledujte sopečný prach

Západ Slunce. Autor: Luděk Fík
Západ Slunce.
Autor: Luděk Fík
Tak jak Islandská sopka Eyjafjallajökull chrlí poslední dny prach a popel, tak na nás média chrlí informace o apokalyptickém zastavení dopravy a hroucení se výdobytků civilizace. Z médií se k nám také dostala informace, že se sopečný prach dostává i na naše území. Ale co vlastně máme na obloze vidět?

Srovnání Bishopových prstenců
Srovnání Bishopových prstenců
Předem je třeba říci, že podobné situace nejsou ničím výjimečným a prach z různých exotických destinací se na naše území dostává celkem pravidelně. V březnu 2007 u nás například padal prach ze stepí na Ukrajině, v srpnu 2008 to byl sopečný prach ze sopky Kasatochi z Aleutských ostrovů (poblíž Aljašky) a písek ze Sahary bývá zpravidla každoroční záležitostí. Co je ale výjimečné, je míra v jaké se prach vyskytuje a ta je oproti jmenovaným situacím taková, že ztěžuje i letecký provoz.

Co vidět na obloze?

Nejprve se zabývejme situací, kdy je jasná obloha. Ve dne kolem Slunce uvidíme tzv. Bishopův prstenec. Je to ohybový jev vznikající na prachových částicích (obdobně jako korona na kapkách vody), vypadá jako 10 - 20 stupňů velký prstenec okolo Slunce, což asi tak odpovídá průměru rozevřené dlaně v natažené ruce. Někdy si lze všimnout i zbarvení. Z jeho vzhledu lze i usuzovat na vlastnosti vyskytujících se částic.

Při západu Slunce si pak můžeme všimnout nápadně jiné barvy oblohy. Někdy bývá obloha výrazně do červena až do fialova, jindy může mít krémové zbarvení. Každopádně si všimnete, že obloha je nějak jiná…

Když Slunce zapadne a nastane jasná noc, potom vás prach jistě nepotěší, protože s nečistotami v atmosféře klesá její průzračnost, čili neuvidíte tak jasné hvězdy jako obvykle. To ještě umocňuje dnešní všudypřítomné světelné znečištění, a to tak, že města prach zespodu prostě osvětlí a obloha se stane ještě jasnější. Toho si však příležitostní pozorovatelé oblohy pravděpodobně ani nevšimnou.

Západ Slunce. Autor: Martin Popek
Západ Slunce.
Autor: Martin Popek
Pokud ale zaprší, prach bude pravděpodobně z atmosféry vymýván (bude záležet v jakých vrstvách se prach bude nacházet, např. Aljašský prach byl moc vysoko) a poté bude vidět např. na automobilech, oknech, prádle, a obecně na všech jinak čistých plochách, nebo tam kde se hromadí voda.

Můžu si prach nasbírat?

Ano, i to je možné, návod jak to udělat a dokonce i tak, aby to mělo nějakou vypovídající hodnotu můžete najít ZDE.

Prach na střeše vozidla
Prach na střeše vozidla
Jistě toto není vše, co by se o aktuální situaci ohledně sopečného prachu dalo řící, nicméně média tomuto tématu věnují tolik pozornosti, že zvídavého čtenáře odkážu na agenturní informace.

Není ale od věci říct, že server astronomie.cz poskytuje službu zasílání upozornění na podobné astronomické a meteorologické informace, které vám přijdou okamžitě na mobil jako SMS. Více o službě ZDE.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »