Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte sopečný prach

Sledujte sopečný prach

Západ Slunce. Autor: Luděk Fík
Západ Slunce.
Autor: Luděk Fík
Tak jak Islandská sopka Eyjafjallajökull chrlí poslední dny prach a popel, tak na nás média chrlí informace o apokalyptickém zastavení dopravy a hroucení se výdobytků civilizace. Z médií se k nám také dostala informace, že se sopečný prach dostává i na naše území. Ale co vlastně máme na obloze vidět?

Srovnání Bishopových prstenců
Srovnání Bishopových prstenců
Předem je třeba říci, že podobné situace nejsou ničím výjimečným a prach z různých exotických destinací se na naše území dostává celkem pravidelně. V březnu 2007 u nás například padal prach ze stepí na Ukrajině, v srpnu 2008 to byl sopečný prach ze sopky Kasatochi z Aleutských ostrovů (poblíž Aljašky) a písek ze Sahary bývá zpravidla každoroční záležitostí. Co je ale výjimečné, je míra v jaké se prach vyskytuje a ta je oproti jmenovaným situacím taková, že ztěžuje i letecký provoz.

Co vidět na obloze?

Nejprve se zabývejme situací, kdy je jasná obloha. Ve dne kolem Slunce uvidíme tzv. Bishopův prstenec. Je to ohybový jev vznikající na prachových částicích (obdobně jako korona na kapkách vody), vypadá jako 10 - 20 stupňů velký prstenec okolo Slunce, což asi tak odpovídá průměru rozevřené dlaně v natažené ruce. Někdy si lze všimnout i zbarvení. Z jeho vzhledu lze i usuzovat na vlastnosti vyskytujících se částic.

Při západu Slunce si pak můžeme všimnout nápadně jiné barvy oblohy. Někdy bývá obloha výrazně do červena až do fialova, jindy může mít krémové zbarvení. Každopádně si všimnete, že obloha je nějak jiná…

Když Slunce zapadne a nastane jasná noc, potom vás prach jistě nepotěší, protože s nečistotami v atmosféře klesá její průzračnost, čili neuvidíte tak jasné hvězdy jako obvykle. To ještě umocňuje dnešní všudypřítomné světelné znečištění, a to tak, že města prach zespodu prostě osvětlí a obloha se stane ještě jasnější. Toho si však příležitostní pozorovatelé oblohy pravděpodobně ani nevšimnou.

Západ Slunce. Autor: Martin Popek
Západ Slunce.
Autor: Martin Popek
Pokud ale zaprší, prach bude pravděpodobně z atmosféry vymýván (bude záležet v jakých vrstvách se prach bude nacházet, např. Aljašský prach byl moc vysoko) a poté bude vidět např. na automobilech, oknech, prádle, a obecně na všech jinak čistých plochách, nebo tam kde se hromadí voda.

Můžu si prach nasbírat?

Ano, i to je možné, návod jak to udělat a dokonce i tak, aby to mělo nějakou vypovídající hodnotu můžete najít ZDE.

Prach na střeše vozidla
Prach na střeše vozidla
Jistě toto není vše, co by se o aktuální situaci ohledně sopečného prachu dalo řící, nicméně média tomuto tématu věnují tolik pozornosti, že zvídavého čtenáře odkážu na agenturní informace.

Není ale od věci říct, že server astronomie.cz poskytuje službu zasílání upozornění na podobné astronomické a meteorologické informace, které vám přijdou okamžitě na mobil jako SMS. Více o službě ZDE.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »