Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Reklamní osvětlení a světelné znečištění

Reklamní osvětlení a světelné znečištění

spravne-osvetleni.jpg
Pojmem světelný smog (nebo také světelné znečištění) se označuje rozptyl světla z umělého osvětlení na částicích v atmosféře v nočním prostředí. Přemíra světla v noci může mást některé živočichy (hlavně hmyz a ptáky) a potíže může způsobovat i lidem žijícím poblíž velkých zdrojů světla. Velké problémy mají se světelným smogem astronomové, protože prosvětlená noční obloha ztěžuje astronomická pozorování. Billboardy a jiné reklamní plochy sice nepatří obecně k hlavním zdrojům světelného znečištění, přesto v některých lokalitách mohou být alespoň významným místním problémem. Můžeme je rozdělit do 2 kategorií: osvětlované a zářící.

Osvětlované billboardy a informační plochy

osvetlene-plochy.jpg
laserove-efekty.jpg
Problém u první skupiny nastává, když při osvětlování světelný paprsek míjí osvětlovanou plochu, vzniká světelný přesah a uniká tak tzv. rušivé světlo, tedy světlo jdoucí bezúčelně přímo do horního poloprostoru (a mající majoritní vliv na míru světelného znečištění). Přesahující paprsek mířící nad úroveň horizontu je pak původcem světelného znečištění. Dalším problémem může být samotný fakt osvětlování. To je v tomto případě většinou realizováno bílým světlem s věrným podáním barev. To ale obsahuje podstatnou část modré složky barevného spektra, která právě nejvíce přitahuje hmyz.

Zářící plochy a obrazovky

U druhé skupiny je problém podobný - světelný paprsek "nepřesahuje", ale sám neusměrněně vychází ze zářící plochy (a rušivé světlo vytváří). Oproti první skupině zde bývá typicky markantnější problém přílišného jasu plochy, což v některých případech i znemožňuje samotné sdělení informace. A zcela typickým problémem zde bývá blikající osvětlení reklamních obrazovek, které mnohdy ruší okolní obyvatele při spánku.

Co s tím?

zarici-plochy.jpg
Reklamní plochy by měly být osvětlovány shora dolů. Jakýkoliv světelný přesah potom není směrován do nebe, ale na zem a může tak třeba druhotně sloužit k osvětlení komunikace pod ním. Toto opatření samozřejmě zcela neeliminuje vznik světelného znečištění (stále bude všesměrově odrážet samotná osvětlená plocha) ale velmi výrazně ho dovede snížit.

Ohledně správného určení jasu osvětlované či zářící plochy není situace zcela jednoznačná. Situaci je nutné posuzovat vzhledem k osvětlenému okolí, a tak například logo místní firmy někde na vesnici by mělo být evidentně osvětleno méně, než podobné v centru velkoměsta. Vodítkem může být norma ČSN EN 12464-2 Osvětlení venkovních pracovišť nebo Slovinské právo o světelném znečištění.

Dále je důležité, aby měl informaci kdo přijímat. Jistě je opodstatněné a rentabilní dělat reklamu v době, kdy je na ulicích večerní ruch. Ale co pozdě v noci, kdy jsou ulice prázdné? Reklamní osvětlení tak může být například mezi 23 a 5 hodinou vypnuto, na bezpečnosti to neubere.

U reklamních obrazovek je pak situace zcela neoddiskutovatelná - po době nočního klidu musí být minimálně přepnuta do statického módu (aby nerušila obyvatele blikáním) a ztlumen její jas na přijatelnou hodnotu. Byznys jednoho nelze postavit nad právo na kvalitní spánek a odpočinek druhého. Navíc nevyspaní obyvatelé nikdy nebudou spokojenými zákazníky zadavatele reklamy.

Pokud se jedná o barevné zvýraznění loga, či neonový nápis, měly by být preferovány teplejší barvy nad barvami blízkými modré části spektra. Modré světlo se více rozptyluje v atmosféře, více láká hmyz a také může ovlivňovat biologické hodiny člověka.

Nevhodná je také tzv. reklama svícením, kdy se některé objekty nechávají rozsvícené jenom z důvodu reklamy. Příkladem mohou být po celou noc osvětlená sportoviště či nákupní střediska nebo laserové efekty promítané na oblohu.

Vytvořeno pro www.nechceme-billboardy.cz.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »