Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Reklamní osvětlení a světelné znečištění

Reklamní osvětlení a světelné znečištění

spravne-osvetleni.jpg
Pojmem světelný smog (nebo také světelné znečištění) se označuje rozptyl světla z umělého osvětlení na částicích v atmosféře v nočním prostředí. Přemíra světla v noci může mást některé živočichy (hlavně hmyz a ptáky) a potíže může způsobovat i lidem žijícím poblíž velkých zdrojů světla. Velké problémy mají se světelným smogem astronomové, protože prosvětlená noční obloha ztěžuje astronomická pozorování. Billboardy a jiné reklamní plochy sice nepatří obecně k hlavním zdrojům světelného znečištění, přesto v některých lokalitách mohou být alespoň významným místním problémem. Můžeme je rozdělit do 2 kategorií: osvětlované a zářící.

Osvětlované billboardy a informační plochy

osvetlene-plochy.jpg
laserove-efekty.jpg
Problém u první skupiny nastává, když při osvětlování světelný paprsek míjí osvětlovanou plochu, vzniká světelný přesah a uniká tak tzv. rušivé světlo, tedy světlo jdoucí bezúčelně přímo do horního poloprostoru (a mající majoritní vliv na míru světelného znečištění). Přesahující paprsek mířící nad úroveň horizontu je pak původcem světelného znečištění. Dalším problémem může být samotný fakt osvětlování. To je v tomto případě většinou realizováno bílým světlem s věrným podáním barev. To ale obsahuje podstatnou část modré složky barevného spektra, která právě nejvíce přitahuje hmyz.

Zářící plochy a obrazovky

U druhé skupiny je problém podobný - světelný paprsek "nepřesahuje", ale sám neusměrněně vychází ze zářící plochy (a rušivé světlo vytváří). Oproti první skupině zde bývá typicky markantnější problém přílišného jasu plochy, což v některých případech i znemožňuje samotné sdělení informace. A zcela typickým problémem zde bývá blikající osvětlení reklamních obrazovek, které mnohdy ruší okolní obyvatele při spánku.

Co s tím?

zarici-plochy.jpg
Reklamní plochy by měly být osvětlovány shora dolů. Jakýkoliv světelný přesah potom není směrován do nebe, ale na zem a může tak třeba druhotně sloužit k osvětlení komunikace pod ním. Toto opatření samozřejmě zcela neeliminuje vznik světelného znečištění (stále bude všesměrově odrážet samotná osvětlená plocha) ale velmi výrazně ho dovede snížit.

Ohledně správného určení jasu osvětlované či zářící plochy není situace zcela jednoznačná. Situaci je nutné posuzovat vzhledem k osvětlenému okolí, a tak například logo místní firmy někde na vesnici by mělo být evidentně osvětleno méně, než podobné v centru velkoměsta. Vodítkem může být norma ČSN EN 12464-2 Osvětlení venkovních pracovišť nebo Slovinské právo o světelném znečištění.

Dále je důležité, aby měl informaci kdo přijímat. Jistě je opodstatněné a rentabilní dělat reklamu v době, kdy je na ulicích večerní ruch. Ale co pozdě v noci, kdy jsou ulice prázdné? Reklamní osvětlení tak může být například mezi 23 a 5 hodinou vypnuto, na bezpečnosti to neubere.

U reklamních obrazovek je pak situace zcela neoddiskutovatelná - po době nočního klidu musí být minimálně přepnuta do statického módu (aby nerušila obyvatele blikáním) a ztlumen její jas na přijatelnou hodnotu. Byznys jednoho nelze postavit nad právo na kvalitní spánek a odpočinek druhého. Navíc nevyspaní obyvatelé nikdy nebudou spokojenými zákazníky zadavatele reklamy.

Pokud se jedná o barevné zvýraznění loga, či neonový nápis, měly by být preferovány teplejší barvy nad barvami blízkými modré části spektra. Modré světlo se více rozptyluje v atmosféře, více láká hmyz a také může ovlivňovat biologické hodiny člověka.

Nevhodná je také tzv. reklama svícením, kdy se některé objekty nechávají rozsvícené jenom z důvodu reklamy. Příkladem mohou být po celou noc osvětlená sportoviště či nákupní střediska nebo laserové efekty promítané na oblohu.

Vytvořeno pro www.nechceme-billboardy.cz.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »