Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Noční světlo a rakovina

Noční světlo a rakovina

Rakovinová buňka. Zdroj: www.alternative-cancer.net.
Rakovinová buňka. Zdroj: www.alternative-cancer.net.
Nová studie Centra pro Interdisciplinární chronobiologický výzkum Univerzity v Haifě našla další spojitost mezi nočním osvětlením a rakovinou. Tato studie navázala na předchozí studii téže univerzity, která také tuto korelaci potvrdila. "Vysoce výkonné světelné zdroje přispívají k enviromentálnímu světelnému znečištění, na které studie poukazuje jako na karcinogenní," říká prof. Abraham Haim, který studii vedl.

Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan Kondziolka
Obloha zasažená světelným znečištěním.
Autor: Jan Kondziolka
Dřívější studie, které se prof. Haim také účastnil na Univerzitě v Haifě, ukázala, že lidé žijící v oblastech, které mají více nočního osvětlení, jsou více predisponovaní pro rakovinu prostaty u mužů a rakovinu prsu u žen. Vědecká hypotéza byla, že noční světlo ovlivňuje produkci melatoninu, hormonu, který je produkován štítnou žlázou během "temné" části 24-hodinového cyklu a který je ovlivňován cyklickým střídáním dne a noci a také ročním obdobím. Pokud je produkce hormonu potlačována, výskyt rakoviny se zvyšuje.

Nynější studie, ve které spolupracovali také Dr. Fuad Fares, Adina Yokler, Orna Harel a Hagit Schwimmer, měla za úkol tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Experiment byl prováděn tak, že čtyřem skupinám laboratorních myší byly aplikovány rakovinné buňky. První skupina myší byla vystavena "dlouhým dnům", tzn. 16 hodin světla a 8 hodin tmy, což bylo simulováno expozicí umělým osvětlením nad rámec přirozeného denního světla. Druhá skupina byla vystavena stejné dlouhodenní periodě, ale byla podporována podáváním melatoninu. Třetí skupina myší byla vystavena krátkým dnům, tzn. 8 hodin světla a 16 hodin tmy. Čtvrtá skupina byla vystavena téže periodě, ale během noční periody byla vystavena půlhodině světla.

haifa1.jpg
haifa2.jpg
Výsledky opět potvrdily jasnou souvislost mezi nočním světlem a rakovinou: rakovinné shluky byly u myší vystavených krátkým dnům nejmenší (průměrně 0,85 cm2), zatímco u myši vystaveným půlhodinovému intervalu byly shluky větší (průměrně 1,84 cm2) a myši vystavené dlouhým dnům měly shluky ještě větší (průměrně 5,92 cm2).

Studie zjistila, že potlačení tvorby melatoninu rozhodně ovlivnilo vývoj nádorového bujení. Velikost nádoru u myší vystavených dlouhým dnům, ale dotovaných melatoninem byla pouhých 0,62 cm2, což se však příliš neliší od velikosti u myší vystavených krátkým dnům. Studie také zjistila, že úmrtnost u myší dopovaných melatoninem byla významně nižší než u těch, které dopovány nebyly.

Výzkumníci uvádějí, že výsledky jejich studie ukazují souvislost mezi potlačením produkce melatoninu v důsledku vystavení nočnímu osvětlení a znepokojujícím nárůstem rakovinou postižených pacientů během posledních několika let. Prozatím však není znám mechanismus, který toto způsobuje.

"Expozice rušivému světlu narušuje naše biologické hodiny a pravidelný rytmus, který se vyvinul v průběhu stovek miliónů let evoluce, kdy rušivé světlo neexistovalo. Světelné znečištění je enviromentální problém, který si získává celosvětové povědomí a Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) již klasifikovala noční práci jako rizikový faktor vzniku rakoviny." poznamenali vědci.

Zdroj: Light at night and cancer. In [online]. [s.l.]: University of Haifa, 2.9.2010 [cit. 2010-11-27]




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »