Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Noční světlo a rakovina

Noční světlo a rakovina

Rakovinová buňka. Zdroj: www.alternative-cancer.net.
Rakovinová buňka. Zdroj: www.alternative-cancer.net.
Nová studie Centra pro Interdisciplinární chronobiologický výzkum Univerzity v Haifě našla další spojitost mezi nočním osvětlením a rakovinou. Tato studie navázala na předchozí studii téže univerzity, která také tuto korelaci potvrdila. "Vysoce výkonné světelné zdroje přispívají k enviromentálnímu světelnému znečištění, na které studie poukazuje jako na karcinogenní," říká prof. Abraham Haim, který studii vedl.

Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan Kondziolka
Obloha zasažená světelným znečištěním.
Autor: Jan Kondziolka
Dřívější studie, které se prof. Haim také účastnil na Univerzitě v Haifě, ukázala, že lidé žijící v oblastech, které mají více nočního osvětlení, jsou více predisponovaní pro rakovinu prostaty u mužů a rakovinu prsu u žen. Vědecká hypotéza byla, že noční světlo ovlivňuje produkci melatoninu, hormonu, který je produkován štítnou žlázou během "temné" části 24-hodinového cyklu a který je ovlivňován cyklickým střídáním dne a noci a také ročním obdobím. Pokud je produkce hormonu potlačována, výskyt rakoviny se zvyšuje.

Nynější studie, ve které spolupracovali také Dr. Fuad Fares, Adina Yokler, Orna Harel a Hagit Schwimmer, měla za úkol tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Experiment byl prováděn tak, že čtyřem skupinám laboratorních myší byly aplikovány rakovinné buňky. První skupina myší byla vystavena "dlouhým dnům", tzn. 16 hodin světla a 8 hodin tmy, což bylo simulováno expozicí umělým osvětlením nad rámec přirozeného denního světla. Druhá skupina byla vystavena stejné dlouhodenní periodě, ale byla podporována podáváním melatoninu. Třetí skupina myší byla vystavena krátkým dnům, tzn. 8 hodin světla a 16 hodin tmy. Čtvrtá skupina byla vystavena téže periodě, ale během noční periody byla vystavena půlhodině světla.

haifa1.jpg
haifa2.jpg
Výsledky opět potvrdily jasnou souvislost mezi nočním světlem a rakovinou: rakovinné shluky byly u myší vystavených krátkým dnům nejmenší (průměrně 0,85 cm2), zatímco u myši vystaveným půlhodinovému intervalu byly shluky větší (průměrně 1,84 cm2) a myši vystavené dlouhým dnům měly shluky ještě větší (průměrně 5,92 cm2).

Studie zjistila, že potlačení tvorby melatoninu rozhodně ovlivnilo vývoj nádorového bujení. Velikost nádoru u myší vystavených dlouhým dnům, ale dotovaných melatoninem byla pouhých 0,62 cm2, což se však příliš neliší od velikosti u myší vystavených krátkým dnům. Studie také zjistila, že úmrtnost u myší dopovaných melatoninem byla významně nižší než u těch, které dopovány nebyly.

Výzkumníci uvádějí, že výsledky jejich studie ukazují souvislost mezi potlačením produkce melatoninu v důsledku vystavení nočnímu osvětlení a znepokojujícím nárůstem rakovinou postižených pacientů během posledních několika let. Prozatím však není znám mechanismus, který toto způsobuje.

"Expozice rušivému světlu narušuje naše biologické hodiny a pravidelný rytmus, který se vyvinul v průběhu stovek miliónů let evoluce, kdy rušivé světlo neexistovalo. Světelné znečištění je enviromentální problém, který si získává celosvětové povědomí a Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) již klasifikovala noční práci jako rizikový faktor vzniku rakoviny." poznamenali vědci.

Zdroj: Light at night and cancer. In [online]. [s.l.]: University of Haifa, 2.9.2010 [cit. 2010-11-27]




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »