Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Noční světlo a rakovina

Noční světlo a rakovina

Rakovinová buňka. Zdroj: www.alternative-cancer.net.
Rakovinová buňka. Zdroj: www.alternative-cancer.net.
Nová studie Centra pro Interdisciplinární chronobiologický výzkum Univerzity v Haifě našla další spojitost mezi nočním osvětlením a rakovinou. Tato studie navázala na předchozí studii téže univerzity, která také tuto korelaci potvrdila. "Vysoce výkonné světelné zdroje přispívají k enviromentálnímu světelnému znečištění, na které studie poukazuje jako na karcinogenní," říká prof. Abraham Haim, který studii vedl.

Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan Kondziolka
Obloha zasažená světelným znečištěním.
Autor: Jan Kondziolka
Dřívější studie, které se prof. Haim také účastnil na Univerzitě v Haifě, ukázala, že lidé žijící v oblastech, které mají více nočního osvětlení, jsou více predisponovaní pro rakovinu prostaty u mužů a rakovinu prsu u žen. Vědecká hypotéza byla, že noční světlo ovlivňuje produkci melatoninu, hormonu, který je produkován štítnou žlázou během "temné" části 24-hodinového cyklu a který je ovlivňován cyklickým střídáním dne a noci a také ročním obdobím. Pokud je produkce hormonu potlačována, výskyt rakoviny se zvyšuje.

Nynější studie, ve které spolupracovali také Dr. Fuad Fares, Adina Yokler, Orna Harel a Hagit Schwimmer, měla za úkol tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Experiment byl prováděn tak, že čtyřem skupinám laboratorních myší byly aplikovány rakovinné buňky. První skupina myší byla vystavena "dlouhým dnům", tzn. 16 hodin světla a 8 hodin tmy, což bylo simulováno expozicí umělým osvětlením nad rámec přirozeného denního světla. Druhá skupina byla vystavena stejné dlouhodenní periodě, ale byla podporována podáváním melatoninu. Třetí skupina myší byla vystavena krátkým dnům, tzn. 8 hodin světla a 16 hodin tmy. Čtvrtá skupina byla vystavena téže periodě, ale během noční periody byla vystavena půlhodině světla.

haifa1.jpg
haifa2.jpg
Výsledky opět potvrdily jasnou souvislost mezi nočním světlem a rakovinou: rakovinné shluky byly u myší vystavených krátkým dnům nejmenší (průměrně 0,85 cm2), zatímco u myši vystaveným půlhodinovému intervalu byly shluky větší (průměrně 1,84 cm2) a myši vystavené dlouhým dnům měly shluky ještě větší (průměrně 5,92 cm2).

Studie zjistila, že potlačení tvorby melatoninu rozhodně ovlivnilo vývoj nádorového bujení. Velikost nádoru u myší vystavených dlouhým dnům, ale dotovaných melatoninem byla pouhých 0,62 cm2, což se však příliš neliší od velikosti u myší vystavených krátkým dnům. Studie také zjistila, že úmrtnost u myší dopovaných melatoninem byla významně nižší než u těch, které dopovány nebyly.

Výzkumníci uvádějí, že výsledky jejich studie ukazují souvislost mezi potlačením produkce melatoninu v důsledku vystavení nočnímu osvětlení a znepokojujícím nárůstem rakovinou postižených pacientů během posledních několika let. Prozatím však není znám mechanismus, který toto způsobuje.

"Expozice rušivému světlu narušuje naše biologické hodiny a pravidelný rytmus, který se vyvinul v průběhu stovek miliónů let evoluce, kdy rušivé světlo neexistovalo. Světelné znečištění je enviromentální problém, který si získává celosvětové povědomí a Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) již klasifikovala noční práci jako rizikový faktor vzniku rakoviny." poznamenali vědci.

Zdroj: Light at night and cancer. In [online]. [s.l.]: University of Haifa, 2.9.2010 [cit. 2010-11-27]




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »