Tma v Beskydech začíná být pro městského člověka mimořádným zážitkem
Dřevený kostelík na GruňiV pondělí 14. května 2012 se v horské chatě Švarná Hanka konalo úvodní setkání uvedené názvem První konference ke vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy. Sešli se na něm zástupci Správy CHKO Beskydy, Lesů ČR, místních samospráv, České astronomické společnosti, Astronomického ústavu AV ČR a Slovenské astronomické společnosti. Tématem setkání bylo představení záměru vyhlásit v okolí Gruně oblast tmavé oblohy.
ThingbigOblasti tmavé oblohy vznikají po celém světě s cílem chránit noční přírodu, která noční tmu potřebuje. "Nebude to však znamenat žádné zhasínání, či jiné nucené omezování osvětlení. Zdejší obloha je již tak kvalitní a doufáme, že si každý sám uvědomí, že se mu vyplatí ji zachovat a svítit s rozumem", říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Po světě je vyhlášeno 25 oblastí či parků tmavé oblohy, z toho jedna u nás v Jizerských horách jako formálně první mezinárodní oblast tohoto druhu, v tomto případě česko - polská (www.izera-darksky.eu). Další najdeme na východě Slovenska v národním parku Poloniny (poloniny.svetelneznecistenie.sk), dvě jsou také v Maďarsku.
Konferenci organizovali mladí lidé podpoření z programu Think bigNadace O2, kteří zároveň staví stanici k měření světelného znečištění a pozorování meteorů na Bílém Kříži. "Až bude padat další meteorit Morávka, budeme to mít v přímém přenosu", dodává s úsměvem Jan Kondziolka, který tento projekt vede.
Při jednání panovala vzácná shoda, byly stanoveny konkrétní úkoly a tak se snad v dohledné době jednoho roku můžeme těšit na Beskydskou oblast tmavé oblohy, jak se má oficiálně jmenovat.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza.
Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.8. až 30.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4