Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Hvězdná architektura I.

Hvězdná architektura I.

img_8875.jpg
K dnešní moderní době patří i svícení na památky. Jen těžko by se už hledalo město či vesnice, která by neměla osvětlený svůj kostel či kapličku. Pro náhodné návštěvníky je to jistě oku lahodící, nicméně pro oko astronoma je to pohroma!

Takové památky pak jen málokdy bývají nasvíceny opravdu odborně a pečlivě, výjimkou nejsou ani levná řešení s obyčejným halogenem za pár stokorun z hypermarketu. Takováto řešení pak ledabyle svítí doslova pánubohu do oken. Následující fotografie by měla sloužit jako naprostý opak toho, o čem bude celý zbytek článku.



Foto - Herman Mikuž a Andrej Mohar, Slovinsko
Foto - Herman Mikuž a Andrej Mohar, Slovinsko

Naproti takovýmto odstrašujícím příkladům se dá najít pár zcela neosvětlených památek. Je jich málo, jsou daleko od civilizace, ale stále existují. Následující fotografie vznikly bez umělého osvětlení, použitím dlouhé expozice pod širou oblohou. Některé jsou osvětleny pouze malinkou čelovkou a baterkou, jiné pouze několika svíčkami, které hořely na okolním hřbitově a ostatní jsou osvětleny opravdu jen hvězdami. Pokud by kterýkoliv z objektů byl osvětlen byť jen jediným slabým reflektorem, nebo by se v okolí nacházela lampa veřejného osvětlení, žádná z těchto fotografií by nikdy nevznikla!



První fotografie pochází z Kunčic pod Ondřejníkem, kde v centru obce stojí kostel svaté Máří Magdaleny. Sem jsem musel dorazit až kolem půlnoci, protože okolo by jinak bylo zapnuto veřejné osvětlení, které ale naštěstí nesvítí celou noc. Jak si jistě všimnete, v porovnání s ostatními fotografiemi zde není obloha tolik kvalitní, zejména kvůli vzdálenému Frýdku - Místku a Frenštátu.



I neosvětlená památka může být krásná
I neosvětlená památka může být krásná
img_8958u.jpg
A zde jsem ještě našel starší fotografii při zapnutém osvětlení, pro srovnání.
A zde jsem ještě našel starší fotografii při zapnutém osvětlení, pro srovnání.

Další fotografie pocházejí ze Starých Hamrů z vrcholu Grůně. Tam se nachází dřevěný kostelík Panny Marie. Okolí je naprosto dokonalým místem k výletu a pozorování, nahoru se dá vyjet autem po asfaltové cestě a ta obloha... Okolo vůbec nic neruší, nejbližším zdrojem světelného znečištění je asi 10 km vzdálená Ostravice a Morávka. Při výhledu do krajiny vidíte jen tmavé obrysy hor, Mléčná dráha sahá téměř až po obzor a pokud je čistá atmosféra, uvidíte hvězdy zapadat za obzor stejně jak je tomu u Slunce.




img_8863x.jpg
img_8867u.jpg

V Trojanovicích na Bystrém je k vidění pěkná dřevěná kaplička. I zde jsem měl štěstí, že se pozdě v noci zhasíná, což je ale i trochu na škodu, protože toto je příklad jedné z mála velice vhodně osvětlených památek. Okolo je běžné veřejné osvětlení, samotná kaple zvenku osvětlena není, ale je slabě rozsvíceno pouze nahoře ve zvoničce, což přes barevná skla vypadá velmi dobře. Vedle kaple stojí i soška na podstavci… I zde oblohu lehce pokazil blízký Frenštát pod Radhoštěm.



img_8963u.jpg
img_8967.jpg

Tak co říkáte, nemá "neosvětlit" také své kouzlo?

A to nejlepší příště…




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »