Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Hvězdná architektura I.

Hvězdná architektura I.

img_8875.jpg
K dnešní moderní době patří i svícení na památky. Jen těžko by se už hledalo město či vesnice, která by neměla osvětlený svůj kostel či kapličku. Pro náhodné návštěvníky je to jistě oku lahodící, nicméně pro oko astronoma je to pohroma!

Takové památky pak jen málokdy bývají nasvíceny opravdu odborně a pečlivě, výjimkou nejsou ani levná řešení s obyčejným halogenem za pár stokorun z hypermarketu. Takováto řešení pak ledabyle svítí doslova pánubohu do oken. Následující fotografie by měla sloužit jako naprostý opak toho, o čem bude celý zbytek článku.



Foto - Herman Mikuž a Andrej Mohar, Slovinsko
Foto - Herman Mikuž a Andrej Mohar, Slovinsko

Naproti takovýmto odstrašujícím příkladům se dá najít pár zcela neosvětlených památek. Je jich málo, jsou daleko od civilizace, ale stále existují. Následující fotografie vznikly bez umělého osvětlení, použitím dlouhé expozice pod širou oblohou. Některé jsou osvětleny pouze malinkou čelovkou a baterkou, jiné pouze několika svíčkami, které hořely na okolním hřbitově a ostatní jsou osvětleny opravdu jen hvězdami. Pokud by kterýkoliv z objektů byl osvětlen byť jen jediným slabým reflektorem, nebo by se v okolí nacházela lampa veřejného osvětlení, žádná z těchto fotografií by nikdy nevznikla!



První fotografie pochází z Kunčic pod Ondřejníkem, kde v centru obce stojí kostel svaté Máří Magdaleny. Sem jsem musel dorazit až kolem půlnoci, protože okolo by jinak bylo zapnuto veřejné osvětlení, které ale naštěstí nesvítí celou noc. Jak si jistě všimnete, v porovnání s ostatními fotografiemi zde není obloha tolik kvalitní, zejména kvůli vzdálenému Frýdku - Místku a Frenštátu.



I neosvětlená památka může být krásná
I neosvětlená památka může být krásná
img_8958u.jpg
A zde jsem ještě našel starší fotografii při zapnutém osvětlení, pro srovnání.
A zde jsem ještě našel starší fotografii při zapnutém osvětlení, pro srovnání.

Další fotografie pocházejí ze Starých Hamrů z vrcholu Grůně. Tam se nachází dřevěný kostelík Panny Marie. Okolí je naprosto dokonalým místem k výletu a pozorování, nahoru se dá vyjet autem po asfaltové cestě a ta obloha... Okolo vůbec nic neruší, nejbližším zdrojem světelného znečištění je asi 10 km vzdálená Ostravice a Morávka. Při výhledu do krajiny vidíte jen tmavé obrysy hor, Mléčná dráha sahá téměř až po obzor a pokud je čistá atmosféra, uvidíte hvězdy zapadat za obzor stejně jak je tomu u Slunce.




img_8863x.jpg
img_8867u.jpg

V Trojanovicích na Bystrém je k vidění pěkná dřevěná kaplička. I zde jsem měl štěstí, že se pozdě v noci zhasíná, což je ale i trochu na škodu, protože toto je příklad jedné z mála velice vhodně osvětlených památek. Okolo je běžné veřejné osvětlení, samotná kaple zvenku osvětlena není, ale je slabě rozsvíceno pouze nahoře ve zvoničce, což přes barevná skla vypadá velmi dobře. Vedle kaple stojí i soška na podstavci… I zde oblohu lehce pokazil blízký Frenštát pod Radhoštěm.



img_8963u.jpg
img_8967.jpg

Tak co říkáte, nemá "neosvětlit" také své kouzlo?

A to nejlepší příště…




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »