V minulém díle jsme si ukázali několik neosvětlených památek s příslibem, že to nejlepší bude příště. Zde je dle mého názoru výběr toho nejlepšího.
Na úvod ještě zopakuji, že památky nejsou osvětleny veřejným osvětlením a v případě, že by tomu tak bylo, takovéto fotografie by kvůli nutně jiné expozici nemohly nikdy vzniknout. Jediné osvětlení, které na fotografiích je, je od ruční baterky nebo čelovky.
První fotografie pocházejí ze Starých Hamrů, kde je kostel sv. Jiřicha. K fotografiím se váže velice smutný příběh, když jsem dokončil zpracování fotografií, rychle jsem se chtěl pochlubit kamarádovi, jestli vůbec ví, kde to je a on mi říká: "Jo, to je na Starých Hamrech, dneska jsme jeli kolem a hořelo to tam…". Naštěstí neshořel kostel, ale podobně krásná fara stojící vedle, ale i tak věčná škoda! Fotografie ze zásahu ZDE.
Další fotky pocházejí ze starší vycházky na Radhošť. První je socha Radegasta, druhá kaple na vrcholu Radhoště a třetí je kříž za kaplí. Červené zabarvení pochází od signalizačního světla, které je na vysílači poblíž.
A poslední fotka, i když ne už tak povedená, je z Frýdlantu nad Ostravicí, kde je na úbočí Ondřejníku chata Solárka s kaplí svatého Antonína Paduánského. Hvězdné pozadí už není tak kvalitní, silně ruší Frýdlant v údolí, poznat je i přítomnost Frýdku a Třince v dálce.
Doufám, že vás fotky zaujaly a že fotografie dokázaly, že i neosvětlená památka může být krásná...
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.