Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Film Kdyby zhasnul svět uspěl na mezinárodní soutěží!

Film Kdyby zhasnul svět uspěl na mezinárodní soutěží!

Kdyby zhasnul svět, snímek z filmu Autor: Žofie Milatová
Kdyby zhasnul svět, snímek z filmu
Autor: Žofie Milatová
Bakalářský film Kdyby zhasnul svět uspěl na mezinárodním ekologickém festivalu TSTTT (Týká se to také tebe) v Uherském Hradišti. Dokument o světelném znečištění a beskydské přírodě byl mezi diváky vyhodnocen jako nejlepší snímek festivalu. Cenu si převzala autorka snímku Bc. Žofie Milatová, absolventka oboru Multimediální techniky přednášeném na Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a nyní studentka filmové školy v Bratislavě. I když bude film soutěžit ještě na mezinárodním ekologickém festivalu EKOFILM v Ostravě, je již nyní ke zhlédnutí na internetu.

Povšimněme si, jak přirozené je dnes pro nás, že v noci není tma. V přírodě už jen stěží narazíme na noční tmu. Tma jako nedostatkové zboží by se mohla stát novodobým kultem přírodní čistoty, který je souzen jen těm, kteří mají to štěstí a mohou žít (nebo aspoň občas přebývat) v rezervacích noční tmy. Ano, pro něco tak triviálního jako je noční tma dnes musíme zřizovat rezervace. A právě o tom je vítězný film Kdyby zhasnul svět.

Autorka filmu Žofie Milatová Autor: Martin Kůs
Autorka filmu Žofie Milatová
Autor: Martin Kůs
Dokumentární film s názvem Kdyby zhasnul svět má dvě roviny. První je o světelném znečištění a druhá o Beskydech, přičemž to vše propojuje vznik Beskydské oblasti tmavé oblohy – něčeho, co bychom mohli nazvat rezervace noční tmy. Dokument je postaven na dvou hlavních protagonistech, dvou zcela odlišných osobnostech, které spojuje společný životní osud – beskydská příroda. Za ochránce světelného znečištění a zakladatele Beskydské oblasti tmavé oblohy vystupuje v hlavní roli dokumentu Jan Kondziolka a za prostého beskydského starousedlíka Eduard Němec, který v dokumentu kontrastuje jako bezstarostný obyvatel umělým nočním světlem nepostižených Beskyd. V dokumentu jsou zmíněny informace o nejzákladnějších dopadech světelného znečištění na přírodu a autorka ponechává na divácích, jak budou tmu a noc při noční procházce lampami osvíceným městem vnímat oni sami.

Autorka filmu Žofie Milatová Autor: Martin Kůs
Autorka filmu Žofie Milatová
Autor: Martin Kůs
„Natáčení začalo v létě 2012 a s pauzami trvalo do vyhlášení Beskydské oblasti tmavé oblohy v březnu následujícího roku,“ říká autorka dokumentu Žofie Milatová. Největší část materiálů byla natočena v letním období, kdy vznikaly hlavně podklady k zobrazení Beskyd. Snímala se časosběrná videa, navštěvovali se lidé žijící v Beskydech, ale rovněž probíhalo natáčení světelného znečištění ve městech. „S Honzou Kondziolkou i Eduardem Němcem jsem strávila několik dní. Časosběrným videím ale bylo potřeba věnovat více času. Úkazy, které nám příroda nabízí, bylo potřeba sledovat, místa na snímání fotografií vyhledávat a poté čekat, až se nasnímá jejich potřebný počet. V zimním období roku 2012 se natáčela podstatná část ke světelnému znečištění. Na jaře 2013 jsem pak dokumentovala průběh založení Beskydské oblasti tmavé oblohy,“ popisuje průběh natáčení Žofie.

Beskydy se 4. března 2013 staly druhou oblastí v České republice, která zachovává temnou noční oblohu. Beskydská oblast tmavé oblohy vznikla prostřednictvím memoranda obcí a institucí z podnětu aktivisty Jana Kondziolky.

Video ve festivalové verzi

Databázový záznam

Výsledky festivalu TSTTT

Autor: Martin Kůs




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »