Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Zlepšení osvětlení na Uhlířském vrchu u Bruntálu

Zlepšení osvětlení na Uhlířském vrchu u Bruntálu

ISS z Uhlířského vrchu, v pozadí město Bruntál
ISS z Uhlířského vrchu, v pozadí město Bruntál
Uhlířský vrch je jedinečná přírodní památka. Je jednou z našich českých sopek, resp. jejím pozůstatkem. Není ale jen geologickou lokalitou. Její význam spočívá i ve výskytu jedinečné přírody, spolu s několika ohroženými rostlinými i živočišnými druhy. Další zajimavostí je kostel, nacházející se na vrcholku kopce. Bohužel pro astronoma i biologa je právě toto trnem v oku.

img_4738.jpg
Jak bývá u nás zvykem, kostel je osvětlen. A to ne nijak minimalisticky. V létě se mi na místě podařilo pořídit nejen mnoho krásných fotografií přírody, pohledů do krajiny, ale také nešetrnost osvětlení jak k noční obloze, tak zejména k noční přírodě. Na podobné případy jsme už u nás docela zvyklí, ale přecejen zde se to nachází přímo v centru jedinečné přírodní památky. A tak jsem si řekl, že by bylo dobré s tím něco udělat.

Proto jsem si našel, kdo je zprávcem přírodní památky. Tím je ze zákona krajský úřad, v tomto případě Moravskoslezského kraje. Když to velmi zkrátím, tak v obsahu odpovědi bylo, že předmětem ochrany je zde zejména geologická lokalita a že výzkum prováděný zde v roce 2005 nějaké ohrožení fauny nezmiňuje. KÚ sice není příslušný toto řešit, ale do budoucna to vnímá jako problém. Dále cituji: "Na Váš dotaz sdělujeme, že vlastníkem osvětlení je Město Bruntál. Jak je zřejmé z Vašeho dopisu, jako amatérský astronom se způsoby osvětlení staveb v krajině souvislosti s růstem tzv. světelného smogu podrobně zabýváte. Doporučujeme, abyste se svými návrhy obrátil na vlastníka osvětlení. Pokud bude krajský úřad vyzván k účasti či vyjádření v této věci, nepochybně podpoří Váš návrh na časové omezení osvitu kostela."

Obrátil jsem se tedy na MěÚ Bruntál a předložil jsem možné varianty řešení:

  1. Varianta ekonomicky výhodná - zachování současného osvětlení s vypínáním např. od 23 do 5 hod. Tato varianta si žádá jen dokoupení spínacích hodin v řádu stovek korun, je zde i velká ekonomická návratnost v podobě uspořené energie. Hmyz dostane 6 hodin pauzu a v tak pozdních nočních hodinách je minimum lidí, kteří kostel navštíví, či vidí z dálky.
  2. Redukce sv. zdrojů - varianta č. 1, avšak zůstane zapnuto slabé osvětlení hodin či zvonice. To zachová Uhlířský vrch jako významný orientační bod v krajině.
  3. Výměna sv. zdrojů - zachování současných svítidel, avšak výměna za nízkotlaké sodíkové výbojky, případně vysokotlaké. Ty obsahují méně modré složky, nízkotlaká pak vůbec, tudíž méně lákají hmyz. Otázkou je, zda budou současné reflektory toto umožňovat.
  4. Kompletní výměna - znamenala by kompletní výměnu svítidel za taková, která nebudou obsahovat modrou složku (nízkotlaké sodíkové výbojky, nebo červené LED) a nebudou mít žádný světelný přesah přes okraje budovy, ideálně osvětleno shora dolů (umístění pod římsy, okapy).

img_4709.jpg
img_4720.jpg
Lom se sopečnými geologickými strukturami a výskytem chráněných druhů
Lom se sopečnými geologickými strukturami a výskytem chráněných druhů
img_4728.jpg
K návrhům jsem také připojil fotografie a odeslal také další materiály týkající se světelného znečištění.

Dostalo se mi odpovědi, že kostel byl osvětlen z veřejné sbírky v roce 2004, osvětlení bylo realizováno v řádném stavebním řízení, a že dokonce zástupci památkové "považovali a stále považují osvětlení kostela za nedostatečné, přičemž navrhují posílit osvětlení věže, střechy i lomu". Přesto byl můj návrh předložen k projednání radě města Bruntálu.

Nyní, po projednání radou, mohu konečně s potěšením oznámit, že rada města scválila ve svém usnesení omezení provozu osvětlení kostela na Uhlířském vrchu. Nyní bude vypínáno mezi 0:30 - 5:00 a to celoročně. Samozřejmě není to ideální a dokonalé, nicméně je to krok vpřed a příklad vhodný následování! Radě města a dalším pracovníkům, kteří se na rozhodnutí podíleli DĚKUJI!




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »