Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Zlepšení osvětlení na Uhlířském vrchu u Bruntálu

Zlepšení osvětlení na Uhlířském vrchu u Bruntálu

ISS z Uhlířského vrchu, v pozadí město Bruntál
ISS z Uhlířského vrchu, v pozadí město Bruntál
Uhlířský vrch je jedinečná přírodní památka. Je jednou z našich českých sopek, resp. jejím pozůstatkem. Není ale jen geologickou lokalitou. Její význam spočívá i ve výskytu jedinečné přírody, spolu s několika ohroženými rostlinými i živočišnými druhy. Další zajimavostí je kostel, nacházející se na vrcholku kopce. Bohužel pro astronoma i biologa je právě toto trnem v oku.

img_4738.jpg
Jak bývá u nás zvykem, kostel je osvětlen. A to ne nijak minimalisticky. V létě se mi na místě podařilo pořídit nejen mnoho krásných fotografií přírody, pohledů do krajiny, ale také nešetrnost osvětlení jak k noční obloze, tak zejména k noční přírodě. Na podobné případy jsme už u nás docela zvyklí, ale přecejen zde se to nachází přímo v centru jedinečné přírodní památky. A tak jsem si řekl, že by bylo dobré s tím něco udělat.

Proto jsem si našel, kdo je zprávcem přírodní památky. Tím je ze zákona krajský úřad, v tomto případě Moravskoslezského kraje. Když to velmi zkrátím, tak v obsahu odpovědi bylo, že předmětem ochrany je zde zejména geologická lokalita a že výzkum prováděný zde v roce 2005 nějaké ohrožení fauny nezmiňuje. KÚ sice není příslušný toto řešit, ale do budoucna to vnímá jako problém. Dále cituji: "Na Váš dotaz sdělujeme, že vlastníkem osvětlení je Město Bruntál. Jak je zřejmé z Vašeho dopisu, jako amatérský astronom se způsoby osvětlení staveb v krajině souvislosti s růstem tzv. světelného smogu podrobně zabýváte. Doporučujeme, abyste se svými návrhy obrátil na vlastníka osvětlení. Pokud bude krajský úřad vyzván k účasti či vyjádření v této věci, nepochybně podpoří Váš návrh na časové omezení osvitu kostela."

Obrátil jsem se tedy na MěÚ Bruntál a předložil jsem možné varianty řešení:

  1. Varianta ekonomicky výhodná - zachování současného osvětlení s vypínáním např. od 23 do 5 hod. Tato varianta si žádá jen dokoupení spínacích hodin v řádu stovek korun, je zde i velká ekonomická návratnost v podobě uspořené energie. Hmyz dostane 6 hodin pauzu a v tak pozdních nočních hodinách je minimum lidí, kteří kostel navštíví, či vidí z dálky.
  2. Redukce sv. zdrojů - varianta č. 1, avšak zůstane zapnuto slabé osvětlení hodin či zvonice. To zachová Uhlířský vrch jako významný orientační bod v krajině.
  3. Výměna sv. zdrojů - zachování současných svítidel, avšak výměna za nízkotlaké sodíkové výbojky, případně vysokotlaké. Ty obsahují méně modré složky, nízkotlaká pak vůbec, tudíž méně lákají hmyz. Otázkou je, zda budou současné reflektory toto umožňovat.
  4. Kompletní výměna - znamenala by kompletní výměnu svítidel za taková, která nebudou obsahovat modrou složku (nízkotlaké sodíkové výbojky, nebo červené LED) a nebudou mít žádný světelný přesah přes okraje budovy, ideálně osvětleno shora dolů (umístění pod římsy, okapy).

img_4709.jpg
img_4720.jpg
Lom se sopečnými geologickými strukturami a výskytem chráněných druhů
Lom se sopečnými geologickými strukturami a výskytem chráněných druhů
img_4728.jpg
K návrhům jsem také připojil fotografie a odeslal také další materiály týkající se světelného znečištění.

Dostalo se mi odpovědi, že kostel byl osvětlen z veřejné sbírky v roce 2004, osvětlení bylo realizováno v řádném stavebním řízení, a že dokonce zástupci památkové "považovali a stále považují osvětlení kostela za nedostatečné, přičemž navrhují posílit osvětlení věže, střechy i lomu". Přesto byl můj návrh předložen k projednání radě města Bruntálu.

Nyní, po projednání radou, mohu konečně s potěšením oznámit, že rada města scválila ve svém usnesení omezení provozu osvětlení kostela na Uhlířském vrchu. Nyní bude vypínáno mezi 0:30 - 5:00 a to celoročně. Samozřejmě není to ideální a dokonalé, nicméně je to krok vpřed a příklad vhodný následování! Radě města a dalším pracovníkům, kteří se na rozhodnutí podíleli DĚKUJI!




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »