Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaPodle nové studie vědců z amerického Los Angeles zhoršuje silné noční osvětlení města samočisticí schopnost ovzduší. Blahodárný proces čištění vzduchu od exhalací probíhá v nejvyšší míře právě v nočních hodinách, kdy je ve městech zároveň minimální provoz a ruch. Silné noční osvětlení města tedy zhoršuje samočisticí schopnost ovzduší.
Vědci z Amerického národního úřadu pro oceán a atmosféru (US National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) a Univerzity v Coloradu z tohoto hlediska nedávno zkoumali situaci v městské aglomeraci Los Angeles. Zjistili, že i když je zde celkové noční osvětlení zhruba 10 000x slabší než denní sluneční světlo, přesto v noci dochází k významnému snížení koncentrace nitrátových radikálů. Tato měření vědci provedli během nočních letů nad městem. Noční osvětlení tohoto velkoměsta zpomaluje nitrátové čištění vzduchu od exhalací zhruba o 7 %. Navíc se tak o 5 % zvyšuje koncentrace dalších sloučenin, které během dalšího dne mají "na svědomí" přízemní ozonové znečištění. Ozon má přitom škodlivý vliv na dýchací soustavu živočichů a spaluje některé rostliny. I několik procent těchto škodlivin navíc tak může mít viditelné následky.
Důvodem tohoto faktu je, že jakékoliv světlo nepříznivě ovlivňuje rozkladné a očistné chemické reakce, které ve vzduchu nad městy mohou probíhat. Přes den, kdy se do vzduchu dostávají exhalace z motorových vozidel a továrních provozů, ještě navíc svítí Slunce. Znečištění ovzduší se proto v průběhu dne zvyšuje. Čištění může obstarávat až v noci speciální kyslíková sloučenina dusíku, která se jmenuje nitrátový radikál (NO3++). V jeho molekule vystupuje dusík jako šestimocný prvek. Tento nitrátový radikál je však velmi nestabilní a pod vlivem slunečního záření či jiného světla se rychle rozpadá.
Tato analýza neplatí jen pro Los Angeles, dá se vztáhnout i na další velká města. Co s tím ale můžeme dělat? Nitrátové radikály méně ničí červené světlo, které však ve městech nemůžeme použít. Dobrým řešením je směrovat noční osvětlení důsledně jen dolů, tedy nesvítit zbytečně nahoru na oblohu a do atmosféry. Doprovodným efektem bude menší množství světelného smogu. Mnohem lépe uvidíme na hvězdy.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.
