Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaPodle nové studie vědců z amerického Los Angeles zhoršuje silné noční osvětlení města samočisticí schopnost ovzduší. Blahodárný proces čištění vzduchu od exhalací probíhá v nejvyšší míře právě v nočních hodinách, kdy je ve městech zároveň minimální provoz a ruch. Silné noční osvětlení města tedy zhoršuje samočisticí schopnost ovzduší.
Vědci z Amerického národního úřadu pro oceán a atmosféru (US National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) a Univerzity v Coloradu z tohoto hlediska nedávno zkoumali situaci v městské aglomeraci Los Angeles. Zjistili, že i když je zde celkové noční osvětlení zhruba 10 000x slabší než denní sluneční světlo, přesto v noci dochází k významnému snížení koncentrace nitrátových radikálů. Tato měření vědci provedli během nočních letů nad městem. Noční osvětlení tohoto velkoměsta zpomaluje nitrátové čištění vzduchu od exhalací zhruba o 7 %. Navíc se tak o 5 % zvyšuje koncentrace dalších sloučenin, které během dalšího dne mají "na svědomí" přízemní ozonové znečištění. Ozon má přitom škodlivý vliv na dýchací soustavu živočichů a spaluje některé rostliny. I několik procent těchto škodlivin navíc tak může mít viditelné následky.
Důvodem tohoto faktu je, že jakékoliv světlo nepříznivě ovlivňuje rozkladné a očistné chemické reakce, které ve vzduchu nad městy mohou probíhat. Přes den, kdy se do vzduchu dostávají exhalace z motorových vozidel a továrních provozů, ještě navíc svítí Slunce. Znečištění ovzduší se proto v průběhu dne zvyšuje. Čištění může obstarávat až v noci speciální kyslíková sloučenina dusíku, která se jmenuje nitrátový radikál (NO3++). V jeho molekule vystupuje dusík jako šestimocný prvek. Tento nitrátový radikál je však velmi nestabilní a pod vlivem slunečního záření či jiného světla se rychle rozpadá.
Tato analýza neplatí jen pro Los Angeles, dá se vztáhnout i na další velká města. Co s tím ale můžeme dělat? Nitrátové radikály méně ničí červené světlo, které však ve městech nemůžeme použít. Dobrým řešením je směrovat noční osvětlení důsledně jen dolů, tedy nesvítit zbytečně nahoru na oblohu a do atmosféry. Doprovodným efektem bude menší množství světelného smogu. Mnohem lépe uvidíme na hvězdy.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
