Obloha zasažená světelným znečištěním. Autor: Jan KondziolkaPodle nové studie vědců z amerického Los Angeles zhoršuje silné noční osvětlení města samočisticí schopnost ovzduší. Blahodárný proces čištění vzduchu od exhalací probíhá v nejvyšší míře právě v nočních hodinách, kdy je ve městech zároveň minimální provoz a ruch. Silné noční osvětlení města tedy zhoršuje samočisticí schopnost ovzduší.
Vědci z Amerického národního úřadu pro oceán a atmosféru (US National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA) a Univerzity v Coloradu z tohoto hlediska nedávno zkoumali situaci v městské aglomeraci Los Angeles. Zjistili, že i když je zde celkové noční osvětlení zhruba 10 000x slabší než denní sluneční světlo, přesto v noci dochází k významnému snížení koncentrace nitrátových radikálů. Tato měření vědci provedli během nočních letů nad městem. Noční osvětlení tohoto velkoměsta zpomaluje nitrátové čištění vzduchu od exhalací zhruba o 7 %. Navíc se tak o 5 % zvyšuje koncentrace dalších sloučenin, které během dalšího dne mají "na svědomí" přízemní ozonové znečištění. Ozon má přitom škodlivý vliv na dýchací soustavu živočichů a spaluje některé rostliny. I několik procent těchto škodlivin navíc tak může mít viditelné následky.
Důvodem tohoto faktu je, že jakékoliv světlo nepříznivě ovlivňuje rozkladné a očistné chemické reakce, které ve vzduchu nad městy mohou probíhat. Přes den, kdy se do vzduchu dostávají exhalace z motorových vozidel a továrních provozů, ještě navíc svítí Slunce. Znečištění ovzduší se proto v průběhu dne zvyšuje. Čištění může obstarávat až v noci speciální kyslíková sloučenina dusíku, která se jmenuje nitrátový radikál (NO3++). V jeho molekule vystupuje dusík jako šestimocný prvek. Tento nitrátový radikál je však velmi nestabilní a pod vlivem slunečního záření či jiného světla se rychle rozpadá.
Tato analýza neplatí jen pro Los Angeles, dá se vztáhnout i na další velká města. Co s tím ale můžeme dělat? Nitrátové radikály méně ničí červené světlo, které však ve městech nemůžeme použít. Dobrým řešením je směrovat noční osvětlení důsledně jen dolů, tedy nesvítit zbytečně nahoru na oblohu a do atmosféry. Doprovodným efektem bude menší množství světelného smogu. Mnohem lépe uvidíme na hvězdy.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
