Vyhodnocení soutěže o nejlepší básničku
Balada o světelném znečištění
Chtěl jsem pozorovat Měsíc a hvězdičky,
běda - zamlžily se mi brejličky.
Světla se svíjí
jak klubko zmijí,
není to chyba mých dioptrií.
Z uličních lamp záře se line,
je to jak za dne, jen trochu jiné.
Copak to svítí namísto Měsíce?
Z diskoték září neonů tisíce.
A tamhle v dálce hvězdička klesá,
není to meteor,
džíp vyjel z lesa.
Jak těžké astronomem býti,
když odevšad světla svítí.
___________________________________________________________
Ladislav Červinka, Noční romance
Světelné znešiŠtění…
To je moje znejistění:
není to snad znečiStění?
Oblohu v noci vyčistím
od rozptýleného světla,
a pak teprv znejistím,
zda Tě najdu v louce, milá!
Protože jsi češtinářka,
mám teď dobré pojištění:
přece je to znečiŠtění!
___________________________________________________________
Ivo Míček, Když ještě byly vidět hvězdy
Sedí vnouček na zahradě
večer se už přikrádá
"Dědo, řekni, jak to bylo,
co jsi dělal za mlada?"
Pod vousy se směje děda
(vida, to se "gúglit" nedá)
a pak spustí vzpomíná:
"Představ si, že tenkrát v noci
byla ještě vidět tma!"
___________________________________________________________
Ivo Míček, Realistka vs. romantik aneb o důsledcích světelného znečištění...
Chtěl jsem říci svojí slečně
"Buď mou hvězdou,
sviť mi věčně!"
Jenže tahle moje milá
důrazně se ohradila:
"I když budu obtočnová,
i když "bouchnu"
- jako nova
nenajdeš mne na nebi.
Za to ale udělám ti
z ráje peklo na zemi..."
___________________________________________________________
Pavel Bošek, Orel a hvězdy
Komíny, tisíce sopečných věží
Chrlí kouř, povětří dávno již není svěží
Hvězdárnu na kopci zahalil smog-
Na billboardech skví se prodejní monolog
Malinká Julinka neumí číst
Billboard je pro ni jak prázdný list
Usíná s obrázky ze starých leporel:
Měsíc a hvězdy, k nimž přilétá orel…
___________________________________________________________
Pavel Bošek, Otázky
Mami, mami, viděla jsi někdy noční oblohu?
Víš, to už je dlouho…vzpomenout si nemohu…
Mami, na nočním nebi prý je i Měsíc a hvězdičky?
Ale kdež, ty mudrlante můj maličký…
A to světýlko, co je přes den v mlze nahoře?
No, to je něco jak žárovka u nás v komoře…
A ten starý dům s rozbořenou kupolí
Co stojí na nejvyšším kopci v okolí?
Tam nikdy nechoď, tam prý straší!
Ale broučku!? Co Ti to zas ve vlasech raší?
___________________________________________________________
Autor: Marie Balážová
Doma jen tak sedím na oblohu za okny hledím.
Chci vidět padat hvězdu a něco si přát,
vždyť, kdo by nebyl za splněné přání rád.
Nevidim zhola nic,
dýchám z plných plic,
hvězdy v umělých světlech zanikají,
světelná znečištění do oblohy pronikají.
Měsíc jindy jasný býva,
ted se před námi raději skrývá.
Pouliční lampy všude svití,
jakpak to asi naše obloha cití?
___________________________________________________________
Autor: Minks Jiří
Občas večer chodím ven,
za nádherným zážitkem.
Vidět zase noční nebe,
co na tom, že v nohy zebe.
Všude světla jako ve dne,
tmu dnes člověk nezahlédne.
Našel jsem si místečko,
kos měl vedle hnízdečko.
Kilometrů v nohách pět,
"ať žije nasvícený svět"!
Lampy už jsou daleko,
byl jsem z toho naměkko.
Zkrátka, výhled jako hrom,
když v tom vyjel kamion.
Zasvítil mi do očí,
rychle jsem se otočil.
Dalekohled spadl na zem,
bohužel tam ležel kámen.!
Sebral jsem ho se země
přiložím ho k oku,
co jsem potom uviděl?
No, byl jsem z toho v šoku,
Místo jedné hvězdičky,
vidím jenom jiskřičky.
Tak skončilo sledování
Šel jsem domů rosou ranní.
___________________________________________________________
Autor: Renáta Majeríková
Nevidím hviezdičky, nemôžem písať básničky.
Mnoho svetla je v noci, až ma z toho bolia oči.
Nevidím tmu, len veľa svetla,
najradšej by som ťa hviezdička na tmavej oblohe stretla.
Nesvieťte svetlá v noci tak pilne,
krásu našich hviezd nie je vidieť potom tak silne.
___________________________________________________________
Autor: Pavel Vála
Hvězda svítí tatínku,
to není hvězdička,
ale balonek štěstí Jiříčku,
ještě chvíli počkej
a snad uvidíš hvězdičku.
Dříve svítil jen měsíček v noci na cestu,
nyní svítí statisíce svítidel na jedno město.
Noční světla a světelný smog
našeho tisíciletí zahalují
krásu noční oblohy.
Jedině COSMORAMA
ti snad trochu napoví.
Na bílé noci se jezdilo do Petrohradu, léta páně 1912
letos můžeš zůstat klidně v Praze,
můžeš si k tomu přečíst i noviny. Léta páně: 2012
___________________________________________________________
Jiří Řezáč z Větrníku, Zhasly jste hvězdičky svá krásná světélka
Kdys zářily hvězdičky
a s nimi měsíček,
- jak na stromku svíčičky, -
když přišel Ježíšek.
Zhasly jste hvězdičky
svá krásná světélka,
už nejste lampičky,
pro naše očénka.
Ne, že vy, - ale my, -
zhasli jsme hvězdný třpyt
- my lidé na Zemi, -
chtěli jsme světlo mít.
Chtěli jsme světlo mít
- když se má v noci spát, -
zmizel tím nebe třpyt
- a měsíc se přestal smát. -
Snad možná později,
- až zmoudří davu lid -
věřme v tu naději
- že přijde váš hvězdný třpyt.