Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vyhodnocení soutěže o nejlepší básničku

Vyhodnocení soutěže o nejlepší básničku

Kartička pro děti
Kartička pro děti
Před několika měsíci jsme vyhlásili soutěž o nejlepší básničku na téma světelné znečištění. Do soutěže nám dorazila spousta básniček, zde najdete ty nejlepší.

Autor: Daniel Locker
Autor: Daniel Locker
Vítězem soutěže se stává Daniel Locker, kterému je teprve 9 let a ke své básni připojil také kresbu. Daniel od nás dostává věcné ceny, jeho báseň v září oilustruje grafik, ilustrátor a také jediný porotce této soutěže Mirek Vostrý. Báseň s kresbou potom bude vydána jako již druhá pohlednice pro děti v rámci projektu Výzkum a popularizace světelného znečištění II. podpořeného Nadací O2 z programu Think big.


Balada o světelném znečištění

Chtěl jsem pozorovat Měsíc a hvězdičky,

běda - zamlžily se mi brejličky.

Světla se svíjí

jak klubko zmijí,

není to chyba mých dioptrií.

Z uličních lamp záře se line,

je to jak za dne, jen trochu jiné.

Copak to svítí namísto Měsíce?

Z diskoték září neonů tisíce.

A tamhle v dálce hvězdička klesá,

není to meteor,

džíp vyjel z lesa.


Jak těžké astronomem býti,

když odevšad světla svítí.


___________________________________________________________


Ladislav Červinka, Noční romance

Světelné znešiŠtění…

To je moje znejistění:

není to snad znečiStění?

Oblohu v noci vyčistím

od rozptýleného světla,

a pak teprv znejistím,

zda Tě najdu v louce, milá!

Protože jsi češtinářka,

mám teď dobré pojištění:

přece je to znečiŠtění!


___________________________________________________________


Ivo Míček, Když ještě byly vidět hvězdy

Sedí vnouček na zahradě

večer se už přikrádá

"Dědo, řekni, jak to bylo,

co jsi dělal za mlada?"


Pod vousy se směje děda

(vida, to se "gúglit" nedá)

a pak spustí vzpomíná:

"Představ si, že tenkrát v noci

byla ještě vidět tma!"


___________________________________________________________


Ivo Míček, Realistka vs. romantik aneb o důsledcích světelného znečištění...

Chtěl jsem říci svojí slečně

"Buď mou hvězdou,

sviť mi věčně!"


Jenže tahle moje milá

důrazně se ohradila:

"I když budu obtočnová,

i když "bouchnu"

- jako nova

nenajdeš mne na nebi.


Za to ale udělám ti

z ráje peklo na zemi..."


___________________________________________________________


Pavel Bošek, Orel a hvězdy

Komíny, tisíce sopečných věží

Chrlí kouř, povětří dávno již není svěží

Hvězdárnu na kopci zahalil smog-

Na billboardech skví se prodejní monolog


Malinká Julinka neumí číst

Billboard je pro ni jak prázdný list

Usíná s obrázky ze starých leporel:

Měsíc a hvězdy, k nimž přilétá orel…


___________________________________________________________


Pavel Bošek, Otázky

Mami, mami, viděla jsi někdy noční oblohu?

Víš, to už je dlouho…vzpomenout si nemohu…

Mami, na nočním nebi prý je i Měsíc a hvězdičky?

Ale kdež, ty mudrlante můj maličký…

A to světýlko, co je přes den v mlze nahoře?

No, to je něco jak žárovka u nás v komoře…

A ten starý dům s rozbořenou kupolí

Co stojí na nejvyšším kopci v okolí?

Tam nikdy nechoď, tam prý straší!

Ale broučku!? Co Ti to zas ve vlasech raší?


___________________________________________________________



Autor: Marie Balážová

Doma jen tak sedím na oblohu za okny hledím.

Chci vidět padat hvězdu a něco si přát,

vždyť, kdo by nebyl za splněné přání rád.

Nevidim zhola nic,

dýchám z plných plic,

hvězdy v umělých světlech zanikají,

světelná znečištění do oblohy pronikají.

Měsíc jindy jasný býva,

ted se před námi raději skrývá.

Pouliční lampy všude svití,

jakpak to asi naše obloha cití?


___________________________________________________________


Autor: Minks Jiří

Občas večer chodím ven,

za nádherným zážitkem.

Vidět zase noční nebe,

co na tom, že v nohy zebe.

Všude světla jako ve dne,

tmu dnes člověk nezahlédne.


Našel jsem si místečko,

kos měl vedle hnízdečko.

Kilometrů v nohách pět,

"ať žije nasvícený svět"!


Lampy už jsou daleko,

byl jsem z toho naměkko.

Zkrátka, výhled jako hrom,

když v tom vyjel kamion.

Zasvítil mi do očí,

rychle jsem se otočil.

Dalekohled spadl na zem,

bohužel tam ležel kámen.!

Sebral jsem ho se země

přiložím ho k oku,

co jsem potom uviděl?

No, byl jsem z toho v šoku,

Místo jedné hvězdičky,

vidím jenom jiskřičky.


Tak skončilo sledování

Šel jsem domů rosou ranní.


___________________________________________________________


Autor: Renáta Majeríková

Nevidím hviezdičky, nemôžem písať básničky.

Mnoho svetla je v noci, až ma z toho bolia oči.

Nevidím tmu, len veľa svetla,

najradšej by som ťa hviezdička na tmavej oblohe stretla.

Nesvieťte svetlá v noci tak pilne,

krásu našich hviezd nie je vidieť potom tak silne.


___________________________________________________________


Autor: Pavel Vála

Hvězda svítí tatínku,

to není hvězdička,

ale balonek štěstí Jiříčku,

ještě chvíli počkej

a snad uvidíš hvězdičku.


Dříve svítil jen měsíček v noci na cestu,

nyní svítí statisíce svítidel na jedno město.


Noční světla a světelný smog

našeho tisíciletí zahalují

krásu noční oblohy.

Jedině COSMORAMA

ti snad trochu napoví.


Na bílé noci se jezdilo do Petrohradu, léta páně 1912

letos můžeš zůstat klidně v Praze,

můžeš si k tomu přečíst i noviny. Léta páně: 2012


___________________________________________________________


Jiří Řezáč z Větrníku, Zhasly jste hvězdičky svá krásná světélka

Kdys zářily hvězdičky

a s nimi měsíček,

- jak na stromku svíčičky, -

když přišel Ježíšek.


Zhasly jste hvězdičky

svá krásná světélka,

už nejste lampičky,

pro naše očénka.


Ne, že vy, - ale my, -

zhasli jsme hvězdný třpyt

- my lidé na Zemi, -

chtěli jsme světlo mít.


Chtěli jsme světlo mít

- když se má v noci spát, -

zmizel tím nebe třpyt

- a měsíc se přestal smát. -


Snad možná později,

- až zmoudří davu lid -

věřme v tu naději

- že přijde váš hvězdný třpyt.




O autorovi

Jan Kondziolka

Jan Kondziolka

Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.

Štítky: Soutěž 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »